Nabíjení autobaterie modelářskou nabíječkou

[novfra]

Ale to je škoda, protože se to může i značně lišit.

Můžeš to nějak blíž popsat? Za dobu, co se zabývám akumulátory jsem viděl desetitisíce grafů z nabíjení a vybíjení (zhruba 95% všech baterek nabíjím z monitorem na PC)
Když Ti dám graf z nabíjení Pb, nebo LiIon, poznáš co je co? Vsadím se, že ne V různém stádiu opotřebení akumulátorů jsou si grafy podobné jako přes kopírák.

Nejprve benzínová KIA RIO, kde původní akumulátor odešel až po 9 letech (ne však v zimě, ale v horkém létě).
Ano, to je přece normální. V zimě odchází akumulátor na "nedostatečnost" (další léto by v pohodě odsloužila bez ztráty kytičky) a v létě odejde na poruchu. Klasicky na velký nabíjecí proud.

V obou případech baterka odešla jakoby z ničeho nic. Ráno jsem s ní úplně normálně nastartoval, pak celý den jezdil a najednou nešlo vůbec protočit motorem. Tohle se mi u starých embéček nestávalo - tam ten proces odcházení byl postupný - baterka prostě dávala dlouho dopředu vědět, že už končí. A v tomhle tom není moje zkušenost ojedinělá. Dva moji kolegové zažili stejnou zkušenost. Jak mi tohle někdo vysvětlí.
To je jednoduché baterky odchází na poruchu způsobenou velkým nabíjecím proudem. Lidé se diví, že dojedou na benzinku, natankují a po 10 minutách už nenastartují. Příčina je velký nabíjecí proud. Běžně nadstandardní výbava, baterka vybitá tak napůl a alternátor do ní rve třeba 150A. Příčina jsou pak pokroucené desky, případně se úplně rozsypou.
Už několik let radím modelářům, kteří nabíjejí ze startovacího aku, aby při odjezdu z letiště ihned po nastartování zapnuli co nejvíce el. spotřebičů, včetně těch "nejžravějších". Tedy vyhřívaná okna, sedačky, světla. A tyto spotřebiče postupně vypínali.
Moje auto dá na volnoběh do palubní sítě 130A (ještě jsem tehdy při měření zapomněl zapnout zadní topení a přídavné topení jako takové) tedy +cca 15A.
Napětí v palubní síti je v tu chvíli lehce pod 14V a do baterky "teče" nějakých 20A. Když vše vypnu a než stoupne napětí na 14,4V (CV) jde do baterky kolem 70A. Jak dlouho vydrží startovací baterka nabíjení proudem 70A než se ji zkroutí a rozsypou desky?
Úplně nejlepší kecy jsou při startování přes kabely, kdy strejda stojící opodál radí "nech to chvíli proběhnout, ať se dobije baterka" ale ve skutečnosti říká "právě teď Ti ten proud, který nemá kam jít
devastuje baterku víc, než by dokázalo velké kladivo" a ještě tomu věří
Auto, které jezdí jen občas má problém s nabíjením baterky, protože tak velký proud, který jde do částečně vybité baterie není ta baterie schopná nejen zpracovat a uložit, ale (a to je horší) ji likviduje.

A proč se Ti to nestalo u starého "embéčka"? Protože dynamo, nebo později alternátor 55A / 13,8V (při plném výkonu - čti nikoli na volnoběh) baterku v autě lehce šimral a spíš nedobíjel, než aby ji ubližoval....

[VTjr]

Díky za vysvětlení. Dobrý námět k zamyšlení. Podobnost LiPol a Pb tedy beru.

I když ty Tvé závěry trochu kulhají , protože stále mi není jasno jak dovede alternátor do staré baterky s věkem pokleslou kapacitou a zvýšeným vnitřním odporem narvat příliš velký nabíjecí proud, který ji dokonce dovede až poškodit?
Ty sám ty přece celý čas tvrdíš, že nabíjecí proud v převážné míře závisí od vnitřního odporu baterky a jiné odpory v obvodu jsou prakticky zanedbatelné. Ale to by potom nefungovalo, protože i ten nejvýkonnější alternátor do ní nenarve víc, než dovolí jeho napětí. Tedy rozdíl jeho napětí a vybité baterky. Takže když Ri vzroste kvůli věku 2-násobně, pro stejný nabíjecí proud by musel i ten rozdíl napětí vzrůst 2-násobně a kdyby měl být dokonce mnohem vyšší než je přípustný maximální, tak ještě mnohonásobně víc. To si ale nedovedu představit. To by ale musel dobíjecí obvod fungovat jako proudový zdroj, který když se rozhodne do zátěže natlačit nastavený proud, tak zvedne napětí do té míry než se mu to povede. Ale pokud vím, u aut tomu tak není. Tam je nabíjení spíš napěťové.
Já nezpochybňuji vliv rostoucího Ri baterky na proces startování i nabíjení, jen jsem tvrdil, že ty ostatní odpory v obvodu taky nejsou zcela zanedbatelné, spíš srovnatelné.

[novfra]

I když ty Tvé závěry trochu kulhají , protože stále mi není jasno jak dovede alternátor do staré baterky s věkem pokleslou kapacitou a zvýšeným vnitřním odporem narvat příliš velký nabíjecí proud, který ji dokonce dovede až poškodit?

