Nabíječka k Hitec Optic 6

[jyrry]

...
Můžeme to zde změřit, ale je to pokaždé jinak. Podle napětí akumulátoru. ...

Jde o to aby nezatížený výstup (jakéhosi zvažovaného zdroje) měl dostatečné napětí na nabíjenou sadu, o to podle mně šlo v původní otázce.

A k tomu podivnému příměru se 100V - ten zdroj stabilizovaného proudu by klidně mohl naprázdno mít i těch 100V ale po zatížení, kdy teče ten stabilizovaný proud, to samozřejmě klesne na hodnotu která je aktuálně na akumulátoru.
Chce to trochu domyslet opravdovou funkci stabilizace proudu
Samozřejmě u lineárního stabilizátoru je nesmysl používat tak vysoké napětí, výkonová ztráta se prostě musí protopit ale u spínaných je to (může být) poněkud jinak.

Měl jsem stabilizované proudové zdroje s výstupem naprázdno 18V a nabíjel jsem s tím od jednoho článku po osmičlánek konstantním proudem.

[pepavich]

Zatím se mi podařilo najít starší nabíječ CG-22, který se prodával ještě dříve. Oproti CG-32 měl menší nabíjecí proud ve větvi pro vysílač - jen 55 mA.

Pokud se použije jako náhrada „měkké trafo s usměrňovačem“, nemělo by být jeho napětí naprázdno vyšší než cca 14-15 V. Potom bude nabíjení prakticky úplně „blbuvzdorné“, protože skutečný nabíjecí proud při plně nabitém akumulátoru bude nepatrný. To byla ostatně krása použití primitivních síťových nabíječů „přes noc“ jako je CG-32 – bez jakékoliv složité elektroniky a nastavování čehokoliv uživateli prakticky nedovolily udělat něco špatně.

[Vita_1]

Pokud už primitivní nabíječ, tak musí kombinovat zdroj konstantního proudu se zdrojem konstantního napětí = při vybitém akumulátoru nabíjí konstantním proudem, jakmile se akumulátor blíží k nabitému stavu přejde na konstantní napětí a při plném nabití by měl nabíjecí proud téměř zaniknout. V tomto způsobu nabíjení ale nevidím žádné výhody. Rozumný automatický nabíječ nabíjí akumulátor proudem kolem 1C a nabíjení ukončí přesně v okamžiku plného nabití. Hlavní výhoda je, že vidím v jakém stavu akumulátor je. (nabíječ ukáže, kolik mAh se nabilo). Občas nechám na nabíječi akumulátor vybít a nabít, čímž zjistím skutečnou kapacitu akumulátoru. Jsou to velice zajímavé údaje. Oživoval jsem takhle několik akumulátorů nabíjených těmi jednoduchými zdroji. Po několika cyklech se většina z nich rozhýbala a začala celkem fungovat.
Takže jednoduchý zdroj pro nabíjení má smysl opravdu jen jako nouzovka. Představa, že nabíjení malým proudem je nějak šetrné, nebo prospěšné asi moc pravdivá nebude.

[jyrry]

Pokud už primitivní nabíječ, tak musí kombinovat zdroj konstantního proudu se zdrojem konstantního napětí = při vybitém akumulátoru nabíjí konstantním proudem, jakmile se akumulátor blíží k nabitému stavu přejde na konstantní napětí a při plném nabití by měl nabíjecí proud téměř zaniknout. ...

To ale píšeš o nabíjení Li-technologie metodou CC-CV.
Víš že od začátku se řeší Ni-technologie? Tam "chytré" nabíječe hlídají pokles napětí na konci (zápornou derivaci u NiCd, případně nulovou až malou zápornou u NiMh) - viz. příslušné křivky, doporučuji vygooglit.

[Vita_1]

To samozřejmě vím. CC-CV se používá i třeba u olověných.

Delta Peak právě používají "chytré" nabíječe na Nixx články, a tím ukončí nabíjení přesně v okamžiku plného nabití akumulátoru.

