Existuje/má někdo jednoduché čidlo pádové rychlosti?

[Grugh]

Tam žiadnu nulu v kľude nenastavíš a ani žiadny náklon nebudeš merať presne.

A ty tu naraz spomínaš letecký, lodný, podvodný, zbrojný a vesmírny priemysel.

Ty máš (alebo poznáš niekoho, kto to má) vo svojich modeloch zariadenia z tejto branže?

Vlákno sa volá "Existuje/má někdo jednoduché čidlo pádové rychlosti?" a pre zakladateľa vlákna je aj tlakomer za 14,-€ zbytočne luxusný (PrikrylM nič v zlom, len som mal potrebu Grugha vrátiť do reality, z vesmíru či ponorky späť na modelársku lúku ).

Jednoduché čidlo "pádové rychlosti" musí být na principu měření úhlu náběhu vůči proudícímu vzduchu nebo podobném. Náklon je irlevantní a akcelerometr také nepomůže.

Co se týče akcelerometru, jak se zachová, když ho umístíte na větroň, který jste si předtím vyladili pro stabilní kluz a hodíte správnou rychlostí, ale "břichem vzhůru"?
V první fázi si bude akcelerometr myslet, že letí normálně. Potom, co letadlo přejde do strmějšího letu, zrychlení vzroste. Díky většímu odporu vzduchu se bude mírně sklánět dozadu. Nakonec se ale model zase ustálí v kluzu a akcelerometr bude ukazovat 1g nahoru. Tentokrát už skutečně podle gravitačního pole Země (za předpokladu, že nebude proměnlivý vítr a větroň poletí absolutně rovně bez zatáčení). Více obrázek.
Ale už pro stejný větroň s lehce vyosenou směrovku nebo křidélky to neplatí!

[igorb]

Srandovne vlakno ... nechce sami preluskavat 10 stranok tak len vypichnem par poznamok z ktorych tu uz niektore padli ale obecenstvo ich nejako nevstrebalo.

ad padova rychlost: je to BARLICKA nie je to nijaka priama fyzikalna vlasnost niecoho. Ta fyzikalna vlasnost je strata vztlaku ktora nastane u daneho profilu pri urcitom uhle nabehu, nie rychlosti. Takze ak treba merat stav kedy sa ide kridlo odtrhnut, treba poznat dve veci - aky je kriticky uhol nabehu daneho profilu (tym sa mysli v aktuanej konfiguracii klapiek - teda vcitane krideliek) a aktualny uhol nabehu. Kedze je to nie celkom priamociare, a treba vediet dopredu predpovedat ako to vlasne bude az budem spomalovat, tak z hmotnosti, plochy kridla, hustoty vzduchu, RE atd sa vypocita rychlost pri ktorej je potrebny pri priamociarom lete prave ten kriticky uhol nabehu. A to je ta barlicka, nazyvana padova rychost nad ktorou sa pilot musi drzat. Tym padom je jasne ze ak som v zatacke kde sa k hmotnosti pripocita odstrediva sila, alebo sa zmeni teplota, mnozstvo paliva v nadrzi atd, tak sa padova rychlost zmeni ... chcem vidiet ako by toto modelarsky pilot prepocitaval. Ak to zrniem, rozumnejsie bude merat uhol nabehu. Samotny mechazmus padu je jednoduchy a nezachranitelny: ak poklesnem malinko pod kriticky uhol nabehu, nastanu dve veci - poklesne vztlak, tym padom klesam rychlejsie a tym padom pri tej istej rychlosti letim pri vecsom uhle nabehu, cim este viac poklesne vztlak a proste idem k zemi ... a druhy - pri tom vsetkom este skokovo narastie odpor ktory tomu vsetkemu este viac pomoze. To sa moze stat aj na jednom kridle - klesne na nom vztlak, tym padom sa prepadava, to opacne ide naopak hore a "drzi" - to ja pad po kridle. Navyse to moze nastat ako dosledok zmeny profilu vdaka klapkam - uchadza mi model doprava, dam klapky dolava, tym padom sa odtrhne prave kridlo a padnem doprava.

