S Foxem, ale EPP 1800 jsem se taky vyblbnul

(>750 letů, zadokumentovaných a taky 5 havárií, z toho 2 téměř totálky), na tenhle účel je to skvělý model sloužící jako přestupná stanice na akrobata. Krom nožáku s ním lze téměř všechno. Ovšem spoléhat na setový motor jsem přestal už asi po 50 startech(o vrtuli s kuželem ani nemluvě, tu jsem ztratil asi po 20 letech).
Ty máš jakého Foxe? Z videa vidím, že je větší, jen nevím, zda je to taky EPP, ten 2300 od Pelikána, nebo nějaký solidnější kompozitový?
Jinak, malá letadla vydrží i z balzy, ale čím je to větší, tím je to zranitelnější - to se dá snadno i fyzikálně zdůvodnit. A u obrů a velkých letadel už vůbec nemá smysl se nějakou zranitelností, resp. "obouchatelností" zabývat - tam už prostě každý nechtěný kontakt se zemí, nebo překážkou znamená menší či větší poškození, ne-li totální destrukci. S tím se prostě už nesmí třískat.
Začátečníkům často doporučujeme, aby si nekupovali malé modely (pod metr), ale spíš něco hodného, lehkého z EPP tak 1,5m. A je to pravda, ty malé potvory jsou náročnější na řízení,

ale na druhé straně je pravdou, že většina těch EPP polomaket WW2 v M1:12 leccos přežije

a dá se snadno opravit (tedy pokud to nejsou polystyrénové skořápky od AlfaModelu

, které sice vypadají a létají nádherně, ale bohužel nevydrží téměř nic

). Takže i to je jeden z důvodů proč začínajícímu pilotovi neradit, aby šel hned do 2x2m akrobata.

Začátečnickým haváriím se vyvaruje jen málokdo z nás, velký model se zruší snadněji a finančně to pak taky mnohem víc bolí.
Takže já nezpochybňuji fakt, že velké modely lépe lítají, jen jsem toho názoru, že každý se musí držet ve svém rozletu přiměřeně "při zemi" a pořizovat si jen to, na co v dané chvíli má jak pilotně, tak finančně. A v neposlední řadě jde i o bezpečnost sebe i jiných.
Ale nic nebrání tomu, aby se z každým novým modelem rozměry postupně zvětšovaly - myslím si, že takhle přirozeně postupoval/postupuje každý z nás.