Pokud ale bude nabíječ pouze zdroj proudu, dochází při nabíjení "přes noc" k permanentnímu přebíjení akumulátoru, což mu nesvědčí. Pokud nevím, kolik jsem vybil, nevím jak dlouho mám nabíjet. Proud je dostatečně malý, aby se akumulátor nezahříval, nebo i něco horšího. Ale to, že akumulátor netopí neznamená, že mu to nevadí.
Hlavní ale je kontrola nad stavem akumulátorů. Zjistil jsem třeba, že poměrně dost NiMh aku dosahuje s bídou poloviny kapacity udávané výrobcem. Já osobně se snažím používat cokoliv jiného než NiMh, a když už, tak kupuju ENELOPE. Ty se chovají dobře a kapacitu mají takovou, jaká je na nich napsaná (samozřejmě po několika formovacích cyklech.

[guchar]

@Vita_1 Těch HW nebo SW způsobů (algoritmů) jak ukončit nabíjení Nixx za stavu 100 %
(a hlídaných pojistek(jejich nastavení)zjišťujících chybný (=jiný než očekávaný) průběh nabíjení)
je víc.Správný(=očekávaný)průběh nabíjení je dle grafu datasheetu daného/obdobného článku
- Dnes celá řada chytrých nabíječek si článek (accupack) napřed(hlavně pře nabíjením) otestuje
nějakou více nebo méně složitou diagnostikou. Ono nejlíp je nabíjet každý článek zvlášť,
v slušné šachtové nabíječce. Pro modelářské(i jiné)aplikace je pak potíž klec=držák na články.
- Všechny tyto chytré(smart uP)metody - nabíječky porovnávají celý průběh (častěji jen závěr)
nabíjení s vloženým vzorem(end-pattern(EndPa)) který(pro správě nastavené parametry)
má na DOBRÉM články nastat (a obvykle se značnou pravděpodobností nastane).
Pokud jej detekují tak nabíjení ukončí. Důležité je "co mít nastaveno" když EndPa
nenastane, aby se průběh nabíjení nouzově ukončil s příslušnou CHYBOVOU ZPRÁVOU.
! Pokud má být EndPa spolehlivě detekován, bývá nabíjecí proud min 0.3 C lépe 0.5 C (i víc)
- Při zobrazení U(t), I(t) Ah nebo Wh(t) a T(t) (T teplota, t čas), je patrný nárůst T před koncem.
- Prakticky všechny NiCd i NiMH články jsou dnes vyrobeny, tak aby jisté přebíjení i oteplení
NEVADILO (= vadilo jen nepatrně).
- Z tohoto pohledu by detekce konce dle Umínus/nula,delta,peak vyhovuje.
- Jsou i speciální typy NIMH článků pro trvalé nabíjení Itricklecharge.

-- Když ale složitost takové detekce konce porovnám s nabíjením Ikonst
NiCd 0.1 C cca 15 h, pro NiMH 0.05 C cca2 4h , kdy s omezeným přebíjení a mírným oteplením
konstrukce článků počítá, je zjevná až triviální jednoduchost takové metody.
Zdroj napětí a jeho Umax (při zatížení), ze kterého se napájí zdroj konstantního proudu
(u integrovaných stab. napětí např LM317 lze jednoduše nastavit oboje) určuje
kolik článků v sérii lze s nabíječkou max. nabíjet. Dobré články(počet n) Umax = n krát 1.6 V
- Potřebnou dobu nabíjení lze nastavit na levných spínacích hodinách (nezálohovaných baterkou)
-- ODE ME AŽ PŘÍLIŠ OBSÁHLÝ POPIS PRO Ni-xx. A určitě tu už, po různu, bylo.
A to jsem nechal bokem FORMOVÁNÍ delší dobu uložených(nepoužívaných) accupacku

[Vita_1]

Aby článkům přebíjení nevadilo.... no nevím. Třeba to tak i je. Lepší je ale určitě nepřebíjet.

Hlavní je ale informace o stavu článků. I když není dokonalá určitě je lepší než žádná. Z proudu a nabité kapacity se dá usuzovat v jakém stavu články jsou. Pokud je dávám do letadla, které není zrovna levné a v případě ztráty kontroly je i nebezpečné, je důležité vědět jestli jsou vpořádku. A to se při nabíjení jednoduchým zdrojem prostě nedovím.

[jyrry]

Aby článkům přebíjení nevadilo.... no nevím. Třeba to tak i je. Lepší je ale určitě nepřebíjet.

Píšeme tu o malém proudu (<0,1C) a při něm to nedlouhé přebíjení nevadí, naopak, články se srovnají.

