Tlačná vrtule (APC 6x4E - orientace)

[dudaj]

Založ si k tomu nové vlákno a ty budeš jediný tazatel i jediný odpovídající.

Možná sis nevšimnul, ale já se tady na foru neptám. Pouze odpovídám na rozdí od tebe.

[leone]

Jinak vekova definice zcela přesně popisuje tažné a tlačné uspořádání.

Mne veľmi pomohol príklad od miora na druhej strane:

Pozrime sa na to z pohľadu automobilu - pohon predných kolies (teda pred ťažiskom auta) auto ťahá, zatiaľ čo pohon zadných kolies (teda za ťažiskom auta) auto tlačí - a je úplne šumafuk, či je motor vpredu alebo vzadu alebo dokonca v strede auta!

Tomu ostatnému som neporozumel, nemám ešte také vedomosti.
Tú vonnú tyčinku alebo miorovu naftu som celkom pochopil a mne nateraz stačí.

A prečo?
Lebo ak budú moje modely lietať tak ak jyrryho a miorove, bude mi jedno, či tú naftu smradia na stojatom alebo lietajúcom modeli.
A keďže im to lieta, tak asi tomu rozumejú - to je môj názor lajka a mne stačí.

[DAF]

Leone, ale mior říká trochu jinými slovy to samé, co veka1, jen veka použil do příkladu somára (ne komára ) a mior auto.

[VTjr]

Dávam do pozornosti tyto články
https://www.airspace.cz/akademie_letect ... -vrtulich/ a
https://www.airspace.cz/akademie_letect ... di-vzduch/

A taky zajímavé čtení je tady https://www.microchess.sk/12-letecke-mo ... ie-motory1, i když je tam pár tvrzení se kterými nemohu souhlasit.
Např hned na začátku autor by měl spíš místo příliš malého průměru a stoupání napsat "nevhodného". No, protože praxe je spíš taková, že ty správné otáčky na vrcholu výkonu vnější charakteristiky spalovací motory nedosáhnou právě kvůli použití aerodynamicky příliš těžké (velké a stoupavé, ale především velké) vrtule.
Pak tam kousek dál píše ještě jeden další nesmysl: "Každá vrtuľa má premenlivé stúpanie v závislosti na vzdialenosti od stredu vrtule – je to z dôvodu optimalizácie jej účinnosti...", autor asi měl na mysli proměnlivý úhel natočení profilu listů, protože právě díky němu je naopak stoupání vrtule v každém průřezu listu stejné.
A že je takový úzus, měřit stoupání v místě 70% průměru vrtule, to vůbec neznamená, že by jinde muselo být naměřeno jiné, jde spíš o praktičnost. Na koncích listů je úhel dost malý a měření by bylo zatíženo větší chybou, naopak blíž ke kořenu profil listu nabývá klenutý tvar na spodní straně je obtížné stanovit jeho úhel. Navíc >80% tahu vrtule vyvozuje svoji vnější 1/3 listu, takže tam je pro vlastnost vrtule hodnota toho úhlu nejdůležitější.
K ostatnímu textu nemám zásadnější výhrady.

[VTjr]

Možná sis nevšimnul, ale já se tady na foru neptám. Pouze odpovídám na rozdí od tebe.

No, v kontextu Tvého vlastního vyjádření o tom, jak nemáš čas, a proto jen povrchně čteš příspěvky a články na internetu, by asi bylo lepší, kdybys tady méně zmateně odpovídal, ale radši víc četl, tedy pomaleji, důkladněji a s porozuměním. A taky se občas i zeptal. Protože právě díky neporozumění vyřčeného nebo napsaného textu vznikají zbytečná nedorozumění a pak i nutnost to dementovat a omlouvat se. A možná bez toho by tohle vlákno skončilo už na první stránce a nevznikala by tu taková vytočená, vrtulová flame.

[VTjr]

Tak ještě pár poznámek k tvým odpovědím.

Protože už jenom to měření anemometrem těsně za vrtulí drženým v ruce je výbornej vtip.

No ten kdo četl ten článek opravdu důkladně a s porozuměním si jistě všiml, že autoři si byli plně vědomi možné chyby takového měření, ale nakonec jiným měřením zjistili, že ta chyba je pro naše účely nevýznamná.
Vymysli a zrealizuj lepší metodu a pak se vysmívej!

To měření úhlu foťákem taky dobrý.

