MomoBrut píše:Napájení serv v obřím modelu jsem řešil v roce 2016, měření, testování asi půl roku, jak byl čas. Nejdříve v laboratoři na elektronických zátěžích, nakonec v letadle s Unilogama. V letadle se měřilo a logovalo napětí přímo na baterii, celkový proud a napětí na centrální sběrnici rozvodnice, napětí a proud na servu, tedy na konci rozvodu. Bylo to v době, kdy se začala objevovat serva SB2290SG a HBL380 a podobná s pákou okolo 50 kgcm, při napětí kolem 8 V. Po prvních měřeních bylo jasné, že co je běžně zaužíváno dodnes, co se týče instalace serv a jejich napájení, je už daleko za horizontem. Běžně používané servo konektory nevyhovují, mnohem větším problémem je měrný odpor kabeláže s průřezem 0,35 mm2, ani průřez 0,5 mm2 není bez ztráty kytičky. Běžná instalace serv využívá délku kabeláže od baterie až k servu s délkou přesahující 1,5 m (např. krajní 3. servo v křidélku). Na tomto spoji bývají použity minimálně 2 konektory, často o jeden více. V cestě tedy klidně stojí 6 pinů konektoru s vysokým přechodovým odporem. Představa Pepy, že když tam má baterii Lipol 2s, že na servu naměří při zatížení napětí, jaké je na baterii při zatížení, je naprosto mylná. Jelikož je na servu menší napětí, nepoteče tam ani proud, který by tam téct mohl. Výsledkem je, že servo prostě nepodává výkon, který může a to určitě není to, co by jeden chtěl. Víc v nějaké formě jde najít na akrofóru ve vlákně o servu SB-2290SG, nakonec to bylo ale více o tomto problému.
Ale proč o tom píšu, co se naměří za letu v modelu, je ovlivněno mnoha věcmi. Takže generalizovat nejde. Jaká jsou tam serva, jaká je tam kabeláž, jak tvrdé baterky jsou, kolik konektorů je použito a v neposlední řadě také, kdo pilotuje, tohle vše ovlivní výsledky.
Pátral jsem samozřejmě dále a narazil jsem na to vlákno na akroforu. Opravdu zajímavé reálně naměřené hodnoty.Z toho je jasné , že pokud 2290 , tak předělávka kabelizace a použití CB- je to je sázka do loterie,na to nejsou výstupy CB 200 pravděpodobně stavěné, to musím uznat.Při běžném létání asi ok , ale to není můj případ.Počkám tuto sezonu a pokud se ze strany Jeti něco nevyřeší,(říkali , že je to v řešení),tak osazení nového modelu buď CB , Hitec 9xxx a PADy , nebo Savox a jiný PB.Víc možností asi nebude , ostatní serva co by mohla přicházet do úvahy jsou už finančně dost nákladná.Zatím tedy zůstanu u 7955 , Savoxy na VOP už nechám a zkusím ještě mkrnout na tele hodnoty při mém létání,pouze s tele Jeti , víc možností nemám.Létá někdo konfiguraci CB 200 a 2290.?
)..
vymenili kondenzatory na Jeti regulatore. Ked spadol prvy model s vyrobcom /hacker/ doporucenym setupom, pobavili sme sa na vyjadreni servisaka spominanej firmy, ze regulator vykazoval znamky korozie. Za nejaky pol rok padol druhy takyto model za niekolko tisic euro. Bez nejakych naznakov regulator za normalnej prevadzky umrie. Na slovensku vtedy lietali dva taketo eroplany a padli oba, mne sa teda vyjadrili, ze umreli kondenzatory pre filtrovanie spiciek. Skor vo vlakne prispievajuci propagator Jeti produkcie, ktoreho si inak ako modelarskeho kamosa vazim, vtedy poznamenal, co by sme chceli, ze je to proste starsi navrh a lieta sa inak. Ja som vtedy v komunikacii s Jeti sarkasticky navrhoval, ze nech teda do manualu k vyrobku daju, ze regulator s doporucenymi komponentami sice ide pekne, ale jedneho dna ist prestane. Neskor sa v cechach objavil podobny 2,6m fristajl eletroakrobat. No a casom padol na regulator. Ovsem tato informacia je tajna, do propagacneho portfolia pilota s Jeti trikem sa to moc nehodi. Jeti radia s dualband sa mi celkom pacia, ofsem regulator si ja od nich uz do poletuchy nedam. Uz len za ten pristup, co sme zazili.
