Poskozena vrtule a oprava

[corsair]

normálně to zalep epoxy plus mikrobalony, obrousit, vyvážit nebo naopak stejný kousek odfikni na druhém listu obrousit vyvážit

[Celeron]

Prasklo ti někdy Larku dřevo od těch šroubů? Mě Bambule nikdy a tak to neřeším. Dávám A ale jen z lepšího "pocitu".
Lepený se při škrtnutí většinou roztřískaj na vrstvy ale nikdy jsem to neměl až ke kuželu. Jednou mě na Extře praskla kousek od kuželu první vrstva vrtule, horní strana profilu, tak 2 mm tlustá. Při přistání jsem na rychlosti zajel do hluboký koleje v trávě od traktoru. Extra udělala půl salta a dopadla čumákem na vrtuli.
Tak jsem ji doma trochu ohnul, proslintal epoxem, vrátil zpět, upnul do měřícího přípravku, seřídil rovinu otáčení obou listů nastejno a elektrickou opalovačkou ohřál epoxid aby pořádně zatekl a zbytek otřel. Určitě to někdo označí za prasárnu, ale zrovna jsem neměl náhradní a tak ji dočasně opravil. Ta dočasnost, jak jinak, vydržela další rok a půl.
Jirka

[Celeron]

Tady dávám fotky jak to vypadá.

Neřeš to, zašmirhluj to a vyvaž na obou listech nastejno a pusť to z hlavy.
Víš jak se ladily vrtule aby šly do "rezonance" laděnýho výfuku u F3D? K běžícímu motoru se na obvodu vrtule přiložilo prkýnko s nalepeným šmirglem. Jak se pomalu zmenšoval průměr vrtule, tak motor najednou vyjeknul a naskočil do rezonance. To se dělalo při 25-29000 ot/min. Po chcípnutí se to trošku zakulatilo a dovážilo a šlo se závodit. Vrtule byly plnej laminát.
Jirka

[zdzd]

U takového poškození bych se nebál roztržení vrtule. Ale bál bych se, že ten nalepený doplněk se postupně uvolní a někoho zastřelí.

[Lark]

Tohle bych asi taky spíš jen zabrousil na obou koncích, dovážil a víc to neřešil. Když bych to lepil, tak spíš řídkým epoxidem a ještě nahřáté, aby se epoxid trochu vsáknul do dřeva, ale myslím, že je to zbytečná práce.

Jirko, já s benzínem zatím moc zkušeností nemám, ale než jsem vrtal tak jsem rozmýšlel, co je lepší, ale nakonec jsem dal taky to "A". Nikdy jsem ale neviděl prasklou dřevěnku, jak dával misamltr, a tak jsem si řek, že se zeptám, abych neumřel úplně blbej.

[TomasC]

Ach tak... Tohle je jen škrábnutí.

[VTjr]

Tak vidíte, zhlédneme pár fotek a hned jsou naše názory/rady v zcela jiném světle Však já jsem taky už předtím napsal:

Ani jeden z nás neměl tu poškozenou vrtuli v ruce, takže o rozsahu jejího poškození nevíme téměř nic.

, a měl jsem pravdu. Viď HOKEJi
Já taky takové oděrky opravuji zabroušením. Ale pořád je třeba mít na paměti to, co jsem už psal o důležitosti tvaru konců listů. Prostě snažit se i u zkrácených listů napodobit u jejich zakončení původní tvar. No a je třeba počítat s tím, že opravená vrtule bude aerodynamicky lehčí. Zátěž na pohonnou jednotku je totiž úměrná až 4. mocnině průměru, ale pouze 1. mocnině stoupání. Takže zdánlivě i poměrně malá změna průměru se může na chodu motoru a letu letadla projevit dost výrazně. Někdy možná i k lepšímu.

U takového poškození bych se nebál roztržení vrtule. Ale bál bych se, že ten nalepený doplněk se postupně uvolní a někoho zastřelí.

Tak tohle mě okamžitě po zhlédnutí fotek naopadlo taky. Proto bych i já na jeho místě taky radši netmelil epoxidem (či něčím jiným), ale zkracoval/zabrušoval.

[VTjr]

... než jsem vrtal tak jsem rozmýšlel, co je lepší, ale nakonec jsem dal taky to "A". Nikdy jsem ale neviděl prasklou dřevěnku, jak dával misamltr, a tak jsem si řek, že se zeptám, abych neumřel úplně blbej.

No když tak koukám na ty dva způsoby, tak způsob "B" asi přináší větší riziko takového rozštěpení, jak se to stalo na fotce co tady dal Misamltr, ale způsob "A" podle mne zas víc oslabí kořeny listů. Ale pokud se jedná o vrtuli lepenou z více vrstev, tedy mnohem odolnější vůči tomu rozštěpení, tak bych já osobně dal spíš přednost tomu způsobu "B".