ad gyroskop ... vidim ze sa tu prehadzuju rozne skatulky nazyvane gyra ako vidlami. co je gyrskop je jasne ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Gyroskop ) Je to vecicka ukazujuca odklon od nejakeho pociatocneho smeru, takze to je samozrejme nieco co mi vie ukazat napr uhol klesania. Akceleromer ako bolo povedane to nema ako zmerat. Pliest gyroskop s gyroskopickym senzorom je dost "nestastne" lebo je vecou softveru co je vlasne na vystupe a tomu sa treba podriadit. POkial nepoviem presne o com hovorim, stava sa rec jalovou :- ))) Gyroskop, IMU (Inertial Measurement Unit), rate gyro, heading lock su proste rozdielne veci a co plati pre jedno, nemusi latit pre ine.

ad akcelerometer - je to vecicka co mi dava mechanicke sily posobiace na skatulku senzora zvonku delene hmotnostou skatulky - teda mechanicke zrychlenie. V lietadle mame iba jediny zdroj mechanickych sil - aerodynamicke sily. Akcelerometer "nevidi" gravitaciu, ako Zdzd uz niekolkokrat napisal. Vidi len a len vztlaky na kridlach, trupe, vrtuli atd. Takze ak akcelorometer ukazuje 1g dole, absolutne to neznamena ze lietadlo leti v rovine, znamena to len ze kridlo vytvara vztlak rovnajuci sa tiazi lietadla, nic ine, vobec ta sila nemusi byt v smere gravitacie. A pokial ho mam na stole, tak ukazuje 1g preto ze nanho stol posobi silou rovnou jeho tiazi. Ked zmizne stol, zmizne aj 1G. Gravitacia je dalsia barlicka (Newtonova) ktora nema ziadny fakticky background, sluzi na zjednodusenie vypoctov na pevnom povrchu aby sme nemuseli studovat Einsteinovo zakrivenie priestoru hmotnym bodom.

ad elektronicke IMU - teda kombinacia gyra a akcelerometra - to by zhruba zodpovedalo gyroskopu, len to ma jednu chybu, funguje to tak, ze na vystupe mam v principe informaciu z gyroskopov, bohuzial tie su elektronicke a v case "uchadzaju" (pre znalych - drift pri integracii) preto sa tam prida akcelerometer ktory priebezne zrovnava ten drift "vnimanim" gravitacie. Tu ale v lietadle nemame, preto tam take veci proste NEFUNGUJU a vecsinou je lepsie ten akcelerometer vypnut ... resp. funguju tak dlho pokym neujdu tak daleko ze uz nie su pouzitelne - zalezi od firmveru, kvality a co sa s lietadlom deje. Funguje to u veci ako koptery, ktore v principe viacmenej visia, takze kde je dole sa da dost dobre vysledovat a je dost casu na kompenzovanie driftu.

Takze aby som to uzavrel, ako riesenie by som videl niektory zo senzorov uhla nabehu, je viac moznosti ako sa to robi:
https://www.google.sk/search?q=angle+of ... 7729998443

[prikrylm]

Největší problém tohoto vlákna jsem asi zapříčinil já, když jsem na začátku do čidla pádové rychlosti zamotal pitotku...
Pitotka pak svádí na kombinaci s úhlem letu a už se to tu rozjelo.

ellet: jasně, pořád jsem myslel na padající letadlo, které zrovna nedělá loping a není v zatáčcce. Moc jsem si to zjedndušil. A navíc jsem nenašel stabilizační jednotku, která nemá gyroskopy a má akcelerometry. Takže vypnutí gyroskopů je ještě teoretičtější, jak použití nějakého toho praporkového indikátoru pádové rychlosti na RC letadle.

[zdzd]

A navíc jsem nenašel stabilizační jednotku, která nemá gyroskopy a má akcelerometry.

To bude nejspíše proto, že pak by to nebyla stabilizační jednotka...

[Atto]

... to je to co měří akcelerometr jako čidlo. Ale přeneseno na model je to vztlak, neboli síla vzduchu působící na model. Pokud tam žádná nebude, naměří akcelerometr nulu.
...
Akcelerometr měří G-čka působící na model. Což je výsledek vztlakové síly. Akce-reakce. A ve vodorovném rovnoměrném letu naměří 1G. Protože to je právě ta vztlaková síla kompenzující přitažlivost zemskou. Jinak by to nebyl vodorovný ustálený let.

Dlho som premýšľal, či sa mám ozvať. Ale nedá mi to, tak sa ozvem.

Niekoľkokrát tu zaznelo, že akcelerometer NEMERIA zemskú priťažlivosť, ale meria vztlak (lietadla, stolu, ruky, ktorá mu bráni, aby padol na zem .....).

