IJN BB Kongo 1:100

[kalmandor]

Takže první věc kterou musím začít je co?

[TomasC]

Můj osobní názor, č.1 je pohon a řízení.
Má to 4 šrouby a pořádný výtlak.
Vnitřně si myslím, že by stačily stejnosměrné motory třídy 400 a převodovky. Ale dal bych pomaluběžné 600. A jeden velký regl. V budoucnu třeba regulátory 4X a různě mixovat, ale to až po získání potřeby.
PB akumulátory, jsou levné. 12V

Servo a mechanizmus kormidla hlavně na spolehlivost.

Motor od MEGA http://www.megamotor.cz/v4/script/default.php 600 12V BOAT

[jyrry]

přijímačů můžeš mít v lodi několik ...

Které rádio umí současně více než dva přijímače?
To šlo dřív, při AM i FM přenosu...

[kalmandor]

Motory vypadají slušně. Ale nějak nevím který prěsně vybrat. Stačí jeden, či víc? Hlavně mi jde o to aby mi pak na vodě loď neudělala stojku.

[kalmandor]

Jinak počítám že výtlak bude opravdu brutální, když počítám rovné dno a ponor kolem 10cm. Nakonec budu muset ještě hodně zatěžovat. Nemám velké zkušenosti, ale kolem 20kg to možná bude. To samozřejmě znamená i to že se tam toho vejde opravdu hodně.

[Amper]

Které rádio umí současně více než dva přijímače?
To šlo dřív, při AM i FM přenosu...

Jakekoliv ktere ma v sobe JETI modul. Uz od zacatku (milion let zpet) umi JETI rict ze jeden prijimac je hlavni a bere kanaly napr. 1..8 a druhy je podruzny a bere kanaly 9..16. V pripade DC-16/24 pak lze pouzit az 24 kanalu. Taranis todle zvlada od nastupu D16 modu taky - https://www.youtube.com/watch?v=YFuSzOhe1bE

Jinak k lodi bych doporucil pultovku, vzhledem k cenovemu limitu bych taky sel do Taranise X9E a k tomu dva X8R takze je k disposici 16 kanalu coz by mohlo stacit. Pak uz je jen otazka doplneni Taranise dostatkem prepinacu/potenciometru aby se to dalo ovladat.

Dal bych si na kniply prepinace nebo potaky a udelal bych to treba tak ze jedna paka by ridila plyn/smer a druha paka by (po prepnuti) ridila spolecne rotaci/namer hlavni a strelbu na cudlik na vrsku kniplu. Pak se da elegantne jezdit, tocit a hejbat vezema a strilet aniz by clovek sundal ruce z kniplu. A kdyz bude potreba tak se muzou vzdy dalsi funkce ovladat dalsima potakama na vysilaci.

[Amper]

Jinak počítám že výtlak bude opravdu brutální, když počítám rovné dno a ponor kolem 10cm. Nakonec budu muset ještě hodně zatěžovat. Nemám velké zkušenosti, ale kolem 20kg to možná bude. To samozřejmě znamená i to že se tam toho vejde opravdu hodně.

Olovene baterky jsou dost tezke, hlavne udelej vanu poradne pevnou at se to da vubec vzit a nepropadnou ti baterky dnem lode

[kalmandor]

S pevným dnem počítám jde tu o to že pro mě je dost těžké si teď představit jak to dám do hromady, když už mluvíš o pulťáku, dej sem odkaz ať to nemusím hledat a můžu se na to hned mrknout. A o to prosím všechny. Odkazy na vybavení pokud už ho doporučujete. Děkuju moc

[Bořík]

