Výpočet uhla nastavenia krídla

[TomasC]

Ono je to ještě trošku jinak, ale to mluvím o PYLOŇÁKU a jeho provozu. Létá se dráha dlouhá cca 200 pak zatáčka, 200 rovně, zatáčka...
Dobře je to vidět na videu starém více než 5let, které natočil Roman LomcovákVojtěch
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=VoVtU5_VANc[/youtube]

Je zde vidět, že se po startu se pyloňák nakloní skoro do nože a tak odlétá celý závodní let. Tedy VZTLAK na křídle je ideálně opravdu NULA, pak se letí rovně. Vztlak se použije jen v zatáčce na otočení modelu.

Využívá se princip balistiky.
Díky náklonu pouze SKORO kolmo k zemi model vyletí ze zatáčky mírně nahoru. Následně mírně (třeba 5metrů) stoupá. To trvá cca 1sekundu. Pak začne klesat. Za další sekundu klesá kolmo k zemi díky gravitaci 5metrů.
Ale to tam máme další zatáčku a protože model je nakloněn SKORO kolmo k zemi...........

Tohle je spíše takové teoretické. Je naprosto nerealistické řídit model s rychlostí 80m/s s přesností na metry. Ale přemýšlení o tom je zábavné. A je to něco o co se lze snažit.



Myslím, že dát VOP do nuly s trupem, křídlo -1 stupeň (osa profilu) je velmi dobrý začátek. Případně doladit po zalétání. U jednoho modelu (budíž mu věčná sláva) jsem vlepil na trup, pod odtokovou hranu křídla, dvě vrstvy izolepy. Chování se zlepšilo. Při těchto rychlostech se projevuje každá maličká změna.

[VTjr]

Ono je to ještě trošku jinak, ale to mluvím o PYLOŇÁKU a jeho provozu.
...
Využívá se princip balistiky.
...

No, opravdu koukám, že to z nože takřka nevyjde. Fakticky to létá podlouhlé přemety naležato. Koneckonců při té rychlosti na srovnávání snad ani není čas.

Takže otočky kolem pylonů jsou jako takové 2 praky, mezi kterými to poletuje balisticky. No, dejme tomu, opravdu směs balistiky s aerodynamikou. Nicméně ten Tvůj "kámen" je aspoň stabilní a řiditelný.

Přiznám se, že naposledy jsem byl jako divák na soutěži pyloňáků pře cca 32 lety, to tehdy snad i bratři Malinové jen začínali a tehdy se létalo úplně jinak (srovnávalo se to v rovince a klopilo jen do zatáčky). Ale stejně to tu vyhráli.
Jinak já tomu asi rozumím, zbytečné narovnávání z nože vyžaduje zásahy křidélek, které svými výchylkami deformují odtokovou část profilu konců křídel a vlastně působí jako brzda. Docela stačí to brždění co způsobuje výškovka. Čili čím méně vychýlených kormidel tím je lepší aerodynamická čistota a samozřejmě i rychlost vyšší.

[VTjr]

...U jednoho modelu (budíž mu věčná sláva) jsem vlepil na trup, pod odtokovou hranu křídla, dvě vrstvy izolepy. Chování se zlepšilo. Při těchto rychlostech se projevuje každá maličká změna.

Tomu věřím.
Já mám třeba u Diblotina trochu měkký centroplán (vím, že je to chyba, ale už je to starý model do kterého se mi nechce investovat čas a peníze), takže musím montážní šroub, kterým se pojí křídla k trupu dotahovat s citem (chtělo by to asi momenťák). Když to totiž dotáhnu víc/míň, tak první let trimuju rovný střemhlavý let. Ale to jsou asi mnohem větší odchylky úhlu seřízení křídla než ty Tvoje dva proužky izolepy. Ale i rychlosti letu jsou někde jinde (přinejmenším 3-krát menší).

[igorb]

Je zde vidět, že se po startu se pyloňák nakloní skoro do nože a tak odlétá celý závodní let. Tedy VZTLAK na křídle je ideálně opravdu NULA, pak se letí rovně. Vztlak se použije jen v zatáčce na otočení modelu.

Využívá se princip balistiky.
Díky náklonu pouze SKORO kolmo k zemi model vyletí ze zatáčky mírně nahoru. Následně mírně (třeba 5metrů) stoupá. To trvá cca 1sekundu. Pak začne klesat. Za další sekundu klesá kolmo k zemi díky gravitaci 5metrů.
Ale to tam máme další zatáčku a protože model je nakloněn SKORO kolmo k zemi...........

