XT60 konektory jako náhrada za MPJet?

[warhawk]

Čeká mě obnova akumulátorů a přemýšlel jsem, zdali nemá cenu postupně opustit MPjet konektory (teď mám 1,8 a 3,5) a nahradit je XT60.
MPjety mi docházejí a buď si je musím objednat z ČR nebo vymyslet něco jiného. Trochu mě láká skutečnost, že pro spoustu krámů se stal XT60 jakýmsi standardem. Mám je tady taky a nevypadají špatně. V letadle jsem je však nikdy neměl. Názor?

[jyrry]

XT-60 používám už hodně dlouho a nevím, co by mi na nich vadilo, jaké mají pro mě nedostatky. Proudy do cca 30-40A, na vyšší používám HXT. Tak trochu je to dané i leností - když koupím baterky s XT-60, vybavím ESC taky XT-60. Na menší éra a tak do 20A používám i XT-30, zatím také bez následků. Pak samozřejmě i přechodky XT-60 na XT-30 dle potřeby a situace. Pájím vždy s protikusem - podrží pin ve správné poloze a odvede teplo.

[Libor]

Stejná zkušenost.

[DAF]

MP Jety jsem už před časem vyměnil časem právě za XT60. Jedním z důvodů je právě to, že jsou v mnoha případech napájené na akumulátorech. U MP Jetů se mi (bohužel) také podařilo při zapojování v těsnějším modelu, že se mi konektor v ruce otočil (např. vyklouzl a blbě jsem ho chytil) a ťuknul jsem si obráceně na protikus a odpálil regl. U XT60 to snad (hlavně díky tvaru) ani nejde (to ťuknutí). Jsou malinko větší, než MP Jety.

[Jiri]

Souhlas, pohodlnost, lenost a jednoduchost mne vedla k tomu, že jsem sjednotil rozmanitou sadu baterkových konektorů na 3 varianty:
- XT60 (nejvíc, do 40 A zcela bez problémů a víc nepotřebuji), drtivá většina
- XT30 (menší 2s baterky, kde jsem dříve měl 2mm Goldy)
- JST nejmenší baterky (180-300mAh) do mikromodelů

XT60 má ještě další výhodu, nejen se prodávají s drtivou většinou běžných baterek, ale už se hodně používají i na výstupech z nabíječů (Hota, Toolkit apod), tj. je mnohem jednodušší (a bezpečnější) manipulace při nabíjení. Pokud pro zapojení do nabíječky nepotřebuješ banánky, nemohou o sebe škrtnout a udělat zkrat

BTW, ani s levnými XT60 (10 párů za pár šušňů z Aliexpresu) jsem neměl problémy. Nejlepší je koupit nějaké takové větší balení a při hnusném počasí dát jedno pájecí odpoledne... ajeto!

[Kuba78]

to same jako Jiri. sjednoceno na JST pro malinke, xt60 stredni 3+4S a EC125 na sesticlanky.
xt60 letano bez problemu mnoho let. neni problem tím tahat pres 1kW (zalezi na prurezu vodicu, jen se trochu zahreje).

[warhawk]

Děkuji všem za cené vstupy. Trochu mě mrzí házet bobek na Českého výrobce, ale třeba mu dám vydělat jinak

[felix8808]

Na baterie XT podle proudu a na motory MPjet
Cinske 3,5 , dodavane casto k motorum , to je tragedie,

[mior]

Ešte by som doplnil, že existuje aj XT-90 (do 90 Ampérov) a to v dvoch verziách:
Klasické ale aj so vstavaným odporom, aby pri pripojovaní nebola taká šleha do kondenzátorov na ESC.

Tie s odporom sú označené takým zeleným pruhom na boku.

[igorb]

Mozno to nebude vas pripad, ale v uputanych viem o 2 modeloch co na ne prisli o zivot, problem je v tom ze tam mame 6 clankov = iskrenie a v spicke ideme na tych slubovanych 60A = vyhrievanie, problem bol v tom ze piny sa oplauju, pretoze sa neda urobil klasicky protiiskrovy odporcek ako si dam paralelne k jednopinovemu konektoru a najprv si prsknem a potom tych 60 A vie prehriat ten pipik ktory musi chudak zaroven pruzit a zaroven prenasat ten prud, take oni tam postupne na oprskanom kontakte vymeknu a potom je uz len otazkou casu kedy ten kontakt zlyha, co je u uputanca rozsudok smrti. Takze veci ako XT60 alebo nedajboze deans su velko no-no Aj MPJetty 2,5 potrebuju obcas vymenit, ale zvladaju to tanecnym krokom, pritom daleko mensie a lahsie.

