V tom plánku se sice bohužel nikde neuvádějí úhly seřízení křídel (alespoň já to tam nenašel), ale z bočního pohledu se i volným okem opravdu jeví, že horní křídlo má ten úhel větší. Ale z tabulky vlevo nahoře vím, že skutečně plocha horního křídla je téměř 4-krát větší než dolního. Navíc mezi křídly jsou v gondolách motory, které mají vyosení 2,5°nahoru a jsou umístěnu blíž k hornímu křídlu. Je možné, že právě proud vzduchu od vrtulí, směrován mírně dolu a procházející pod horním křídlem je důvodem takového seřízení. Takový proud totiž fakticky zmenšuje úhel náběhu horního křídla v značném rozsahu rozpětí nad motory.
Ještě abych vysvětlil, proč se v tom tolik nimrám a diskutuji.
Ne proto abych prosadil svou, ale proto, že mě to opravdu zajímá a taky proto, že z toho co jsem dosud kolem toho prostudoval, vím, že existuje řada konstrukcí dvojplošníků, kde jsou ty úhly seřízení nastaveny trochu jinak než by odpovídalo teorii. A tak se pídím po důvodech proč je tomu tak.
Ono totiž i ta teorie, co uvedl v článku pan Antonín Alfery vychází z určitých zjednodušujících předpokladů, které on uvádí hned na začátku. A sice předpokládá dvě stejná křídla nekonečného rozpětí a mezi nimi nic. V praxi však ani jedno z toho nemůže být dodrženo a někdy se to tomu ani neblíží. Na proudění vzduchu pak můžou mít značný vliv výztuhy a lana mezi křídly, již zmíněné motory a taky např. vzdušné víry od konců kratšího spodního křídla a různé jiné vlivy, které se pak konstruktéři snaží eliminovat.
Já tady na nikoho neútočím ani nikomu nevnucuji své žádné názory (publikuji jen odkazy, které jsou všeobecně dostupné), ale po Tobě jsem chtěl jen abys vysvětlil a zdůvodnil ten rozpor co máš s většinou diskutujících, především s "modreflek" a j. 
, 
Copak, měl jsem napsat: "... nějací dva tady tvrdí, že mají zkušenosti, lítá jim to bez problémů a přitom každý radí pravý opak ..." 
Takže abychom to zjednodušili a zpřehlednili. 
Je tohle vlákno ještě o modelaření?
Já v nejbližší době dvouplocha stavět nehodlám. Ale mám rád ve věcech jasno.