Preco to nazyvas balistikou? ... sak to je uplne normalny a znamy vypocet ako musi byt model nakloneny (v priemere) aby pri trebars 10G (v priemere) ... co tam bajoko moze byt mysi byt nakloneny aby mal to 1G nahor (v priemere) ... pre tu srandu pouzi trochu goniometrie a prides k priblizne tomu naklonu ktory na tom videu vidno

... a to privadza k tomu ze tam nemate cy 0,017 alebo kolko si tam pisal, ale 10x tolko co je uz celkom dobre cislo u ktoreho ten profil ma dobru klzavost ... skoda ze si tam nedal polaru, videl by si ze on klze dobre az do cy 0,5 takze ono to vyzera skorej tak, ze cim ho posles do vecsich vztlakov = vecsich Gcok aby si ten vztlak vyuzil, tak on klze lepsie, a to diktuje tu stihlost ktoru pouzivate pretoze ... aby si MOHOL ist do vyssich CY a nebrzdilo ti to model, musis mat mensie kridlo, ale pri tom musis pri tych vysokych CY limitovat indukovany odpor, takze musis to kridlo mat mensie na hlbke kridla, nie na rozpeti ... musis mat proste stihle kridlo ... tam neni s tou aerodynamikou velmi kde utiect :- )))

... v uputanych pouzivame nieco co volame "zatazenie na rozpetie" nie na plochu, to je to co diktuje ako ti v hrane spomaluje narast vztlaku model, pretoze indukovany odpor sa prakticke nezmeni zmenou hlbky kridla ... napriklad zdvojnasobis hlbku kridla, klesne cy na polovicu, ale zaroven klesne stihlost na polovicu, takze indukovanym odporom to skoro nepohne :- ))

[igorb]

Letoun má danou hmotnost a koeficient vztlaku. Aby letěl, musí letět nějákou rychlostí na nějákém úhlu náběhu (který je zahrnut v coeficientu vztlaku Cl).

a co ked pojde inou rychlostou?

[igorb]

chlapci myslim ze to komplikujete, proste sa pre dany typ lietadla vhodne zvoli plosne zatazenie a profil ... kridlo sa da do takej pozicie aby sa v ramci obalky v ktorej sa lietadlo pohybuje nachadzal trup v primeranej pozicii, to je dane tou obalkou, a profilom, jeho optimalnou klzavostou, kritickym uhlom nabehu atd ... a vyskovka sa k tomu nastavi tak aby ju nebolo treba cely cas niekam tlacit - bud rukou polkial je to normalne lietadlo, alebo aby vyskovka nebola servom zbytocne niekam natlacena (odpor) ... velke lietadla na to maju aj motory aby si to nastavili tak ako treba s prihliadnutim aj k tazisku alebo rezimu letu

[coro]

Zobral som si z toho poučenie, že o tomto nič neviem, a teda že to môže byť naozaj tak.
t.j. že naozaj môže letieť medzi pylomni aspoň takmer presne ako ten kameň, všetko sa optimalizuje na čo najmenší odpor, na vztlak sa kašle, a len pri zatáčkach kedy aj tak potrebuje vztlak a toho veľa veľa (v porovnaní s tiažou), a to aj stojí zrejme nejakú rýchlosť (odpor), a preto je v tom čase možno aj výhodnejšie naozaj nejakú malú časť toho vztlaku (a odporu) využiť a smer doladiť trochu nahor. a potom sa nechá zas s čo najmenším odporom rozbehnúť motorom..

Zhrnul by som svoje zistenie na fakt, že v nadpise mohlo byť uvedené "pre pyloňák" a tým sa výpočet zo všetkých tých vecí čo sa tu premleli, zjednoduší násobením nulou (výsledok = nula).

[TomasC]

Zadání bylo, jaký úhel seřízení nebo úhel náběhu křídla pro rychlé letadlo. To se tu myslím pro křídla vodorovně docela probralo.

Já jsem přišel s "teoretickým zjednodušením", že rychlé věci nepotřebují vztlak a "stačí být kamenem" a k tomu jsem přidal pár slov o tom, jak se létá s pyloňákem na závodní dráze.

Ale myslím, že když bude potřeba a zájem, tak se zde odpovědi na otázky najdou.

[VTjr]

... môže letieť medzi pylomni aspoň takmer presne ako ten kameň, všetko sa optimalizuje na čo najmenší odpor, na vztlak sa kašle...