Jedinym varovnym signalom ze XT60 to ma na hrane bolo ze sa vytahoval o poznanie lahsie ako novy. U deansov ani to nebolo a proste pocas lety sa roztiekol, tam staci zrnko prachu a koniec

[thsoft]

Čeká mě obnova akumulátorů a přemýšlel jsem, zdali nemá cenu postupně opustit MPjet konektory (teď mám 1,8 a 3,5) a nahradit je XT60.
MPjety mi docházejí a buď si je musím objednat z ČR nebo vymyslet něco jiného. Trochu mě láká skutečnost, že pro spoustu krámů se stal XT60 jakýmsi standardem. Mám je tady taky a nevypadají špatně. V letadle jsem je však nikdy neměl. Názor?

Ahoj určitě vyměnit ? MJ JET to jsou ještě tý co mohly samovolně pouhým pohybem zkratovat ? Asi jo nebo ne ?

Tomáš

[TomasC]

Na rekreačních modelech mám XT60. Na závodních MPJET 3,5.

[veka1]

MJ JET to jsou ještě tý co mohly samovolně pouhým pohybem zkratovat ? Asi jo nebo ne ?

Tomáš

V realu, pro pouziti v F2B souteznim akrobatu vypadaji takto.

Od roku 2008 zatim nenastal jediny duvod k prechodu na jiny typ konektoru ( samovolne pohyby se nekonaji) a vymena za nove neopotrebene, prichazi s vymenou akumulatoru tj. po 2-3 sezonach pouzivani.

veka1

[warhawk]

Ahoj určitě vyměnit ? MJ JET to jsou ještě tý co mohly samovolně pouhým pohybem zkratovat ? Asi jo nebo ne ?

Tomáš

Ty konektory mají velmi dobrou konstrukci. MP se zřejmě nechal inspirovat u originálního Dupont konektoru. Problém s konektory je ten, že materiály s nízkým odporem blbě pruží a naopak co dobře pruží, je dost naprd vzhledem k přechodovému odporu. Proto i originální Dupont je ze dvou dílů. Ne to, co známe všichni ze servokonektorů.

Za celé roky se mi nestalo, abych je zkratoval. A to ani nemám řešení jako Veka. Prostě je třeba tu smrš'tovačku udělat tak, aby zakrývala i předek bubáka.

[MPml]

