Rodí se maketa Mi-24

[švíco]

Tak je to doma...
Výborně to chodí, krásný jemný pohyb smýkátka. Doufám, že to bude paráda...

Měl bych dotaz na teoretiky vrtuloidního letu - vzhledem k okolnostem budu muset gripy vrtulky udělat jako vlečené - tj. páka bude na odtokovce vrtulkového listu. Vím, že Michal s tím na wessexovi lítá bez problémů... na netu jsem našel desítky fotek různých maket, které to mají taky tak. Dokonce i mi-24 od heliclassics. I dost skutečných mašin to tak má...
Je nějaký důvod, přoč se to tak většinou nedělá a na druhou stranu, proč to nevadí? (popř. proč to tak někdo cíleně udělá?)

díky, Petr

[pkotatko]

Pokud je unasec listu bez tlumeni ( nema moznost axialniho pohybu ), tak je to podle me jedno. Jedine co by hrozilo, je rozkmitani pokud by na celem mechanizmu byly velke vule. Mozna gyro vrtulky bude potrebovat nastavit trochu nizsi zisk u vlecenych pak.

Neni mozne ten oznaceny dil na fotce otocit obracene ? Treba i s nejakou minimalni upravou ? Pak by sly unasece otocit tak aby paky byly u nabezky.
Osobne bych to ale nechal a nejdriv vyzkousel v letu.

[švíco]

Taky si říkám, že to musí být jedno, když list nemává.
Běžně se to tak evidentně používá... vůle v celém mechanismu je minimální, takže to nechám tak. Ten díl bohužel otočit nejde, je dost nesouměrný. Na původní vrtulce jsem otočit mohl, jelikož byl tento díl osově souměrný.

PS: nezkoušel se někdo zabývat přidáním závažíček na šrouby do gripů vrtulky pro zmenšení síly ovládání? Ta mi-24 heliclassics (viz obázky výše) má takové matice s bambulkou na konci. ono to bude fungovat i bez toho, ale odlehčilo by se servu... je pak otázkou, zda se to musí nějak počítat - aby to naopak nedělalo neplechu...

[dagx]

Já ty závažíčka zkoušel jen na dvoulistu 450 ale nějak jsem nedokázal posoudit jestli to k něčemu pomohlo.Vhodné kvalitní servo vrtulky vždy vyřešilo případné problémy,takže už nebyl důvod experimentovat dál.Chápal bych smysl funkce při klasickém rozmístění závažíček na každou stranu gripu jedno(na akrobatický model) ale na té fotce je má jen z jedné strany.Snad je to kvůli maketovému nastavení vrtulníku,režimu gyra v normálu a podobně.V těchto případech už pravděpodobně řeší závažíčka podle konkrétní potřeby a specifik modelu.

[OPR]

Ahoj

není to přímo konkrétní pomoc, ale třeba tě to posuně nějakým směrem.

blog.php?u=9391&b=37

[švíco]

Díky, rád jsem si to přečetl... pro mě to nese moc velké riziko takto experimentovat s drahou mechanikou do makety... tam stejně vrtulka nezažívá takové peklo jako u 3D.

Ještě k tomu "vlečené" nebo "tlačené" unašeče listů vrtulky, dovedl bys to nějak rozvést? (bez závažíček).
Proč to někdo udělá cílené vlečené na skutečném stroji (nebo i na modelu) - co ho k tomu vede?

díky!

[OPR]

Ahoj

U skutečného stroje je první věc co si musíme uvědomit a to je ta, že výrobce k vrtulníku dodává pouze jedinou sadu listů vyrovnávacího rotoru. To znamená, že on přesně ví a dokáže si spočítat hmotnostní rozložení a vektory sil na mechaniku ovládání. Pokud mu vychází pozitivní výsledek ve slova smyslu, že se svejma navrženejma listama nezatěžuje ovládání může si konstrukci závěsů dovolit přizpůsobit podle nějkého pro něj jednoduššího konstrukčního řešení. Ať už závěsy s "pitch arm" před po směru otáčení, nebo za. Ve velké většině ale výrobci skutečných strojů přistupují k řešení, kdy pitch arm tahá za náběžku listu.

