zbroušení nosníků

[Lark]

Já to taky nechápu, že to má být do klínu . Jako klín v obou rovinách ? Jakej by to mělo smysl ?

No právě. On to autor požadavku pořád nepotvrdil ani nevyvrátil, takže většina návrhů je možná nesmysl, a nebo taky ne.

[Rosta2]

No právě. On to autor požadavku pořád nepotvrdil ani nevyvrátil, takže většina návrhů je možná nesmysl, a nebo taky ne.

Honza teď staví většího větroně, takže u kořenového žebra chce, aby nosník měl rozměry 10X5mm a na konci křídla aby měl rozměr 7X3MM. Takže nosník se má plynule po celé délce zužovat z šířky 10mm na 7mm, a tloušťka nosníku se má také plynule snížit z 5mm u kořenového žebra na 3mm na konci křídla. Tedy já to tak chápu .

[Lark]

Jó, takhle už je to jednoznačné. Dík za upřesnění. Jak to ale jednoduše udělat nevím. Možná spočítat jaký rozdíl je na délku stolu a na CNC naklonit stůl. Na tak malý úhel by mohl stačit rozsah seřizování roviny stolu. Taková lišta by mohla držet na kvalitní oboustrance, ještě založená z boků a opatrně to ofrézovat.

[Celeron]

Když jsem stavěl 2,2m Extru od mistra Janáčka, tak jsem se na těhle zužovanejch lištách pěkně vyučil. Nosník křídla byl sice po celý dýlce tlustej 5 mm ale zato byl kosočtvernej, největší šířka asi 15 mm byla v místě konce spojovací trubky křídel a ke konci křídla se zužovala na cca 5 mm a k trupu na cca 10 mm. Základ byl slepenej epoxydem ze tří lišt 5 x 5 mm do bloku 15 x 5 mm a lišty byly střídavě orientovaný léta.
Řezali jsme to na formátovací pile. Čtyři bloky 15 x 5 byly přilepený oboustrankou na kusu sololitu asi 10 cm od sebe a sololit byl přitaženej na pohyblivým stole formátovačky blokama dolů. Pila se nastavila jen aby prořízla 15 x 5 bloky a nepatrně hrábla do sololitu. No a vhodným nastavením tohodle "slepence" na pohyblivým stole se nastavily úhly řezu a vyřezaly se ty kosočtverce.

[dudaj]

Pokud je to takhle, tak přesto že mám frézu a na ní to dokážu udělat , takhle bych to nedělal . Prostě použil bych menší profil a pokud je to pevnostně nutnost , přilaminoval bych po délce uhlíkový roving . On totiž ten nosník se po odebrání materiálu může kroutit a prohýbat .

[Rosta2]

Jó, takhle už je to jednoznačné. Dík za upřesnění. Jak to ale jednoduše udělat nevím. Možná spočítat jaký rozdíl je na délku stolu a na CNC naklonit stůl. Na tak malý úhel by mohl stačit rozsah seřizování roviny stolu. Taková lišta by mohla držet na kvalitní oboustrance, ještě založená z boků a opatrně to ofrézovat.

Ale stejně si myslím, že by bylo asi jednodušší neměnit tu tloušťku toho nosníku z těch 5mm na 3mm, a ponechat konstatní tloušťku 4mm - tedy pokud je to z konstrukčních důvodů možné. A zvětšit šířku nosníku u kořene třeba na těch 13mm ( abychom dostali stejný průřez jako má ten uvažovaný nosník 10x5mm) a na konci křídla třeba na těch 6x4mm, a výroba toho nosníku bude jednodušší. Ono se dá vyrobit celkem cokoliv, ale vždy bude otázka, jestli se ten díl nedá upravit tak, aby to bylo výrobně jednodušší. Samo pokud jsou dostupné technologie.

[Lark]

Jó, s tím souhlasím. Vyrábět takový kónický "bič" a ještě v obou rozměrech, je neúměrně pracné a to šířkové odstupňovájí je mnohonásobně snazší.

[Rosta2]

A teď mě napadlo ještě takové jedno řešení. Vždyť ten nosník, nemusí být z jednoho kusu, pokud bychom použili tu konstantní tloušťku nosníku cca 4mm, teď by byl ideální polotovar lišty o rozměrech cca 4x30mm tu tedy přilepit kvalitní oboustrankou, ( neuvažuji délku frézování, zpravidla osa X ) a z toho kusu vyfrézovat 2ks - části toho konického nosníku, kde je též vyfrézována šikmina toho spojení, a délka spojení těch nosníků, má být cca 12x delší než je šířka toho nosníku. Ale při tom frézování, tam ponechat pár můstků mezi těmi frézovanými nosníky, ať ta přilepená plocha je pořád velká. Ale tento způsob, i ty předešlé, jsou asi jenom pro majitele cnc frézky nebo u klasiky - kde je možnost natáčení stolu - ale honit tam ty minuty a vteřiny no nevím.

