Zvláštny spôsob pristávania

[leone]

Bol som svedkom zvláštneho spôsobu pristávania skutočného lietania.

Domnievam sa, že stroj bol na pristátie dosť "dlhý", preto akosi zvláštne vybočil -letel síce v smere pristátia, ale akosi bokom. Zrejme tým zvýšil čelný odpor a vytratil rýchlosť, potom to vyrovnal a normálne pristál. Viditeľne to bolo zámerne - žiadna náhoda.

Chcem sa spýtať:
- ako sa volá tento manéver
- ako sa to robí
- funguje to aj na modeloch?

Ďakujem.

[DAF]

Říkalo se tomu "glizáda", odborně skluz, dáš křidélka na jednu stranu, směrovku na druhou a vyrovnáváš výškovkou. Vybočíš a tím se opravdu zvýší odpor a letadlo strměji klesá. Používá se hlavně u větráků, protože ty nemohou opakovat okruh a tím přistání, tak jako je to možné u motoráků.

[ellet]

...funguje to aj na modeloch?

Ano, taky se o to občas pokouším ale začínám směrovkou a vyrovnávám (horizont) křidýlkama.

[JK]

Let s vybočením sa používa aj pri vylučovaní bočného vetra, nielen pre skrátenie pristátia...

[Libor]

Tady v tomto videu je skluz pěkně vidět. V čase 7:45 pilot vyšlápne pravou směrovku, křidélky nakloní letadlo doleva. Vzduch proudící kolem letadla začne hodně hučet, protože trup začne být ofukován zboku, odpor letadla vzroste, letadlo více klesá bez toho, že by nabíralo rychlost.

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=UcaH5nyMWn0[/youtube]

V čase 8:08 je vidět další manévr, který už tak často vidět není. Když pilot vidí, že se blíží konec dráhy a že nestačí letadlo ubrzdit, pokládá levé křídlo na zem a letadlo brzdí v zatáčce s výběhem z dráhy doleva.

[DAF]

Let s vybočením sa používa aj pri vylučovaní bočného vetra, nielen pre skrátenie pristátia...

To máš sice pravdu, ovšem vylučování snosu a skluz se dělá zde odlišně a každý má zcela jiný účel.
Pro vyloučení vybočovaní stačí letadlo vychýlit ze směru přiměřeně proti větru (vektorový rozklad), kormidla jsou ve stejné poloze jako při přímočarém letu. Účelem je udržení správného kurzu letu (vítr tě "sfoukává" z požadovaného směru, takže letadlo vytočíš přiměřeně proti němu a pak ve skutečnosti letíš ve správném kurzu vůči zemi).
Skluz (glizáda) se dělá s vychýlením kormidel. Účelem vybočení je zvýšení odporu a tím zvýšení klesání letadla za udržení dopředné rychlosti (jak mi připomněli kolegové, to jsem zapomněl poznamenat).
U motoráků se používá poměrně výjimečně, je to (jak jsem už psal) hlavně určeno pro větroně.

[automet]

Mám dojem, že sklz bol použitý aj pri núdzovom prístátí "kluzák z Gimli", kde pilot lietadla bol v súkromí aj pilotom vetroňa.

[DAF]

Mám dojem, že sklz bol použitý aj pri núdzovom prístátí "kluzák z Gimli", kde pilot lietadla bol v súkromí aj pilotom vetroňa.

Tvůj dojem je správný, na Wikipedii je o tom článek, kde to uvádí. Také tam píšou, že o tom byl natočen jeden z dílů vyšetřování leteckých nehod.

[Sunn]

Skluz se běžně učí v základním výcviku s bezmotorovými letadly. Kdysi na Blaníku jsem se ho naučil a občas používal při nácviku přistání do omezeného prostoru.

[MPml]

Když bylo v roce 78 na Hosíně MS, tak samozřejmě pro místní modeláře to byla životní příležitost. Takže jsme vlezli, kam se dalo, někdy i za cenu trochy boje. Velice oblíbené bylo místo před Slovairem, protože se dalo velmi zblízka pozorovat (a fotit) jak kdo přistává - rozdíly byly velké, naprosto z všech ostatních vybočoval Kermit Weeks - víc než na rychlosti, jak po špagátu, konec brutální glizáda jako nikdo - snad 40° .
Pořád jsme řešili, "proč", a "že je fakt dobrý, s takovým ...." (Weeks Special). Kolega z klubu pak našel odvahu a šel mu blahopřát, k tomu umění, načež on mu překvapivě odpověděl "a jak bych jako jinak měl přistávat - když z toho jinak vůbec nevidím a ještě je to na přistání jak balvan".
Takže někdy je i kvalitní glizáda, nutností.
https://www.ceskatelevize.cz/porady/102 ... van-tucek/

[JK]

To máš sice pravdu, ovšem vylučování snosu a skluz se dělá zde odlišně a každý má zcela jiný účel.
Pro vyloučení vybočovaní stačí letadlo vychýlit ze směru přiměřeně proti větru (vektorový rozklad), kormidla jsou ve stejné poloze jako při přímočarém letu. Účelem je udržení správného kurzu letu (vítr tě "sfoukává" z požadovaného směru, takže letadlo vytočíš přiměřeně proti němu a pak ve skutečnosti letíš ve správném kurzu vůči zemi).
Skluz (glizáda) se dělá s vychýlením kormidel. Účelem vybočení je zvýšení odporu a tím zvýšení klesání letadla za udržení dopředné rychlosti (jak mi připomněli kolegové, to jsem zapomněl poznamenat).
U motoráků se používá poměrně výjimečně, je to (jak jsem už psal) hlavně určeno pro větroně.

Čosi o tom viem. Lietal som aj skutočné lietadlá...

[DAF]

Čosi o tom viem. Lietal som aj skutočné lietadlá...

Já taky .

[JK]

Já taky .

Tak je dobre. Vieme o čom to je...

[Koli]

Jen se vrátím k původní otázce. S modelem s křidélky se dá skluz dělat celkem dobře.
Sám jej dost používám. Prostě vychýlíte směrovku, tzv: po větru, aby jste nastavili bok proti větru, když nějaký je. To kvůli vyšší účinnosti. Směr udržujete náklonem křidélky
a rychlost výškovkou. Výsledkem je rychlé vytrácení výšky bez dopředného zrychlení. Jak už bylo napsáno výše. Pokud to budete dělat s plynem, docílíte efektních vybočených průletů.
Dnešní větroně mají již tak účinné brzdy, že už skluz používají z řídka. Alespoň u nás. To jen tak na okraj.

[aero45s]

Jen bych chtěl doplnit informaci o provádění skluzu neboli glizádě. Teď se používá častěji při přistávání větroňů, ale i motorové letouny občas tento způsob opravy rozpočtu na přistání používají. V období mezi válkami bylo přistávání s pomocí skluzu častým a hojně užívaným způsobem, protože letadla nebyla vybavena prostředky pro zvýšení odporu a velice často i brzdami na kolech vybavena a také plochy letišť nebyly v mnoha případech dostatečně dlouhé pro bezpečné přistání.