Dovolil by som si skromne nesúhlasiť. Myslím si, že akcelerometer (v ose Z) meria zemskú priťažlivosť (gravitačné zrýchlenie) a plus k tomu meria akékoľvek zrýchlenie, pôsobiace naň v tejto ose.

Akcelerometer, umiestnený na nejakom telese, bude ukazovaž Z = 1G, za ustáleného stavu, ak sa vertikálna rýchlosť nemení (nedochádza k akcelerácii či decelerácii). Pritom je jedno, či teleso výšku nad zemou nemení (vertikálna rýchlosť je nulová), stúpa konštantnou (vertikálnou) rýchlosťou, alebo klesá konštantnou (vertikálnou) rýchlosťou. Sám Zdzd to uvádza tiež:

... Akcelerometr položený na stole, bude na Zeměkouli ukazovat výslednici 1G, protože to je "vztlak" stolu. Pokud ho budeš stabilně držet v ruce, bude to totéž, "vztlak" ruky. Pokud bude padat volným pádem, bude ukazovat napřed méně, po ustálení rychlosti v důsledku odporu vzduchu pak opět 1G...

A teraz príde ten problém:
Ak model letí konštantnou doprednou rýchlosťou (tá teraz nie je podstatná), ale letí VODOROVNE, jeho vztlak je rovnaký ako jeho hmotnosť. Akcelerometer ukáže Z = 1G.
Príklad: model váži 1kg, vztlak krídiel musí byť tiež 1kg.

Ale ak model stúpa konštantnou (vertikálnou) rýchlosťou, tak jeho vztlak asi nemôže byť rovnaký, ako jeho hmotnosť, inak by nestúpal. Čiže krídla 1-kg modelu musia vytvárať vztlak väčší ako 1kg. Cez to všetko akcelerometer ukáže Z = 1G.

Ešte názornejšie je to s koptérou:
- Motory koptéry, visiacej vo vzduchu v nejakej výške, majú nejaké otáčky. Akcelerometer ukazuje Z = 1G.
- Motory koptéry, stúpajúcej konštantnou rýchlosťou, majú vyššie otáčky. Akcelerometer ukazuje Z = 1G.
- Motory koptéry, klesajúcej konštantnou rýchlosťou, majú nižšie otáčky. Akcelerometer ukazuje Z = 1G.

Vysvetlenie:
Akcelerometer meria zrýchlenie - akceleráciu. Akcelerácia je deriváciou rýchlosti. Ak je rýchlosť konštantná, jej derivácia (akcelerácia) je nulová. Akcelerometer, pohybujúci sa konštantnou rýchlosťou, ukáže nulu. Ak je to akcelerometer v ose Z, tak ukáže len gravitačné zrýchlenie 1G.

Takže model stúpajúci nemennou vertikálnou rýchlosťou (či už krídlatý model, alebo koptéra) musí mať väčší vztlak (ťah motorov koptéry), ako je jeho hmotnosť. Cez to všetko akcelerometer ukáže Z = 1G.
Takže akcelerometer NEUKAZUJE VZTLAK.

[guchar]

Zamotám to ještě víc. Někde na RCMania je vlákno na téma "Jak vzniká (co je příčinou) vztlaku - (RC) letadla"
Není to o měření (indikaci) zda situace let "(na) v pádové rychlosti" (stall speed) nastala (lépe blíží se), ale
pokud vyjdeme od vzniku vztlaku, dostaneme se tak k možnostem jeho ztráty.
Pak už je to o znalosti zda jsou k dispozici možnosti jednoduché indikace (měření), což je záměr "prikrylm".
- Popis problematiky v původním pramenu LÉTÁNÍ PŘI NÍZKÝCH RYCHLOSTECH - LOW SPEED OPERATIONS je zpracován
srozumitelně s uvedením 4 základních možností 1klapka 2podtlak 3náporová sonda 4korouhvička snímá úhel náběhu
Až na korouhvičku (další čidla + velký počítač na zemi) 1, 2 a 3 hodnotím jako "pro RC letadla-modely" použitelné
U kamerou snímaného zobrazení proudnic nebude snadné IT vyhodnocení získaného obrazu.
- Kdy je dobré mít rezervu (být dost daleko) od stavu "pádová rychlost". Režimy bez nároku na úplnost.
Základní bych viděl START-PŘISTÁNÍ-(OSTRÁ) nízká ZATÁČKA S NÁKLONEM . (Navíc vliv přízemního efektu)
Hezký souhrn pro (nejen) rekreační létání - Jak přežít poslední okruhovou zatáčku
https://www.aeroweb.cz/clanky/4410-jak-prezit-posledni-okruhovou-zatacku

[igorb]

Dovolil by som si skromne nesúhlasiť. Myslím si, že akcelerometer (v ose Z) meria zemskú priťažlivosť (gravitačné zrýchlenie) a plus k tomu meria akékoľvek zrýchlenie, pôsobiace naň v tejto ose.