No hej, ale na vztlak by som rozhodne nekašlal a kameň to určite nie je. Ako píše Igor, a doplním, že ono v rovnom lete potrebuje vztlaku primerane málo a v tej ostrej zatáčke ho potrebuje naopak veľmi veľa a pritom stále musí zachovať malý Cx - teda chce to aby profil bol stále obtekaný na špici poláry so zachovanou dobrou kĺzavosťou. A aby jediné, čo mu v tej otočke narastie bol indukovaný odpor a aj ten ešte znížiť vhodnou geometriou krídla (štíhlosť prípadne negatívy). Neviem ako teraz ale kedysi tie pyloňáky mávali riadne negatívy.
Navyše vztlaky plôch (či už krídla alebo chvostových plôch) sú nutnou podmienkou stability a ovládateľnosti letu, čo tiež nie je prípad hodeného kameňa - kvôli tomu je samozrejme často užitočný aj záporný alebo žiadny vztlak.

Každopádne súhlasím, že malo byť v nadpise rovno uvedené, že ide o pyloňák, aj keď ja som si podľa názvu Pylon400 a pozretí odkazov naň rýchlo uvedomil o aký model ide.

[igorb]

Yo ... v kazdom pripade ci je to kamen, tehla, pylonak alebo vetron, stale plati ze pikial sa to ma udrzat v priemere v stabilnej vyske tak v primere je tam stale to 1G vztlaku v zvislom smere :- ))

BTW, tomas, este daj jeden obrazok pylona z boku, nech sme v obraze aky je pomer plochy kridla k bocnej ploche trupu ... mozno "dojdeme k prekvapivemu faktu" :- )))

[VTjr]

A v zatáčke možno aj 10 až 20G

Žiadny živý tvor by zrejme let v pyloňáku neprežil.

Ale nielen v ňom V F2B či v F3A asi takisto nie.

[peco737]

Tohle se pokusím zodpovědět. Létám pyloňáky velmi podobné koncepce, jako plánuješ postavit.
Avionic na rcalbum.cz http://www.rcalbum.cz/model/6508-avionic-f5d.html
A tady je blog o stavbě: blog.php?u=8&b=95

Abych to zkrátil a věnoval se tvému problému. 1,5 stupně je strašně moc. Pokud model letí rychle (třeba 300km/h), tak při vlivu rychlosti v kvadrátu (viz předchozí příspěvek) je třeba jen VELMI málo vztlaku. (Stejně jako kámen hodený rychlostí 300km/h poletí rovně dost dlouho )

Mrkni na obrázek, kde je MH 43 a graf závislosti koeficientu vztlaku na úhlu náběhu.

Osobně bych doporučoval udělat úhel náběhu -1 stupeň. Samozřejmě, že musíš mít vyřešeno přistání. Vhodná poloha těžiště a výchylka.
Avionic má myslím ještě méně než -1 stupeň a funguje docela dobře. Já mám těžiště dost vzadu a na let maličké výchylky (třeba 1,5mm do přitažena a 0,6mm do potlačena). Na přistání zhruba dvojnásobek.

Klidně se ptej, tohle je moje oblíbené téma, rád zodpovím...

Robi sa pre taketo modely aj negativ na kridle? Lebo na povodnom modeli je negativ 1,5 stupna, no teraz ak by bol uhol nastavenia -1 stupen, tak negativ by uz vychadzal -2,5 stupna, co uz neviem ci nie je vela...

[TomasC]

Co si pamatuji, tak jsem negativ na křídle Avionika nenaměřil. Ale před přistáním hodně zvedám křidélka a tak se v tomto kritickém režimu (země blízko), negativy objeví.

[VTjr]

Já si myslím, že každé pevné zkroucení křídla, tedy i ty negativy, vždy jen zhorší to maximum aerodynamických vlastnosti letounu (tedy klouzavost). Pro nejlepší výkony je určitě nejlepší, když je celé křídlo obtékáno optimálním úhlem náběhu, tedy s co nejmenším Cx a dostatečným Cy. Rozhodně pyloňák s velkými negativy sice asi bude poslušnější při přetažení, ale jeho maximální rychlost může být horší. Zvlášť když u těch pyloňáků, jak kdesi psal TomasC, při nastavení úhlu seřízení rozhodují i takové drobnosti jako vrstva lepící pásky. Takže je asi lepší, když se negativy zařadí jen ve fázi přistání, když už jde především o tu ovladatelnost a na výkonu už nezáleží.

[TomasC]

Vnímám to naprosto přesně stejně. Vždycky je něco za něco.

Mě se třeba osvědčilo nelétat zatáčky tak ostře, dráha je sice delší, ale model tak v zatáčce nezpomalí a vychází to lépe. Ale to je spíše o letovém stylu. Úřadující mistr světa, blatenský Tomáš Andrlík létá mimořádně ostře a taky létá o 0,11% rychleji než já. Rozdíl 0,9sec na celkovém času 781,79sec.


Obecně, ale co vidím na letištích, tak se létají nesmyslně velké výchylky. Pak se řídí bez velkého citu kolem středu a to myslím není dobře.