Někteří se ptali, jaký je rozdíl mezi prémiovou značkou a Radiomasterem TX16S. Po 14 dnech intenzivního provozu dvou vysílačů Radiomaster se můžu podělit o moje zkušenosti. Konkrétně jde o verzi MAX, tedy tu nejdražší a o verzi Eachine, tedy tu nejlevnější s dotykovým displejem.
Začnu tím lepším, Eachine je poslední typ, který vyrábí a i když je celý plastový, je asi nejlépe udělaný, vzhledem k ceně rozhodně a netrpí neduhy, které má verze MAX. Eachine má výborně fungující jog dial a všechna ovládací tlačítka, má také podstatně lépe a přesněji fungující horní dva potenciometry, skříň lícuje poměrně dobře a hlavně neskřípe.
A teď k té verzi MAX. Jako zásadní problém vidím některé vnitřní JST konektory, konkrétně ty, které mají černé kabely. Těla konektorů jsou z nějakého divného plastu, konektory do sebe nezapadají, nesedí rozměrově, konkrétně konektor od VF modulu je prohnutý, aby se tam protikus vůbec vešel. S tím souvisí také to, že jednotlivé kontakty poměrně náhodně z konektoru vyjíždí ven při zasouvání konektoru, takový podraz jsem ještě neviděl. Je třeba opravdu pozorně a s lupou kontrolovat, jestli jsou jednotlivé kontakty v pořádku. Po pravdě nevím, jestli ten problém povysunutých kontaktů tam byl hned z výroby nebo "se objevil" po prvním rozpojení. To je ale jedno, konektor se používá právě proto, aby spojení rozpojit šlo, že ...
Při rozborce a sborce je třeba si dávat opravdu pozor na otvory pro vruty. I když jsou vruty rozměrově stejné, některé jdou dotahovat poměrně ztuha a jsou bezpečně dotažitelné, jiné jdou velmi zlehka a protočení vrutu i při jemném dotahování je otázkou okamžiku. Jinými slovy, kvalita plastových částí se sloupky pro vruty (v podstatě všechny části) je připravena tak maximálně pro jednotky rozborky a sborky, pak jsou celé díly na výměnu. Horní potenciometry jsou k desce DPS fixovány přihnutím jejich plechového těla, můj kus měl velký vakl na obou potenciometrech hned z výroby, přihnutí plechů situaci zlepšilo, ovšem vůle samotné hřídelky potenciometru je tak veliká, že to stejně ve výsledku působí prostě jako komedie. Tady je Eachine na úplně jiné úrovni, tady jsou potenciometry použitelné. Dále tlačítka SYS a MDL. Z principu věci ta tlačítka fungují opět jako komedie, podobná tlačítka má Futaba, která byla zjevně inspirací, ale chod tlačítka, které je konstruované jako kyvné, je opět komedie. MDL se chová ještě jakžtakž, protože čínan dal blízko místa mikrospínače distanci a vrut, takže se DPS při stisku neprohýbá. SYS je ale jiná story, tam je distance s vrutem už hodně daleko, DPS se při stisku prohýbá, vydává to nedůvěryhodné zvuky a tlačítko se i zasekává. Prostě typický šunt. Dále POWER tlačítko, moje verze má vakl a to takový, že když se s vysílačem trochu zatřese, tlačítko v tom rachtá. Verze Eachine má vzorově fungující tato tlačítka. JOG DIAL funguje poměrně dobře, ale díky tomu, že je zapuštěný do těla více než u verze Eachine, hůře se ovládá. Eachine verze je také bez vaklu, MAX verze má JOG DIAL s vaklem, váleček se pohybuje nahoru a dolu a pocit s ovládání je prostě horší. U mé verze MAX nelícují plastové díly těla k sobě, při zmáčknutí prsty vpravo to je dobré, lévá strana skřípe. Jeden spodní grip sedí dobře a doléhá k tělu, druhý je nějak asi deformovaný a nezapadá na své místo přesně, jde promačkávat s pazvuky.
Verze MAX je taková neleštěná bída, alespoň ta moje. U prémiové značky se s takovými problémy opravdu nesetkáte. Radiomaster se ani omylem neblíží jakés takés dotaženosti technologie výroby. Takže si prosím Vás nemyslete o svém Radiomasteru nějaké nesmysly.
Na trubce jsou videa, jak si doma dodělat vysílač, aby to nepůsobilo tak fórově. Je třeba nakoupit gumové nebo silikonové o-kroužky, trochu nějakého lepidla, nějakou PA trubku, nějaké samolepící pryže, plstěné podložky pod nábytek apod. A pak se to tím tu a tam vystafážuje, podloží, vymezí atd. Asi záměr výrobce ... DIY ...

Ještě přidávám fotky té naleštěné bídy ...