A to je tak vsetko co s tym mozes urobit, proste to nie je pravda. Meria aerodynamicke sily prichadzajuce (kedze ine tam nemame).

A teraz príde ten problém:
Ak model letí konštantnou doprednou rýchlosťou (tá teraz nie je podstatná), ale letí VODOROVNE, jeho vztlak je rovnaký ako jeho hmotnosť. Akcelerometer ukáže Z = 1G.
Príklad: model váži 1kg, vztlak krídiel musí byť tiež 1kg.

Ono by to hlavne chcelo trochu fyzikalneho povedomia, vztlak je sila, moze sa rovnat tiazi, nie hmotnopsti. Ak akcelorometer ukazuje 1G potom sila je rovna hmotnost krat to zrychlenie 1G a teda rovna tiazi modelu v opacnom smere a teda model nevykazuje polohove zrychlenie voci zemi lebo suma tych sil je nulova a to je vo co go. Presne to iste moze nastat v pripade NEHORIZONTALNEHO letu kde sa sumy uplne inych sil (napriklad odstredivej) bude zase len rovnat 1G x hmotnost modelu a draha nebude ani nahodou priamociara. Akcelerometer preto nema vobec ziadnu sancu povedat ci letime v rovinke alebo vykonavame zlozite obraty. Na to je treba gyroskop aby ukazal uhlove rychlosti a prorvnat ho s udajmi akcelerometra, potom vieme orientaciu. To je ako funguje IMU

Takže model stúpajúci nemennou vertikálnou rýchlosťou (či už krídlatý model, alebo koptéra) musí mať väčší vztlak (ťah motorov koptéry), ako je jeho hmotnosť. Cez to všetko akcelerometer ukáže Z = 1G.
Takže akcelerometer NEUKAZUJE VZTLAK.

To je omyl ako hovorim, treba trochu vstrebat stredoskolsku fyziku (vektorovy rozklad a kombinaciu sil). Ak model stupa, a akceleormeter ukazije 1G, potom je sice vztlak kridla MENSI ale mame tu tah motorov a odpor. V tom pripade akcelrometer v Z ose ukaze prislusne MENSIE zrychlenie ale kombinacia bude stale 1G presne rovnako ako suma vsetkych AERODYNAMICKYCH sil na modeli. Gravitaciu na akcelerometri nevidno.

[zdzd]

Vysvetlenie:
Akcelerometer meria zrýchlenie - akceleráciu. Akcelerácia je deriváciou rýchlosti. Ak je rýchlosť konštantná, jej derivácia (akcelerácia) je nulová. Akcelerometer, pohybujúci sa konštantnou rýchlosťou, ukáže nulu. Ak je to akcelerometer v ose Z, tak ukáže len gravitačné zrýchlenie 1G.

Takže model stúpajúci nemennou vertikálnou rýchlosťou (či už krídlatý model, alebo koptéra) musí mať väčší vztlak (ťah motorov koptéry), ako je jeho hmotnosť. Cez to všetko akcelerometer ukáže Z = 1G.
Takže akcelerometer NEUKAZUJE VZTLAK.

Chyba v úvaze, fyzika sedmé třídy. http://www.fyzika007.cz/mechanika/rovno ... cary-pohyb

Zopakuj si Newtonovy zákony. Pokud na těleso nepůsobí síla, bude setrvávat v rovnoměrném pohybu. Tudíž stoupání konstantní rychlostí je ekvivalentem povalovaní se po stole. Pokud by tažná síla byla větší než tíha, stoupání by se rovnoměrně zrychlovalo.

