Díky Vám za informace, už jsem to skoro potřeboval. Dnes bylo (a je stále) krásně, tak jsme vyrazili. Na místě lehce pofukovalo, toho jsem se nebál, na Aerofly jsem cvičil na horší podmínky
Nejdříve si to chtěl synek zkusit jen na hod bez motoru, z kopce dolu. Šlo to asi po deseti metrech po křídle dolů, nedošlo mi, že tím směrem foukalo, takže pádová rychlost, moje blbost. Zlomená směrovka, za chvíli slepeno, už jsem se poučil a tahám s sebou sekunďák... Pak jsem si řekl že nastal čas - dal plnej kotel (bál jsem se trochu toho větru) a hodil. Letělo to hezky, až moc se to vzpínalo, tak jsem dost potláčel. Zhruba ve dvaceti metrech první z mnoho loopingů, tam začalo peklo. Nahoře evidentně foukalo o dost víc než dole. Let by se dal popsat spíš jako místy řízená havárie. Chtěl jsem z toho vybruslit a otočit to proti větru, ale éro vůbec nešlo kočírovat a vítr to bral pořád dál od nás, s tím se mi i ztrácela představa přistání. No po rychlém posouzení situace jsem viděl jako jedinou možnost (před přistáním do lesa anebo úletem bůhví kam) položit to rychle tam kde to zrovna bylo, tam byly asi dvoumetrové malé břízky, ty jsou ještě měkké
Tak jsem to potlačil, a snažil se to nějak ukočírovat. Na poslední chvíli jsem to ještě přitáhl a snížil to rychlost sešupu, pak už jsme jen slyšeli ránu... Oba jsme se na sebe jen podívali a bez hlesu šli hledat. Myslel jsem, že to bude na padrť. Když jsme jí našli nevěřil jsem vlastním očím. Stáli při mě snad všichni svatí, klasika ulomená směrovka, vypadlé křídlo, v kterém byla malá prohlubeň po nárazu do břízky - ale jinak OK! Zaplaťpánbůh jsem včera ještě narychlo dolepil ty uhlíkové výztuhy, trup vypadal jako by to ani nežuchlo. Bylo to odhadem tak 40-50m vysoko.
Takže poučení pro příště - fakt si počkat na maximálně skoro bezvětří.
Ale už se těšíme na příště
) Anebo háček do trupu, do kabinky a stahovat gumičkou. Nebo místo magnetek do kabinky a boku zalepit protikusy třeba USB konektoru 
A ne vždy je to hezky "k noze".