geneze vzniku byla tehdy celkem jednoduchá, ale i složitá.
První, co se u nás na elektrolety tehdy začalo dělat, byly převodovky - pro 280 a 400. Impuls byl od Tondy Alferyho - který tehdy dělal excelentní modely (na kterých vlastně vzniklo Jimovo Hobby Lobby) ale převodovky měl dosažitelný jenom od ....... a jejich problém byl v tom, že kvalita byla neopakovatelná (daná pevně jeho výrobní technologií - ručním vstřikolisem, nějakým spolamidem a garáží), navíc Tonda (Scorpio) těch převodovek potřeboval spoustu a ten výrobce klidně prohlásil "teď pojedu na brigádu na jablka do itálie, takže kusy dodám někdy až se vrátím"
To samozřejmě byl problém, pro komerční výrobu modelů, v objemech jako tehdy, sabotáž prvního stupně. Navíc se trh s SF modely začínal stávat plný, takže se hledalo něco nového. Tonda tehdy ve spolupráci s Ralfem Paehlem (Ralf tehdy dělal u Simpropa) přišel za mnou, že by bylo třeba rychle udělat novou převodovku pro nový motor - Igarashi 280 s "klasickou" komutací - pro nový malý akrobat pro Simprop - protože původní převodovka pro takové výkony naprosto nevyhovuje. Převodovka měla být podstatně tužší než ty tehdy běžně používané a hlavně přežít cca trojnásobný výkon o třídu lepšího motoru. Tj. na ložiskách a hlavně výstupní hřídel na klasický unašeč (aby šlo používat tehdy nové vrtule APC) a ne letmo, ale uloženou v dvou bodech aby se neměnila zubová vůle vlivem gyroskopických sil za letu. Nepřijemný byl pouze požadavek na co nejnižší cenu (cena mohla být jenom nepatrně vyšší než původní, daleko jednodušší řešení) a hlavně žádný čas na přípravu výroby - takže převodovka se navrhla v koncepci "co nejjednodušší lze, jen aby přežila motor". Času bylo málo, všechno se s Tondou a Ralfem řešilo kresbama od ruky, faxem a telefonem za pochodu, první převodovky vznikly časově úplně na doraz, když už byl seriový model vlastně hotový. Dnešníma očima, víc než odvážná akce. Model se stal zakladatelem nové generace ParkFlyerů a stejné převodovky se pak začaly osazovat do všeho malého, co tehdy Scorpio vyrábělo. Cca v té době se i začaly objevovat první střídavé (ale velké) motory.
No a nyní k těm konektorům. Jednoho dne se objevil u nás na dílně (ještě v Grafu v patře) jakýsi starší důchodce a ptal se po tom kdo nakreslil a vyrábí tu převodovku co je v těch modelech u Hobby Lobby a dalších. Tak jsem mu říkal - "no to jsem já". No a on - "vyrábíte takovou pěknou převodovku, ale akorát na ty obyčejný plechovkový motory - proč proboha, když už děláte ty pěkný převodovky, tak k nim neděláte i rozumný střídavý motory"? Tak jsem mu řekl, že my nejsme fabrika na motory, ať si koupí motor od někoho jinýho a že mu s tím nemůžu pomoci, protože to nejsme schopni rozumně napočítat a navrhnout. No a on na to " já jsem nějaký Hajič a motory a pohony a elektronika mě celý život živily. Takže pokud vy mi s tím pomůžete po stránce strojařiny, já udělám ten zbytek". Příští týden to přinesu namalovaný a napočítaný a když si to rozmyslíte, tak by bylo třeba se do toho pustit. Bydlím v Petrovicích kousek odsud, nebylo by to tak složitý.
Onen důchodce byl http://www.sam119.sk/index.php?option=c ... e&Itemid=4
--------
No a tak tehdy vznikla výroba elektromotorů (a konektorů pro ně) u nás a dlouhodobá úzká technická spolupráce s Honzou prakticky až do jeho smrti.
--------
A k té inspiraci - jak to tehdy bylo a nebo nebylo. Honza chtěl aby motor končil přímo konektorama na zadním čele, já měl pocit, že to je příliš progresivní, neprosaditelné a hlavně zákazníci, že to nepřijmou. Navíc tehdy byl pro malé elektromotory použitelný jediný slušný konektor - originál MC 3,5. Ten ovšem tehdy stál strašné peníze, nešel rozumně koupit a taky nešla koupit verze pro zalisování do zadního víka motoru. Navíc byl pro uvažované proudy zbytečně příliš velký. Takže jsem se dohodli, že konektory musíme teda udělat sami, přimo u nás. a budou dvě verze - na kabely ale i na to zadní víko. Požadavek byl jednoduchý - hmotnost a rozměry menší než MC 3,5, přechodové odpory minimálně o 30% lepší než MC, a hlavně aby nebylo riziko ztráty přítlaku tím, že se při přetížení "změkčí" ta perforovaná mezipružina z pérového spinálního bronzu, co používal MC.
Tím bylo pevně dané, že konektor nesmí mít oddělený kontaktní pružící prvek (protože to je další přechodový odpor navíc) a že přítlak musí být zaručený prvkem, který nebude elektricky namáhaný (ohřívaný) - takže se tam nebude nic, co by se při ohřátí mohlo zdeformovat - přestat pružit. No a protože ten pružící element musí být zvenku (aby to mohlo fungovat), tak byla navržená (tehdy mnou) ta obrácená koncepce - pruží dutinka, pin je pevný (na rozdíl do klasického "banana type"), přítlak je dělaný kombinací sil z dutinky a pružinou z pružinového drátu. V té době žádný takový konektor neexistoval, natožpak aby ho někdo dělal přímo pro vestavbu do elekromotoru. Proto jsem taky měl na něj od roku 2003 platný průmyslový vzor.
Takže inspirace nebyla v žádném Dupontu, ani v jiném konektoru, ale pouze to vzniklo jako "rozumně vyrobitelné řešení pro dosažení toho, co se chtělo"
Mj, ten použitý tvar není zas až tak úplně triviální, protože vyrobit lze jedině za pomoci takového malého (spíš většího) výrobního fíglu - co navíc v serií, je o to obtížnější.
Proto taky dodnes (ikdyž už ten průmyslový vzor dávno neplatí) to asiaté neokopírovali - výroba není technologicky jednoduchá ani levná (na rozdíl od běžné obrácené koncepce typu banana - tj. XT a nebo třeba typ MG u nás).