To fakt nevím, co je na tom směšného? Je to normální metoda, dokonce v praxi dost často využívaná, zejména tam, kde jen tak přiložit úhloměr prostě nelze. A taky je velmi přesná. Například při výrobě tvarových obráběcích nástrojů, kde dost záleží na úhlech, poloměrech a celkově na tvaru řezné hrany, se běžně používá průsvitková metoda, tedy na průsvitce je vyobrazený požadovaný tvar a na ni se pak promítá zvětšeně břit reálného nástroje, kterého tvar se pak porovnává a kontroluje zda souhlasí a když tak koriguje. Je to stejná optická metoda jako i mření úhlu podle fotky.
Já bych je za to pochválil a ne se jim vysmíval.

Taky dobrá věta :
„Pro příklad - vrtule 250 má obvod 785. Když ji roztočíš na 15 000 otáček, je to 250 za vteřinu. Konce pak mají 196 m/s. To už jsou dvě třetiny rychlosti zvuku. Větší průměr nebo točky už nemají význam, roste odpor.
Co je to za blbost ? větší průměr znamená větší sílu vrtule. Větší otáčky pak jednoznačně mnohem vyšší výkon !
...
Jenže píšou, že jsou na dvou třetinách rychlosti zvuku. Ve skutečnosti 57% , takže ještě méně.
A ta rychlost je až na vnějším okraji té vrtule. Tam se už stoupání většinou znatelně mírní.

No a k tomu se znova musím vrátit.
Prvně, ta Tvoje poslední věta, mírní se úhel, ne stoupání! To stoupání, co jsem už napsal, je po celém listu stejné (tedy ideálně mělo by být).

No a k té rychlosti zvuku.
Zkus si přečíst ty Lněničkovy články, zejména tento https://www.airspace.cz/akademie_letect ... -vrtulich/
kde se píše (v odstavci pod 4. obrázkem - to abys neztrácel drahocenný čas čtením celého textu, i když by Ti to nepochybně prospělo ), že z důvodu klenutosti profilu listu na jeho horní straně je rychlost proudění místně vyšší a tedy ta obvodová rychlost by se měla vynásobit koeficientem 1,3 až 1,6. No a když zvolíme ten extrémní případ a již uvedenou obvodovou rychlost 196m/s vynásobíme 1,6, tak dostaneme hodnotu 314m/s a to je k rychlosti zvuku už sakra blízko, tedy >M0,9. I při vynásobení koeficientem 1,3 je to pořád M0,74, tedy 3/4 rychlosti zvuku. Taky tam píšou co se stane, když se ta rychlost překročí.

[dudaj]

.........

Tak v první řadě mě nepoučuj, jaký je rozdíl mezi stoupáním a úhlem, vzhledem k tomu, že víš že navrhuji a vyrábím dmychadla. Pochybuji, že to nevíš.
A pokud to víš, tak si odpust provokace. Buď od tý dobroty .

Ten článek jsem v rychlosti prolít, jenom abych posoudil, jestli je tam něco k tomu, o čem jsem se marně snažil přesvědčit Atto a nakonec i Aloise.
Jelikož se to té problematiky netýkalo, dál mě nezajímal.

Měření foťákem na blízko - to si děláš legraci, nebo netušíš doopravy jak čočka zkreslí a tím zhehodnotí měření. A nepřístupné místo na vrtuli je co ?
Taky vtip.

K dalšímu se vyjadřovat nebudu, protože mám zkušenosti vlastní. Tvoje hrátky s čísly mě nezajímají

No a protože se celá diskuze strhla kvůli vyjádření Atto, které jsem zpochybnil, tak se tě zeptám na to samé, co Aloise, který pak neodpověděl - asi věděl proč .
"ty teda zastáváš názor, že za letu u jmenovaného modelu má nasávaný vzduch před vrtulí nějaký vliv na letové vlastnosti ?"

[Miro_V]

Kolko kecov kvoli otoceniu vrtule

Uz je toho na 9 stranok , a pritom stacila 1-2 vety.

Ako v parlamente

[Atto]

... Při velikosti té vrtule a jejího umístění nad křídlem odsává plochu na křídle kolem 5 cm na každou stranu křídla po odečtení trupu. Při rozpětí modelu cca 1,4 m je to zanedbatelná plocha (cca 1% celkové plochy křídel).

... Takže to bude mít vliv tak na 1/3 hloubky křídla při těch 5 cm.

... 12/8 a 12/4 při max otáčkách 12700.
obvodová rychlost pak vychází 203 m/s ...

. Tvoje hrátky s čísly nás nezajímají

..................................................................................................................................................