Na Taranis E odkaz není potřeba dávat - stačí zadat do goooooglu a hned se objeví odkaz na dovozce. Co se týká přijímačů, Taranis umí dva a pokud dáš ještě jeden vysílací modul, můžš mít přijímače i tři až čtyři.
K tomu pohonu: V zásadě jsou dvě cesty, kterými je možné jít: pohon stejnosměrnými motory a střídavými motory. V případě stejnosměrných motorů je třeba použít minimálně dva ( popř. 3 až 4 regulátory ). Šo by to i s jedním, ale to by nebylo moc vhodné ). Každopádně je výhoda mít pravé motory na jeden regulátor a levé motory na druhý regulátor ( popř. každý motor se svým regulátorem, jak je to nutné u střídavých motorů ). Ovládání levé a pravé strany zvlášť má velký význam pro manévrování na místě, protože už i na docela primitivní vysílačce lze namixovat protitahy motorů a tím loď otočit na místě ( jinak válečné lodě jsou dlouhé a štíhlé a otáčení pomocí kormidel znamená oblouk o poloměru hodně metrů, takže na menší ploše by to otáčení bez střídání pohybu dopředu a dozadu nešlo. Je také možné kombinovat např. stejnosměrné a střídavé regulátory - krajní motory slabší s regulátory se zpátečkou, prostřední motory stačí zapojit přes levnější jednosměrné ( letecké ) regulátory jen pro rychlejší jízdu dopředu ( couvá se pomalu a jen výjímečně ). K motorům: tam je zásadní otázkou průměr a stoupání lodních vrtulí. Každopádně podle těch vrtulí se vyberou vhodné motory, pokud možno bez převodovek ( jsou zdrojem hluku, jinak je lze použít, ale v současnosti je k dispozici hodně typů pomaloběžných motorů pro pohon bez převodovky ). Velikost motorů: nejméně velikost 500, menší se nehodí kvůli malému povrchu a jejich nadměrného zahřívání. Na krajní motory bych doporučil Migy 490, jako střední Migy 500 turbo 12V nebo Migy 650 Boat ... těch možností je dost, záleží také na baterkách.
Baterky: mohou se použít gelové akumulátory, ale kromě ceny nemají žádnou výhodu: jsou až moc těžké ( to by ani tak nevadilo ), ale na svůj objem mají žalostně malou kapacitu a hlavně se dají nabít jen jednou za den, takže buď s sebou vzít dvě sady a nebo použít hodně baterek. POkud nemusíš za každou cenu šetřít, doporučil bych Lionky Sony VTC5 v uspořádaní 3SxP, kde 3S znamená tři baterky do série ( 3 x 3.7V = 11.1V a xP znamená několik -x- baterek paralelně - do takové lodi klidně x=5 až 8 ). Potom bude kapacita dostatečná na několik hodin provozu s tím, že baterky na 80% kapacity nabiješ během hodiny.
Hlavně je třeba postavit rovný a nezborcený trup a to ostatní je už méně důležité.

[prdis]

zeptám se jak je to dlouhý a široký?

[prdis]

omlouvá se kouknul jsem se na první stranu a tam byly rozměry
1 postavit trup pevný odolný žádný dřevo ale lamino
2 pohon a aku uspořádat tak aby to bylo asi tak vyvážený
3 nástavby z plastu a aby to šlo nejlépe rozebrat k vůli vstupu do trupu
4 tj pohony dělových věží,světla,zvuk, motoru atd.
stejně tam přijde další zátěž ta lod bude mít tak kolem 30 kg

[kalmandor]

zeptám se jak je to dlouhý a široký?

Délka je 222cm a šíře kolem 34cm. Celková výška odvadem 50cm

[Bořík]

Nevýhoda gelových akumulátorů je také jejich "neforemnost". Pro válečné lodě je typické, že mají hodně složité a bohužel i vysoké nástavby. Proto je nutné je vyrábět co nejlehčí a přitom docela pevné. Jejich váhu je třeba eliminovat zátěží na dně trupu - gelovky jsou bohužel krabice, které jsou sice těžké, ale rozhodně rozměrově ne tak vhodné, jako samotné olovo, vytvarované podle dna a uložené v lodi tak, aby těžiště bylo co nejníž. Jinak se bude loď nepřirozeně kymácet na vlnkách a to působí dost nemaketově. Vhodné je olovo odlívat do pásků nebo plošších desek, které se pak ukládají na dno tak, aby loď vyvážily a přitom těžiště bylo co nejníž. U tak velké lodi to bude docela slušná dávka olova - celá loď by mohla vážit kolem 30-40 kg ( jen můj odhad na základě podobných lodí ).

[kalmandor]

Ještě jedna taková poznámka k lodi. Materyál je dřevo a dvrzený papír. Kostra bude hodně pevná a dno rovné. Jedná se o plán full battle model. Což znamená, zě loď budu využívat k bitevním akcím kde po sobě lodě pálí projektyly a potápí se navzájem.

[Amper]

jako ze do te lodi nalozis elektroniku za nekolik tisic, baterky atd... a pak to potopis ?

No nevim, divnej konicek. Chapu kdyz je u aircombatu nejaky ten nechteny kill ale cilene se potapet je fakt divny. A to nemluvim o tom ze by me zajimalo jak je resene legislativne a technicky ze mas na lodi neco co bude schopno potopit druhou lod. Pokud to nebude torpedo ale hlavnova vyzbroj tak si koledujete. Pokud to ma proletet lodi a zpusobit nejakou skodu tak to urcite doleti az na breh kde to nekomu neco muze udelat. Nehlede na to ze by to klidne mohli splnovat kvalifikaci nedovoleneho ozbrojovani.