[OrDa]

Zamotám to ještě víc. Někde na RCMania je vlákno na téma "Jak vzniká (co je příčinou) vztlaku - (RC) letadla"
Není to o měření (indikaci) zda situace let "(na) v pádové rychlosti" (stall speed) nastala (lépe blíží se), ale
pokud vyjdeme od vzniku vztlaku, dostaneme se tak k možnostem jeho ztráty.
Pak už je to o znalosti zda jsou k dispozici možnosti jednoduché indikace (měření), což je záměr "prikrylm".
- Popis problematiky v původním pramenu LÉTÁNÍ PŘI NÍZKÝCH RYCHLOSTECH - LOW SPEED OPERATIONS je zpracován
srozumitelně s uvedením 4 základních možností 1klapka 2podtlak 3náporová sonda 4korouhvička snímá úhel náběhu
Až na korouhvičku (další čidla + velký počítač na zemi) 1, 2 a 3 hodnotím jako "pro RC letadla-modely" použitelné
U kamerou snímaného zobrazení proudnic nebude snadné IT vyhodnocení získaného obrazu.
- Kdy je dobré mít rezervu (být dost daleko) od stavu "pádová rychlost". Režimy bez nároku na úplnost.
Základní bych viděl START-PŘISTÁNÍ-(OSTRÁ) nízká ZATÁČKA S NÁKLONEM . (Navíc vliv přízemního efektu)
Hezký souhrn pro (nejen) rekreační létání - Jak přežít poslední okruhovou zatáčku
https://www.aeroweb.cz/clanky/4410-jak-prezit-posledni-okruhovou-zatacku

Pokud to kamerové snímání proudnic bylo na mne, pak jsem to myslel jinak.

Nejdřív pomocí kamery zjistit zda a kde se vyskytuje zpětný proud - odtržení. Potom tam umístit třeba pásek a zespoda (z křídla) na něj koukat nějakou úplně hloupou optikou a jen registrovat, že se zdvihl.

Ostatní metody jsou asi dost problematické. Měřit tlak na významných místech náběžky jde dobře u náběžky s poloměrem 100 mm, ne 2 mm. Krom toho zjistí jen úhel náběhu a při nevhodném umístění bude vyžadovat dost přesné měření. A to měření poměru, nikoli rozdílu tlaků. A rozhodně neřekne nic o blízkosti odtržení, které začíná na odtokovce. A za různých podmínek může nastat při různém úhlu náběhu.
Klapka na náběžce je u modelu totéž v horším. Zjišťovat mechanicky posun stagnačního bodu na náběžce o poloměru cca 2mm asi moc nepůjde.

[Atto]

Tudíž stoupání konstantní rychlostí je ekvivalentem povalovaní se po stole.

Toto si musím sejvnúť a niekde odložiť skôr, ako to zmažeš.

[zdzd]

Toto si musím sejvnúť a niekde odložiť skôr, ako to zmažeš.

Klidně si to ulož a hodněkrát přečti. Než ti to dojde.

Z hlediska Newtona a akcelerometru to totéž je.

Totéž jen naopak. Vyskočíš z letadla. Rovnoměrně padáš volným pádem, pak na padáku. V kapse máš akcelerometr. Co bude ukazovat?

[igorb]

Měřit tlak na významných místech náběžky jde dobře u náběžky s poloměrem 100 mm, ne 2 mm. Krom toho zjistí jen úhel náběhu a při nevhodném umístění bude vyžadovat dost přesné měření. A to měření poměru, nikoli rozdílu tlaků. A rozhodně neřekne nic o blízkosti odtržení, které začíná na odtokovce. A za různých podmínek může nastat při různém úhlu náběhu.
Klapka na náběžce je u modelu totéž v horším. Zjišťovat mechanicky posun stagnačního bodu na náběžce o poloměru cca 2mm asi moc nepůjde.

To je otazka ... tu je rozlozenie koeficientu tlaku pred - hladka ciara a po odtrhnuti - bodkovana (koeficientu!!!! - cize so zmenou rychlosti sa meni absolutna hodnota - cize na vecsine krivky sa skalovanim neda to odtrhnutie lahko rozonat). Z toho vidno ze nie je uplne potrebne merat priamo na nabezke, kludne by tam MOZNO (moj pohlad) stacili dva snimace ktore by rozoznali ten hrbol POD profilom, nie nad. Ten prave suvisi s polohou stagnacneho bodu a ten ukazuje na hodnotu uhla nabehu. Staci najst polohu toho maxima pri kritickom uhle nabehu, to sa da a potom strategicky umiesnit dva snimace tlaku niekde okolo 10% hlbky kridla blizko joho hrbu dost citlive na to aby sa ich pomerom dala zistit poloha toho hrbu.