... nakresli schema proudění odsávaného vzduchu od vrtule ...

Ale ty potřebuješ namalovat nějak pěkně barevný grafy...

Proto jsem chtěl, abys to nakreslil.

..................................................................................................................................................

"ty teda zastáváš názor, že za letu u jmenovaného modelu má nasávaný vzduch před vrtulí nějaký vliv na letové vlastnosti ?"

... Možná to nepatrně zvedne vztlak při nízkých rychlostech ...

[dudaj]

..

Děláš si domácí cvičení co stále nechápeš ?
Akorát se zesměšňuješ
Vyber dvě věty, které máš pocit že si odporují a já ti odpovím.

[Leon]

jsem grafoman . . .
V odkazu na Strýcem založeném vlákně je video . . motor není na pylonu, tudíž plocha křídla omývaná tím vším prouděním zviditělněném kouřem z vonné tyčinky je podstatně menší . . psal jsem někde nahoře . .
Zbytek textu v obrázku přiloženém . . .
Končím . . Bylo by na místě citovat jeden z mnoha moudrých citátů pana Wericha . . ale bojím se . . Ale pasoval by sem jak prdelka na nočníček . .
L

[VTjr]

Tak v první řadě mě nepoučuj, jaký je rozdíl mezi stoupáním a úhlem... tak si odpust provokace.

Jaká provokace? O Tvá dmychadla se nezajímám, takže to opravdu nevím, nebo spíš jen tady z doslechu/kontextu.
Ale když jsi takový expert, tak se vyjadřuj přesně a nepiš to, že stoupání na koncích listů se mírní! Protože to není pravda, stoupání je v každém průřezu listu vrtule stejné. Úhel se mírní!

Měření foťákem na blízko - to si děláš legraci, nebo netušíš doopravy jak čočka zkreslí a tím zhehodnotí měření. A nepřístupné místo na vrtuli je co ?

A Ty víš jak to fotil, zda na blízko, nebo z větší vzdálenosti s zoomem? Krom toho čočka při focení na blízko zkresluje jen perspektivu a v rozích vzniká vinětace, ale ne vzájemné úhly objektů ležících v jedné rovině a blízko optického středu. Optikou se živím, nejen fotografickou ale i laserovou. Takže tuším toho možná víc než si dovedeš představit a zase Ty tu nepoučuj zkušeného fotografa/optika.

K dalšímu se vyjadřovat nebudu, protože mám zkušenosti vlastní. Tvoje hrátky s čísly mě nezajímají

Tvé zkušenosti jsi nikde nezveřejnil, takže mne nezajímají, ale ty "hrátky s čísly" jsou z důvěryhodných zdrojů. Pokud máš lepší zkušenosti, tak si dej práci, zpracuj to aspoň tak jako své měření publikoval Mior a pak můžeme o tom diskutovat.
Takhle je to jen Tvé silácké vyjádření, které je mi s prominutím šumafuk.

[DAF]

Leone, je tam jedna zásadní chyba. Schválně, jestli jí poznáš. Nebudu tě napínat, ten model prostě stojí a proud vzduchu je jen od vrtule a křídlo není nijak ofukováno. Proto se to chová tak, jak je na obrázku. Bohužel tu zřejmě nikdo nemá tunel, kam by posadil model, nechal ho ofukovat se zapnutým motorem a udělal z toho záznam. Potom bys zjistil, že se věci mají malinko jinak.

[dudaj]

....

U listů vrtulí se na koncích skutečně zmenšuje stoupání !!
Je k tomu důvod, aby se vzduch "neroztékal" mimo vrtuli a snižuje se tím zatížení motoru.
To by sis ale pár vrtulí musel proměřit .
Jsou i tací, co to dělají na rotorech dmychadel. Tam to ale postrádá smysl, pokud se třeba nejedná o dvouproudý motor.

Takže ty tvrdíš že z té fotky s párátkem lze odečíst přesně úhel. A že jseš na to odborník.
Hmmmm.


Rozdíl koeficientu 1,3 a 1,6 vlastně asi není žádný rozdíl prostě plus mínus autobus je to přesně

A na svou otázku se odpovědi nedočkám . To jsem i očekával

[Leon]

DAFe . . vím . . asi jsem to měl víc zdůraznit. Domníval jsem se. že větička "že předpokládaný směr letu" TO vyjádří rovněž jako důležitý . . .
Příště se polepším . . jsou tu někteří tací, kteří číhaj . .

L