guchar píše:I Ni-xxx většinou (pokud nepotřebuji každou kapku z možného maxima) formuji běžným použitím
Pozorovatelný nárůst (cca 10 %) kapacity po 2 až 3 cyklech.
Tak tím se to vysvětluje. Formování je nabíjení a vybíjení konstantním proudem 0,1C s přebíjením
na 160%, tedy 16h. Paradoxně U některých typů vysokokapacitních NiCd a hlavně NiMh je možní čas snížit na 14 hodin z důvodu přehřívání. Vybíjí se na 0,9V/čl. Tímto formováním se všechny články dostanou na stejnou úroveň. Je to krásně vidět na grafu ke konci vybíjení, jak se vytvářejí na napěťové křivce schody, jak padá napětí na jednotlivých článcích. A právě řízeným (hlídání teploty, času) přebíjením se články srovnají. Nabíjení se ukončuje s rezervou až za DP.
Pokud takto nesrovnaný více článkový akumulátor zatížíš větším proudem, mohou některé články padat na 0V už v době, kdy ve zbytku akumulátoru zůstává 20% energie.
Formováním je tento problém ve většině případů vyřešen. Předpoklad je alespoň trošku slušný akumulátor. Formování je možné ukončit ve chvíli, kdy poslední vybíjení má menší hodnotu než předešlé. A to už si pohlídá PF.
Všechny akumulátory, které jdou ode mě do světa jsou naformované.
guchar píše:Formování Li-xxx. V prvních pár cyklech (nové nebo déle skladované) nabíjecí proudy ne max. cca 1/2
Odvděčí se delší životností. Pro některé(horší ze zkušenosti)to mají prodejci/výrobci přímo v návodu.
Pokud je formování (mimo jiné) řízení přebíjení, jak mohu formovat Li-xxx akumulátory, které se nabíjí metodou CC-CV? Navíc Li-xxx mají přebíjení vyloženě zakázané od výrobce.
Cyklování, které používáš a nazýváš chybně formováním, akumulátoru vhodně zvoleným proudem je určitě prospěšné, ale v žádném případě nenahrazuje formování. Pozná se to poměrně brzy a to nejen na životnosti.