Soustředíš se na stav baterky v době kolapsu. Musíš se vrátit o něco zpět, kdy baterka byla ještě OK a kdy docházelo k nabíjení velkým proudem. To je začátek poškození baterky. Její desky se začínají deformovat, kroutit a mechanická pevnost se snižuje, ubývá kapacita. Pokud si takto poškozenou baterku rozděláš a prohlídneš, tak zjistíš, že mechanicky je baterka na pokraji zhroucení (rozsypání). Vyšší teploty v létě pak mají za následek rychlejší destrukci desek, proto taky většina takto "náhlých úmrtí" baterie přichází v létě. Žádná baterka nemá ráda vysoké teploty, urychlují jejich stárnutí a u olověných baterek to platí také. Oxidace postupuje rychleji.
Jakýkoliv odpor navíc v nabíjecím okruhu je problém. Ale s ohledem na to, že část nabíjecího okruhu může být společná i pro startování, kde jsou proudy násobně vyšší než při nabíjení, se většinou problém s nekvalitním spojem projeví při startování, než při nabíjení. A protože zákon schválnosti funguje, tak problém v nabíjecím okruhu se většinou vyskytne v místě, které není společné i proto, že je méně dimenzované.

[VTjr]

OK, to dává logiku, díky za vysvětlení.

[coro]

Otázku teda môžem po upozornení na vysoký nabíjací prúd, položiť znovu presnejšie -
je teda dobré mať čo najkvalitnejšiu baterku, v zmysle malý odpor, alebo ani nie?
Sú tie baterky naozaj také, že napriek správnemu obmedzeniu napätia si cucnú až prúd ktorý nezvládnu?
A na druhej strane, je teda lepšie dať čo najväčšiu kapacitu ako sa do vozu zmestí, s tým že nabíjací prúd aký dáva auto, je možno pre väčšiu baterku akceptovateľnejší?
Nejak mi to nedáva jasné výsledky.

Možno odpovedať by tu mal najlepšie niekto s klešťovým ampérmetrom čo by zistil či konkrétny voz valí tých 70A nabíjacieho prúdu do úbohej privybitej baterky, alebo nie.
(ideálne by to mohol voz nabíjanie trochu obmedziť, však dneska je každá blbosť plná počítačov a meraní...! .. ale možno to fakt sleduje len napätie.)

[novfra]

Otázku teda môžem po upozornení na vysoký nabíjací prúd, položiť znovu presnejšie -
je teda dobré mať čo najkvalitnejšiu baterku, v zmysle malý odpor, alebo ani nie?

Kvalitnější baterka s malým odporem je jednoznačně výhoda. Rychlejší dobíjení zajišťuje mobilitu. Ono za běžného provozu by se nemělo stát, že v baterii chybí tolik energie, že může dojít k nabíjení tak velkým proudem, který je pro baterku nevhodný, nebo už přímo nebezpečný. Třeba využíváním energie z baterie na napájení něčeho mimo auto, nebo i nadstandardní výbava v autě. Další možnost je porucha na elektroinstalaci, kdy baterku něco vybíjí.

Sú tie baterky naozaj také, že napriek správnemu obmedzeniu napätia si cucnú až prúd ktorý nezvládnu?

Jak které, ale v principu ano. Do nastaveného max. nabíjecího napětí teče do baterky vše, co auto nespotřebuje někde jinde. Asi nebude moc lidí, kteří mají v autě baterku, která má povoleno nabíjení do napětí 14,4V "bez omezení proudu". Pak by byla tato debata zbytečná.

A na druhej strane, je teda lepšie dať čo najväčšiu kapacitu ako sa do vozu zmestí, s tým že nabíjací prúd aký dáva auto, je možno pre väčšiu baterku akceptovateľnejší?
Nejak mi to nedáva jasné výsledky.

Baterka s větší kapacitou mívá i větší startovací proudu a tedy menší odpor. Někdy je větší kapacita výhoda (lepší startovací proud) a někdy zase nevýhoda. Stačí zapomenout zapnutý spotřebič a baterka se pak díky své kapacitě dobíjí o to déle.
Za mě kapacitu co nejblíže originálu od výrobce, ale lepší baterku, vyšší startovací proud (tedy i menší odpor)

Možno odpovedať by tu mal najlepšie niekto s klešťovým ampérmetrom čo by zistil či konkrétny voz valí tých 70A nabíjacieho prúdu do úbohej privybitej baterky, alebo nie.
(ideálne by to mohol voz nabíjanie trochu obmedziť, však dneska je každá blbosť plná počítačov a meraní...! .. ale možno to fakt sleduje len napätie.)

To, co tady píšu, mám oměřené na svém autě. A aby Ti to někdo oměřil, potřebuješ někoho ochotného, kdo nechá třeba hodinu svítit světla (zapne něco jiného, aby baterku vybil třeba na polovinu) a nastartoval a měřil.
Když je teplota pod ??4°C?? tak mi auto po nastartování zapne vyhřívání předního okna (cca 50A) to by se jako ochrana dalo brát, ale jen v zimě.
Do nabíjení u nových aut hrabe stále větší počet podnětů. Třeba omezuje nabíjení při vyšším zatížení motoru (změna buzení) a já si naivně myslel, že to kuli tomu, aby max, výkonu šlo na kola. Ale nějak mi to nehrálo s tím, že se jedná o 180kW auto, kde se snad ani nedá poznat rozdíl mezi 0,5-2% co si ten alternátor vezme z výkonu motoru. A při jízdě s ustáleným režimem, nebo z kopce nabíjí větším proudem. Taky sem si říkal, jestli to není kuli emisím. Víc se už asi nedovím, protože majitel se na to ptal v servisu, tam mu řekli že je to OK, že to tak má být a další "výzkum" mi byl zakázán