A co takhle před vrtáním ještě přelepit ten střed z obou stran kroužky z tenké, pevné, letecké překližky. Popřípadě i s mezivrstvou skelné tkaniny? Myslím si, že to by mohlo být užitečné zejména v případě těch dřevěných vrtulí, které nejsou klížené, ale vyrobené z jednoho kusu dřeva.

Jinak to, ohledně provedení středu s více šrouby - jsou jen takové mé teoretické spekulace. S tím žádné osobní zkušenosti nemám. K tak velkým motorům jsem zatím "nedospěl". A asi ani nedospěji (i když nikdy neříkej nikdy). Zatím největší mám dvacítky a ty mají ještě vrtule jen na 1 díru.
A když náhodou projde to, co původně chystala EASA, tak se může klidně stát, že v budoucnu budu svoje modely spíš zmenšovat.

[Lark]

No když tak koukám na ty dva způsoby, tak způsob "A" asi přináší větší riziko takového rozštěpení, jak se to stalo na fotce co tady dal Misamltr, ale způsob "B" podle mne zas víc oslabí kořeny listů. Ale pokud se jedná o vrtuli lepenou z více vrstev, tedy mnohem odolnější vůči tomu rozštěpení, tak bych já osobně dal spíš přednost tomu způsobu "A".

Misamltr měl ale vrtání "B". Jinak ta překližka je taky dobré zpevnění, ale při mém způsobu létání by ale možná vydržela i smrková vrtule

[VTjr]

Misamltr měl ale vrtání "B". Jinak ta překližka je taky dobré zpevnění, ale při mém způsobu létání by ale možná vydržela i smrková vrtule

Máš pravdu, když jsem svůj příspěvek psal, tak jsem si to spletl a prohodil. Ale už jsem to v tom příspěvku opravil, aby bylo jasné co jsem měl na mysli.

Prostě si myslím, že pokud budou otvory uprostřed kořene listů (způsob "B"), tak kroutící moment bočních šroubů unášeče motoru bude působit sílou přesně kolmo napřič létům dřeva, a tedy bude to dřevo víc štípat. Když ale ty otvory budou po dva na krajích (způsob "A"), tak složka síly kolmá na léta bude menší v poměru 1/odmocnina 2 k té první). Pokud bychom však posuzovali úbytek průřezu v kořenu listů, tak v případě způsobu "A" bude ten větší nežli u "B". Navíc oslabení uprostřed v případě "B" se projeví jen nepatrně, ale na krajích u "A" mnohem víc. Ale bude to zase v jiném místě z hlediska poloměru. Tohle by měl propočítat nějaký strojař/stavař-statik. Já ani strojař ani stavař nejsem, jsem jen elektrotechnik a tyto věci posuzuji jen na základě své intuice a letitých zkušeností. Tedy samozřejmě trochu té mechanice rozumím, ale přesným výpočtem porovnat různé účinky sil obou variant bych nesvedl.

[Lark]

Ten výpočet by asi moc jednoduchý nebyl, protože rozptyl pevnosti v různých směrech let dřeva se rapidně mění a navíc se ještě uplatní tření o přírubu a podložku. Na to já taky nemám vědomosti. Takže to asi uzavřeme, ať tu neplevelíme vlákno.

[VTjr]

Pro stavbu dřevěných konstrukcí existují metody výpočtu. Je jasné, že by se muselo přistoupit k mnoha zjednodušení.
Prostě má intuice mi říká, že pokud nás netrápí ta "štípavost" materiálu, tak "B" je lepší volba.

[Celeron]

Pro stavbu dřevěných konstrukcí existují metody výpočtu.

Zajisté, ale ani stavební projektanti je evidentně neznají (a nebo ty výpočty moc nefungují). Jinak by například nemohla spadnout sportovní hala v Třebový https://www.youtube.com/watch?v=NYtbfV80j7E
Jirka

[VTjr]

... je evidentně neznají (a nebo ty výpočty moc nefungují). Jinak by například nemohla spadnout sportovní hala v Třebový ...

S tím nemohu souhlasit.
Je daleko víc budov/hal, které léta stojí a nepadají, a to spíš svědčí o tom, že znají a fungují.
Když jedna spadne, tak nehledejme chybu v osvědčené metodice, ale její nesprávné aplikaci na dané podmínky.
Náhodou, moje dcera je projektant-statik, o tomto neštěstí jsme tenkrát dost diskutovali a dle jejího názoru (a informací, které se ji donesli) tam došlo k nesprávnému zařazení stavby do typu podnební lokality (tedy možného množství sněhu) a taky o evidentní snahu na tom co nejvíc ušetřit.
Pak i ten nejlepší výpočet dá špatný výsledek, pokud se stanoví nesprávné parametry/podmínky.

[HOKEJ]

a měl jsem pravdu. Viď HOKEJi

Můžeš mi prozradit, v čem jsi měl pravdu?
hates se ptal, jestli jde opravit poškozená vrtule?
Tvůj názor je opravit a můj vyhodit. Záleží jenom na měm.
Stále ale nevím, kde je tvoje pravda.

Vrtuly svrtávám podle úvratě motoru.