... Pokud je dávám do letadla, ...

Píšeme tu o NiMh do vysílače. To co píšeš se týká poněkud jiných článků, proudů...

[mgrunt]

Tak jsem vzal universální zdroj co mam (DPS5005) k tomu 24V/1A trafo, na vystup diodu a nabijel. Napeti jsem nastavil na 1.5V/clanek (+ 0.7V - úbytek na diode) a proud omezil na 80 mA (batrie je 8 clanek seriove, 1.3Ah). Pokud jsem nastavil napeti méně jak 1.5V/clanek (napr. 1.3V) proud po několika minutách přestal protekat. Baterii jsem nechal nabijet tech cca 14 hodin a vypadá to, ze je nabito. Asi ne na 100% (vyšší proud jsem zatim nastavovat nechtěl), ale nechtěl jsem ji trápit.

Priste az ji vybiji (na tech 0.9V/clanek) udělám si pomoci Arduina jednoduchy datalogger a zkusím napeti/proud sledovat a následně spocitat kolik do ni pritece energie (a jestli ke konci bude vidět pokles proudu pokud ho nastavím treba na tech 130mA).

[guchar]

@mgrunt Nabíjet NiMH konstantním proudem po dobu 80 mA znamená že tam těch
cca 80 mA teče trvale, tedy krátce před koncem 14 h kdy už musí být dávno na 100% nabito.
1.3 x 1.2(až 1.5) = 1.56 až 1.95 Ah je množství co je nutno dodat do zcela vybitých 1300 mAh
(1.56/0.08) až (1.95/0.08) je tedy potřebná doba nabíjení 80 mA . Zaokrouhleně
1.6/0.08 = 20 h až 2.0/0.08 = 25 h pro nabíjecí proud 80 mA jsou nutné delší doby.
Nesnaž se omezovat napětí 1.5 V na článek, spíš přidej na 1.6 V na článek. 8x1.6 = cca 13 V
Jak omezuješ nabíjecí proud? Elektronickou pojistkou zdroje? Zdroj má na proud měřák?
Pokud ne, tak v průběhu nabíjení nabíjecí proud příležitostně kontroluj multimetrem.

??? DMini adjustable DC power supply/meter first look DP50V5A
https://www.rcprislusenstvi.cz/Programovatelny-Modul-napajeciho-zdroje-50V-5A-DPS5005-d696.htm

[mgrunt]

Ano je to ten modul jako je v odkazu. Kupoval jsem, když byl v akci na banggood.com (50V/5A byl za cenu slabší verze). V tu dobu ještě neměl možnost vzdáleného řízení.

80mA jsem volil jako "bezpečný" proud. Nebyl jsem u nabíjení stále přítomen a ten modul ještě nemám pořádně vyzkoušen. Takže je mi jasné že to chtělo déle než jenom 14h.

Nerozumím vzorečku: 1.3 x 1.2(až 1.5) = 1.56 až 1.95 Ah
Tam jsou použity jaké jednotky na levé straně?

[guchar]

"Nerozumím vzorečku: 1.3 x 1.2(až 1.5) = 1.56 až 1.95 Ah
Tam jsou použity jaké jednotky na levé straně?"
1.3 Ah = 1300 mAh jsou články v tvém accupacku. 1.2 až 1.5 je bezrozměrná konstanta
pro přepočet dodaných Ah, pokud se má z článku dostat 100%=1.3 Ah jeho kapacity při 0.1 C
Tato konstanta je spíš známá jako prodloužení nabíjecí doby 10 h při nabíjení 0.1 C.
U NiCd to bývalo 15 h, u NiMH se 15 h někdy nechává někdy se udává kratší doba.
Je to vlastně ("účinnost") poměr Dodaná ku Získané, při vybíjení 0.1 C.
Při nabíjení proudy více než 0.1 C se účinnost zlepšuje (konstanta může být menší).
Tam je pak ale lépe jít s nabíjením nad 0.3 C a zastavovat některou metodou detekce Konec.
Protože je žádoucí záruka nabití na 100 % (a mírné přebití u tak malých proudů nevadí)
je konstanta obvykle volena mírně větší než by bylo nezbytné.
Navíc pokud se před nabíjení nevybíjí, tak nabíjíme články ne zcela vybité.