Opět sbírka hádek a nekonstruktivních tlachů

[Buckeye-Blitz]

....co udělá pitotka při překročení rychlosti zvuku? Bude fungovat dál nebo se něco změní?

Nemusí jít ani o rychlost blízkou zvuku a začne se projevovat stlačitelnost vzduchu na přesnosti měření pitotovy trubice (tj. již kolem 500 km/hod.). Je používán rychloměr s hustotní korekcí.

[Celeron]

Určitě to tak nějak bude. Konstruktéři dobře vědí proč tam ty pitotky dávají. Teď mě napadlo, nevíte co udělá pitotka při překročení rychlosti zvuku? Bude fungovat dál nebo se něco změní?

No Machmetr ve starejch letadlech je od pitotky a kolem M1 je zcela lineární, takže pitotka nejspíš funguje dál.

Jo a kde jsi slyšel, že součastný dopraváky nemají krom jiných systémů taky GPS? Třeba zde ho použili.
A po zmizení MH370 je nedílnou součástí systému Inmarsat taky bonzování letových parametrů a polohy braný z GPS. V součastnosti to má namontováno už kolem 85% dopraváků na světě.
Jirka

[OK2BUH]

Ano, dnes GPS mají ale ne jako hlavní navigaci, ta byla vždy inerciální, nezávislá na ničem. Oni GPS nikdy moc nevěřili, pokud někde byla tak jenom pro kontrolu. Teprve nedávno získala GPS (po 30ti letech existence) certifikaci pro final approach. Ale to jen za předpokladu, že spolupracuje s Egnosem který by vyhlásil poplach do 6 sekund při poruše satelitů. GPS je bohužel zarušitelná kdejakým blbem na zemi.

[VTjr]

....co udělá pitotka při překročení rychlosti zvuku? Bude fungovat dál nebo se něco změní?
.... Nemusí jít ani o rychlost blízkou zvuku a začne se projevovat stlačitelnost vzduchu na přesnosti měření pitotovy trubice (tj. již kolem 500 km/hod.). Je používán rychloměr s hustotní korekcí.

Problematické z hlediska proudění jsou právě rychlosti mírně pod rychlostí zvuku. Jde o to, že na různých klenutých oblinách draku letadla je proudění vzduchu rychlejší než je rychlost letu vůči Zemi. Nakonec bez toho by ani nemohl vznikat vztlak na profilu křídla. Takže k přechodu do nadzvukovému proudění a jevy s tím souvisejícími (rázové vlny a pod.) dochází dřív než samo letadlo se začne pohybovat nadzvukovou rychlostí. Navíc na různých místech draku k tomu dochází různě. To může vést až k poškození draku, pokud se s tím nepočítá.
Myslím si, že i v pitotce vzduch proudí rychleji než je rychlost letu, jelikož podle Bernouliho rovnice by v zúženém potrubí tomu tak mělo být. Ale když se to koriguje správnou kalibrací, tak to nevadí, přesnost to neovlivní. Ale určité v ní bude rychlost zvuku překročena dřív. Zajímavé je ale i to, že rychlost zvuku dost závisí od teploty (s teplotou se zvyšuje). Čili na místech kde dochází k aerodynamickému ohřevu se může dlouho zachovávat podzvukové proudění. Typickým příklade jsou proudové motory, které si zachovávají podzvukové prouděni ještě dlouho po tom, co letadlo překročilo rychlost zvuku a to právě díky vyššímu tlaku a teplotě plynů uvnitř.

[Celeron]

Proč má asi Mig21 pitotku na tom dlouhým klacku nad a nebo pod sáním?
No právě kvůli těm podivnostem kolem M1.
Jirka

[StrycAlois]

... Myslím si, že i v pitotce vzduch proudí rychleji než je rychlost letu ...

Nechtěl bych rejpat, ale mám takový zvláštní pocit, že v pitotce vzduch moc neproudí.
Spíš se tam vytváří náporový tlak.

[Amper]

ano, spravne se to jmenuje pitot-staticka trubice a meri se rozdil mezi dynamickym (tj. ten co do toho "fouka") a statickym (port je bud z boku "pitotky" nebo na letadle) tlakem

Uz byly bouracky i proto ze nekdo zapomel sundat izolepu kterou byl port statickeho tlaku prelepeny behem udrzby/prestrikani letadla.

[Buckeye-Blitz]

Myslím si, že i v pitotce vzduch proudí rychleji než je rychlost letu, jelikož podle Bernouliho rovnice by v zúženém potrubí tomu tak mělo být. Ale když se to koriguje správnou kalibrací, tak to nevadí, přesnost to neovlivní. Ale určité v ní bude rychlost zvuku překročena dřív.

Myšlena je Venturiho trubice, nemýlím-li se.

[VTjr]

Máte pravdu, v Pitotově trubici vzduch neproudí, ale ve Venturiho ano. Spletl jsem se.
Viz obrázky:

pitot_tube.png (8.4 KiB) Zobrazeno 741 x

Zatím vo Venturiho se už málo používá a je vhodná pro menší rychlosti (např. pro vrtulníky) protože je při malých rychlostech citlivějš, tak Pitotova se dá použít až do M3. Tady jsem našel bakalářskou práci, kde je to vše dostatečně podrobně sesumarizováno pro ty co mají zájem si to nastudovat : https://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace ... e_id=17187