Priklad - jeden vyvod diferencialneho snimaca tlaku v polohe "kusok pred hrbom" pri kritickom uhle nabehu a druhy za nim rovnako daleko. POkial je tlak na prednom vyssi ako ten zadny, sme OK (hladka krivka), az sa tlaky vyrovnaju, sme na hodnote kritickeho uhla nabehu. Bohuzial je to tam velmi ploche takze bude prolem s presnostou merania.

[igorb]

Klidně si to ulož a hodněkrát přečti. Než ti to dojde.

Z hlediska Newtona a akcelerometru to totéž je.

Totéž jen naopak. Vyskočíš z letadla. Rovnoměrně padáš volným pádem, pak na padáku. V kapse máš akcelerometr. Co bude ukazovat?

To asi nie je to co bolo podstatne - podstatne bolo ze ci padas bez padaka, alebo s padakom, tak ta aerodynamicka sila bude v oboch pripadoch rovnaka - rovna tiazi skokana = naozaj ten akcelerometer ukazuje ten aerodynamicky efekt, nie tu gravitaciu. A to sa da vysledovat od zaciatku volneho padu, aj pocas zrychleneho padu (na zaciatku ked sa rychlost zvecsuje) tak ten akcelerometer bude ukazovat hodnoty presne rovne aerodynamickemu odporu, od nulovej rychlosti ked je odpor nulovy, bude ukazovat 0G az do ustalenia rychlosti, ked sa odpor rovna tiazi, bude ukazovat to 1G. A rovnako to ukaze aj pretazenie sposobene otvorenim padaka a tiez to bude presne hodnota brzdiacemu efektu aerodynamickej sily na padaku.

A podstata foru je v tom ze ci tam ta zemgula s gravitacou bude, alebo nie, bude to uplne rovnake, valis 200km/h vzduchom (bez dalsej vonkajsej sily ako vertula, raketovy motor, gumicka) ten akcelerometer bude ukazovat rovnaku hodnotu ci budes padat k zemi v gravitacnom poli alebo v rovnakom vzduchu bez pritomnosti zeme :- ))) .. az na to ze bez tej zeme bude ten pohyb spomaleny, v danom momente (bez moznosti porovnat rychlost po nejakom casovom intervale - teda mechanicke zrychlenie / spomalenie - teda dV/dt) ale nie je nastroj ako tu gravitaciu "senzorovat" akcelerometrom, proste akcelerometer gravitaciu priamo nevidi.

[JirkaA]

Panebože to je debata... proč se akcelerometr nazývá akcelerometr? Že by měřil akceleraci?? A počúvajtě, Kefalín, čo si predstavujete pod oným "akcelerace"??? Aerodynamickej vztlak? To je na nobelovku za fyziku.. A co to teda ukazuje, když to není namontovaný v letadle ale třeba v autě?? Tam je jich zrovna několik..

[Grugh]

@Atto: To ti opravdu nepomohl ani můj obrázek s vysvětlujícím popisem? Zkus se prosím ještě jednou na něj kouknout.

Akcelerometr měří výslednici "aerodynamických" sil, které působí na letadlo (mimo gravitační, setrvačné apod., které působí i na volně uložené předměty v letadle.). Kromě vztlaku je to i odpor, nebo třeba reaktivní síla raketového motoru .
Akcelerometr bude měřit opak tíhového zrychlení pouze, pokud jiné zařízení, bytost nebo fyzikální efekt uvede letící objekt do přímočarého pohybu s konstantní rychlostí. A je jedno jestli to je gyroskop ovládající tah motorů kvadroptéry, autostabilní profil, geometrie a podélné vyvážení házedla nebo pilot skutečného letadla.
A jak jsem psal předem, pokud se visící vrtulník stočí nějakým směrem, třeba vzhůru nohama, tak akcelerometr si bude stále myslet, že je vše v pořádku. Sklenička na stole uvnitř vrtulníku se také hned nevyleje. Motory budou vrtulníku budou stále dělat ekvivalent 1g, dokud rychlost padajícího vrtulníku nebude dostatečná, aby se začal projevovat i odpor vzduchu. Po nějaké době aerodynamický odpor (2g) vyrovná součet gravitační síly (1g) a tahu motorů (1g) (odpor roste s druhou mocninou rychlosti, gravitace a velmi zjednodušeně i tah motorů je konstantní) a akcelerometr ve vrtulníku může opět měři +1g. Ale bude to odpor 2g - tah 1g.
Vždyť to přece není tak složité.