Graupner HOTT a telemetrie

[Standa Stuchlý]

:) Hrubé odladění se musí udělat na zkušebním éru a těch startů bude opravdu hodně. Na Čmeláka už si dáš odladěné čidlo s nastavenou vyšší hranicí a při několika letech to jen doladíš. Základní zkouška se dá udělat i lehounkým fouknutím hubou.

o aerodimanice toho ještě hodně nevím, ale něco mi říká, že máš docela naivní představu. Každé éro se chová na své pádovce jinak a nemusí být ani v náklonu. Jo, bylo by to fajn, kdyby mi něco řeklo, hele, řídíš to blbě, spadneš do pádovky, ale myslím si, že tak jednoduché to nebude. Těch proměnných tam bude asi fakt potřeba hodně a budeš muset zápasit s Re každého křídla samostatně, což na nějakém testovacím modelu nikdy ani zhruba nenastavíš pro jiný model. A jak bylo psáno, než to nastavíš podle pádovky na daném modelu, docela určitě nebudeš ten vynález potřebovat. Protože ho nebudeš mít do čeho dát.
Co takhle lítat na cit, aby to nepadalo do pádovky? Zjednodušeně, naučit se s modelem lítat? Dostat ho do ruky a oka?

Ale je to jen můj názor, který nikomu nevnucuji.

[Lark]

Mě by se něco takovýho právě líbilo, i kdyby to fungovalo alespoň přibližně, protože moc nalítáno nemám a oko mám z kašparový krávy.

[Standa Stuchlý]

Mě by se něco takovýho právě líbilo, i kdyby to fungovalo alespoň přibližně, protože moc nalítáno nemám a oko mám z kašparový krávy.

tak na ty oči jsme na tom asi stejně. Ale i tak, srovnávat model z pádovky, to se někdy ani nepovede, proto tomuto způsobu kalibrace moc šanci nedávám. Vlastně, spíš tomu modelu .

Nedávno jsem zalítával větroně, který byl slepenec několika výrobců. Křídlo, trup, výškovka. Takový velký otazník bez zjištěného těžiště. A dostal se do pádovky v rovném letu. Někdy k tomu stačí nevhodně nastavený rozsah křidélek. Podařilo se mi to srovnat a model zachránit, ale byl to boj. Neumím si dost dobře představit, že bych takto pádovkou něco kalibroval. V malé výšce je málo času a prostoru. Pomoci se dá motorem, ale i tak to někdy nestačí a může to být na igelitku.

[jyrry]

... něco mi říká, že máš docela naivní představu. ...

No já nevím, bývalý mechanik u Čmeláka... No jak myslíš

[Standa Stuchlý]

myslím, že nejde aplikovat stejné podmínky ze skutečného čmeláka na model. Tak jednoduché to není. Model krom kompozitů sotva postavíš tak přesně, jako je skutečná předloha. Ale třeba se pletu.

[Lark]

Taky to dobře znám. Zrušil jsem takhle Extru 330L ze stavebnice hned při záletu. Málo zaběhnutý a hlavně pořádně neseřízený motor. Asi v 50m jsem si chtěl vyzkoušet minimálku, tak jsem ubral plyn a přitahoval, aby zpomalila, jenže motor chcípnul, tak jsem jí zvrhnul kolmo k zemi, a ta mrcha se ani z těch 50m nerozeběhla a vůbec nereagovala na ocasky. Ta mohutná haubna nedovolila ofukování ocasu, a až těsně nad zemí tepve začala výškovka trošičku reagovat, takže jsem s ní fláknul asi pod 45° do betonu. Bylo mi do breku a tenkrát jsem myslel že už nechám modelařiny.

[Standa Stuchlý]

i kdyby ta haubna ofukování ocasu nebránila, potřebuješ k jejímu účinku určité minimální proudění. A na to je i těch 50m málo. Já ten slepenec zachraňoval asi ze 30ti metrů. Padal po křídle do vývrtky a až na zapnutý motor se začal srovnávat až prakticky na zemi. Plácl naštěstí na plocho a tak dobře, že jediné, co se urvalo, byla výškovka, která tu ránu neustála. Naprasklý trup nepočítám.

Prostě, pádovka, to je víc jak 50% ní smrt modelu. Ono to padá na záchranu pomalu, na zničení rychle. Tudy asi cesta nepovede.

[janva9]

No já nevím, bývalý mechanik u Čmeláka... No jak myslíš

V průkazu mám dvanáct typovek. Dalším typem, na kterém jsem dělal, nejvíc je L-200. No, a taky 45 let modelaření.