[ZofMart]

Ahoj pánové,
já takto upravuji nosníky hoblíkem ( začínám od koncového žebra cca 10 cm a s dalším záběrem vzdálenost prodlužuji ), brusným papírem na prkénku ( hrubý na práci a jemný na domazlení ) a neustále kontroluji rozměry posuvným měřítkem. V 50% délky musí mít rozměr 50% rozdílu tlouštěk. Tzn. nosník, tl.5mm u kořene a 3mm na konci má uprostřed 4mm, 1/4 od kořene 4,5mm, 3/4 od kořene 3,5mm. To samé i v druhém rozměru. Nosník na Blaníka 3,25m - práce asi na 30 min, když se flákám. A bez pardónu, tenhle příspěvek řešíte přes 25 hodin. Pravda, orosí se mi při práci čelo a pohybuji ručičkama.
Howk.
Martin

[Celeron]

On totiž ten nosník se po odebrání materiálu může kroutit a prohýbat .

No právě proto se se ten nosník lepí ze tří s různou orientací let dřeva. Pak se to nemůže nikam kroutit. Ten postup co jsem popsal výše je vejmysl truhláře, co se s tím živí 40 let a tak asi ví jak se skládá dříví aby se nekroutilo.

[dudaj]

No právě proto se se ten nosník lepí ze tří s různou orientací let dřeva. Pak se to nemůže nikam kroutit.

Ale může . Truhlařinu jsem dělal sice jenom 15 let . Když jsem chtěl rovnou lištu , nikdy jsem nevyráběl . šel jsem do "Obi" a tam jsem přehrabal regály a dvě si domů odnesl. Už jenom slepit 1,5 m délky ze 3 kusů není úplná legrace . Ono je to hlavně o vysušení dřeva . To je většinou špatně (suší se rychle) . Pak se musí ubírat z obou stran a hlídat průhyby . Ale tady asi na rovině možná tolik nezáleží . Nevím kam přijde . Odtokovka to asi nebude.

[Celeron]

Tak on je docela zásadní rozdíl v nařezanejch lištách z vybíranýho dříví z bývalý "Rezonanční pily Chlumec n.C.", co dělal dvorního dodavatele pro Petrofa, co schlo ve fošnách volně 10-20 let a nějakou součastnou srágorou pokácenou před čtvrt rokem a nacpanou do sušárny a prodávanou v běžný obchodní síti. Dal se tam sehnat matroš co měl 2-3 leta na 1 mm tloušťky a leta byly rovný jako když střelí. Bohužel, ty časy jsou už dávno v řiti a malá zásoba, co jsem měl z 80-tých let je už taky téměř fuč.

[kocour]

Tohle je příspěvek od modeláře, který své modely patlá v obýváku. Odstupňovaný průřez nosníků vyrábím slepováním lišt, vedle sebe, i nastavováním po délce. Výška by měla být konstantní (je to vhodné i při výrobě žeber). Proměnná šířka se dosahuje slepením více lišt vedle sebe u kořene křídla. Ty zesilující nosníky není možné ukončit na jejich koncích kolmo, ale stačí je shoblovat plynule, tak na délku 10 - 15 cm (pro rozpětí 3 - 3,5 m). Pokud se ty přidané lišty nechají ukončené kolmo, říká si to o prasknutí křídla v tomto místě třeba při tvrdém přistání. Byl jsem u firmy, která kromě jiného vyráběla plnostěnné dřevěné vazníky pro zastřešení sportovních hal. Byly slepené z prken tl. 25 mm třeba na výšku 1,5 m. Nastavení po délce bylo zazubením čela, na jakou délku si nepamatuji. Tedy můj názor: Je lepší nosník proměnné šířky lepit z více kusů, není problém nastavit po délce, ubývající nosníky po délce neuseknout kolmo, ale plynule zeslabit, ale nemusí to být po celé délce.

[Celeron]

Byl jsem u firmy, která kromě jiného vyráběla plnostěnné dřevěné vazníky pro zastřešení sportovních hal.

Kocoure, nebyla to ta firma, co vyráběla nosníky pro sportovní halu v České Třebové ?
Promiň, tam nebyly plnostěnný ale nedalo mě to.

[HavelAircraft]

Nějak tu chybí strojní možnosti tazatele.
V tom případě bych doporučil kus rovné lišty na ni nelepit smirek.
Na nosník si nakreslit zkosení a dobrousit na čárku.
Je to rychlé a přesné.

Vychám z předpokladu nulového strojního vybavení tazetele.