U modelu je to těžší, protože si kolikrát vrtulku do roka vyměníš třeba 5x a vůbec tě nenapadne se zajímat, zda jsi do systému ovládání nezanesl nějaké nerovnosti ve hmotovém rozložení. Proto se jde nejjednodušší cestou obvykle, a tou je mít pitch arm u náběžky listu. Důvody jsou jak už tu psali, že to nezanáší do systému řízení zvýšené požadavky na vůle v řízení. Mechanika se může ponechat s drobnou vůlí, která by třeba zhoršovala výrobní tolerenace a v průběhu výroby by se třeba mohlo objevit přidírání ovládání. Z dálších důvodů to může být i to, že ať už list symetrický nebo polosymetrický, po rozotčení list vykazuje autostabilní efekt. To znamená, že se otočí do takové polohy, kdy klade proudícímu vzduchu nejmenší odpor. Pokud se v případě použije ještě závěs listů s pitch arm u náběžky listu, poměrně tím zvýšíš autostabilní jev. Onen pitch arm se totiž snaží být v největší vzdálenosti od osy otáčení ( udržuje jej tam odstředivá síla ) a pokud k tomu ještě přibyde autostabulní efekt listu, který se snaží mít co nejmenší odpor / úhel náběhu, pak konstruktéry velmi často napadá použít systém protihmotnostního závaží. Jde o to, že u závěsu listů VR kdy je pitch arm u odtokové hrany listu dochází spolu s použitím "chinese weights" k tomu že vrtulka při ovládání okolo středu je velmi neklidná a samo jí to tahá jakoby ke krajům. Na prostředku onen neklid v ovládání způsobují ony vůle v systému ovládání. A ke krajům má tendenci jezdit proto, že při vysokém úhlu náběhu kdy onen pitch arm je vychýlený z ideální osy otáčení se snaží jakoby překloit do kraje, kde je udržovaný zase onou odstředivou silou.

Ono se to dost blbě popisuje, ale zkus si vzít vrtulník, otoč si jej vrtulkou k sobě a jednotlivé možnosti konstrukce si představ. Pomalu v ruce si s ní otáčej a jistě tě napadne proč u modelů je v drtivé většině pitch arm u náběžky listů VR.

[OPR]

PS:

je ještě jedna věc proč u velikých vrtulníků je pitch arm u náběžky. A tou je tlumení pohybů listů. Pokud je VR vícelistý, výrobce si dokáže spočítat o kolik se list v tlumení dokáže zakonit a táhlo, které jej ovládá v tomto případě je dobré mít u náběžné hrany z důvodu toho, že při pohybu listu ono táhlo list při mávání a máchání omezuje i na úhlech náběhu.

Viz konstrukční řešení u AW 139

http://www.b-domke.de/AviationImages/AW139/15040.html

[švíco]

Zajímavé čtení - je to opravdu "duchařina". Koukal jsem na stránky Varia a min. polovina jejich maket má ovládání na odtokovce / polovina na náběžce. Takže asi jak to vyjde konstrukčně nejlépe... no více prozradí testovací let. Když by to byl problém, tak ho budu řešit. Ale věřím, že to pošlape hladce

díky za teoretické rozbory!

[OPR]

Pokud se rozhodneš dělat pokusy, rozhodně doporučuji pouze na kombinaci kdy pitch arm je u náběžné hrany. Při opačné kombinaci hrozí to, že se ti to v krajní poloze může za letu bloknout a servo nemusí přetlačit gyroskopický efekt unašečů nazpět. Pokud to přeženeš s hmotností onoho závažíčka.

[švíco]

Se závažíčkama epxerimentovat nebudu. Servo mám BLS 251, tak doufám, že to bude zvládat dlouhodobě.
Unašeče budou vlečené, čili rameno na odtokovce.
Zřejmě to opravdu bude OK, když i Vario to normálně robí

[OPR]

No ale nelze vyloučit to, že VARIO s tím může počítat v konstrukci a může mít nějakým způsobem navážené listy. Poloha těžiště a tím i jakoby záklon listu může konstrukčně pomáhat meachnice a proto to tak VARIO může mít. Do toho ale já nevidím. Určitě to prověř, než to půjde do vzduchu.

[švíco]

Nooo to je taky pravda, sakryš... jakmile člověk začne hrabat do mechaniky a šlape svou cestičkou, tak se nenudí Ještě mám v záloze jinou převodovku pro vrtulku, která nemění smysl otáčení, tudíš bude vše jako na normální vařečce...

[Mad_Box]

Jestli je vrtulka tlačená nebo tažená nemá dle mě moc na vlastnosti vliv, protože správně udělaná mechanika nekýve a ikdyž kýve, tak kýve v ose (u 3 listu až tak neplatí)
Spíš bych řekl že je důležitým aspektem to jestli když jde vrtulka do záběru tak aby bylo táhlo tažené a ne tlačené (průhyb táhla) protože v maketě může být táhlo mnohem hůře vedené.

[OPR]

Ano, tohle je daleko podstatnější aspekt při navrhování koncepce ovládání smykátka. Tzn, rozmyslet si kam vrtulka bude foukat, kdy bude nejčastěji vystavené smykátko, a z této pozice postupovat v návrhu ovládání smykátka tak, jak píše Martin. Je lepší, aby servo drželo "za provaz" pozici smykátka, než aby smykátko tlačilo na ovládání a táhlo v systému ovládání za ním. Jsou fígle, třeba, že si konstruktér pomůže vratnou pružinkou na hřídelce vrtulky. Jenže ne všude jde zabezpečit aby pružinka byla vedena ve svém pouzdru a nedotýkala se hřídele vrtulky. ( její centráž )