[janva9]

Já to čidlo nepotřebuju pro sebe. Nabízím pomoc při vývoji. V elektronice se ale nevyznám.

[Standa Stuchlý]

ale já přece ničím nezpochybňuji Tvou kvalifikaci. To bych si nedovolil.
Jen jsem reagoval na to, že uvažuješ o hrubém nastavení na nějakém testovacím modelu. Na to jsem reagoval tak, jak jsem reagoval. A při své letité modelářské činnosti jistě víš, že úplně každý model se chová jinak. Tím spíše, že nějaký testovací model již nebude mít parametry úplně echt. Podle čeho pak chceš srovnávat letový projev, potažmo reakce modelu na různé situace? To mi není jasné. Tedy je, proto v tuto cestu nevěřím.

Jako myšlenka to není špatný nápad, to rozhodně. Ale Ty jako odborník nejspíš budeš vědět nejlíp, nebo budeš mít přístup ke zdrojům, aby si mohl nám laikům vysvětlit, co vše tyto čidla musí porovnávat. Od toho se pak dá usuzovat, jak dalece je myšlenka realizovatelná. Je tu dost odborníků v elektronice, kteří by se k tomu mohli vyjádřit. Pak má taková diskuze nějakou cenu.

Pokud jsem svým psaním komukoli ublížil, nebyl to záměr. Někdy je rychlost myšlenky vyšší, než konečný úsudek. Pak se může stát, že vznikne nevhodně formulovaná věta, za což se tímto případným poškozeným omlouvám.

[Lark]

Pro vyhodnocování toho tlaku by se nejspíš dalo použít baročidlo, nebo přímo vario, nebo pitotka. Pro ty by se daly nastavit limity pro alarm. Chtělo by to ale asi i programátora, který by upravil FW toho čidla nebo napsal nový, aby se to nehlásilo jako výškoměr, nebo pitotka. Asi by to byl hóódně dlouhý vývoj a dolaďování pro konkrétní model hodně náročné a díky tomu, taky né pro každého.

[Standa Stuchlý]

Nevím, jestli bude k dispozici tak citlivé čidlo, ale třeba se pletu. Lítám převážně větroně a vím, že ve slabých podmínkách mi naklapkovaný větroň skoro stojí. Pak stačí jen málo a začne padat po křídle. Minimální rychlost každého modelu je jiná, to vy nebyl problém nastavit nějakou citlivost, ovšem v porovnání se skutečným letadlem bude rychlost modelu o poznání nižší. A v tom bude ten největší problém .

Jak ale ono zařízení pozná, třeba i za přispění vária, pitotky a gyra, že nejde o pád modelu, ale o řízený obrat? Zřejmě to nebude vhodné pro každý model, jen pro nějakou specifickou skupinu. Třeba o rychle létající turbíny, velké makety a podobně. I když různé ukázky manévrovacích schopností turbýnových třeba SU 27 a jiných opět nebudou zapadat do režimu hlídání pádovky. To nebude snadné vyřešit . Ale je to fakt dobrá výzva pro nadšence extrémních řešení .

[Standa Stuchlý]

ještě doplním jednu myšlenku. Celý systém bude muset brát v úvahu i náklon celého modelu v podélné a příčné ose a vychýlení ovládacích ploch ( křidélka, klapky, výškovka, směrovka). Z těchto všech veličin by mohl teprve rozpoznat, zda jde o pád, nebo o řízený obrat.

To je diskuze na samostatné vlákno.

[Lark]

Ona ta citlivot těch baročidel je dost velká a schopnost rozlišení výšky 10cm by možná pro ten rozdíl tlaku mohla stačit. Já nemyslel měřit výšku nebo rychlost, ale využít tu citlivost snímání tlaku u té náběžky. Ale třeba je moje úvaha špatná. Jinak jsem díky složitosti vývoje a kalibrování taky spíš skeptik. Navíc já už můžu tak leda teoretizovat, než něco vyvíjet, protože díky třesu rukou už mám s elektronikou utrum.

[Standa Stuchlý]

citlivost čidel by možná i stačila, problém bude, kam je dát a jak provázat, aby to dělalo co má. Nevím, jak je na tom s citlivostí pitotky, ale jak jsem psal, těch proměnných a podmínek bude víc než se zdá. Pro rozhodování bude muset být připojen i snímač motoru, možná i jeho tahu, nějak odvozená, od proudu vzduchu, vytvářeném vrtulí.

No, v každém případě to bude na mladších, než jsme mi. Tobě se třesou ruce, já špatně vidím na blízko. Taky dobrý hendikep pro lepení elektroniky .