Vědecko-výzkumné létání s velkou RC vzducholodí

[Brodhaq]

Ahoj,
chtěl bych poslat pár zkušeností s létáním s velkou vzducholodí plněnou héliem za vědeckými účely. Vzducholoď patří Univerzitě Karlově, Přírodovědecké fakultě. Dostal jsem se k tomu jako slepý k houslím před 2 roky. RC letadla létám posledních 20 let svého života, a tak mi bylo nabídnuto dělat pilota/operátora vzducholodi. Vzducholoď slouží jako nosič vědeckých senzorů snímajících četnost a velikost částic znečišťujících ozvuší. Je vhodná proto, že koptery nebo vrtulníky víří vzduch a ovlivňují měření, a letouny s pevným křídlem neumožňují přistání s gondolou na břicho, a s nějakými podvozky apod. to je nepraktické, vyžaduje dráhu apod. Vzducholoď je dlouhá 12 metrů, a je naplněna héliem. Pohon je dvěma střídavými elektromotory, řízení je výškovkami a směrovkou se servy. Vzlet probíhá ručním řízením pomocí RC soupravy (motory se sklopí svisle, takže vzducholoď cca do výšky 20m vystoupá jako vrtulník, tam se motory překlopí dopředu, a následuje let dopřednou rychlostí, přičemž vztlak vytváří samotný plášť vzducholodi, který letí na nějakém pozitivním úhlu náběhu. Řídí se to v této fázi letu jako letadlo bez křídélek. Vzducholoď se před letem napustí takovým množstvím hélia, aby její hmotnost vyšla na cca 1kg, tudíž je těžší než vzduch a tudíž při přílišném poklesu rychlosti následuje pozvolné prosedání. Nedá se mluvit o nějakém pádu jako u letadla, spíš díky nízké rychlosti o ztrátě účinnosti ocasních ploch, a pozvolném klesání. Přistání probíhá stále v režimu "letadlo", tedy přiblížením na nižší dopředné rychlosti do cca 2 metrů nad zemí, kde vypneme motory, vzducholoď setrvačně pokračuje a pomocník jí chytí za gondolu do ruky.

Během samotného měřícího letu (který trvá až 2 hodiny, baterie jsou 6s4p 36Ah) je možné vzducholoď řídit pomocí autopilota ovládaného z Windows notebooku pomocí rádiového spoje. Autopilot umožňuje buď let po předem zadané trati (naklikat na mapě), nebo v režimu udřžování kurzu a zadané výšky, přičemž výkon motorů je vždy ovládán páčkou podobnou RC soupravě). Na počítači je telemetrie: poloha, výška, rychlost, proud do motorů, spotřebovaná kapacita baterií, a spousta dalších údajů. Telemetrie i počítačová stanice jsou kompletně vlastní výroby, nic běžně dostupného.

Hlavním úkolem celé mise je létání z paluby výzkumné lodi patřící německé vládě v prostoru Baltského moře, a měření emisí komerčních lodí (trajekty, tankery, atd). Z toho vědecká komunita počítá cosi, a dělá jakési studie, kterým převážně nerozumím.

Subjektivní dojmy z provozu a létání: technicky je to velice podobné jakémukoliv jinému RC letadlu (2,4GHz RC souprava, serva, regulátory, motory, baterie). Technologie navíc je pozemní autopilot, a vše kolem hélia (jedna náplň vzducholodi stojí cca 250 000 Kč, tudíž je nutné po skončení provozu toto hélium pomocí speciálního motorového kompresoru opět zkompresovat do tlakových nádob, které s sebou vozíme).
Letově je to velmi specifické. Je to pomalejší než letadlo, ale ne úplně pomalé. Dá se to srovnat se školními RC větroni. Nicméně má to OBROVSKOU setrvačnost (bez vztlaukujícího helia váží vzducholoď asi 30 kg), a je to velmi náchylné na vítr. Při souboji s větrem to obvykle vyžaduje plné výchylky, včas při náznaku prvního pohybu, a čekat a čekat než to zareaguje. Naopak třeba přistání bývá chirurgická práce, nutno letět stabilně a mířit tam kam chci letět, jakékoliv odfouknutí někam stranou znamená opakování celého přiblížení a přistání. Na lodi přistáváme do prostoru prakticky nulového, nutno se tedy trefit přesně cca na 1 metr. Za letu vyšší rychlostí je to docela hodné, jen je potřeba velmi velmi předvídat co s tím udělá vítr nebo zamýšlený manévr. Na plný plyn to umí létat docela rychle (cca 15m/s) ale obvyke to kvůli větší spotřebě energie nevyužíváme.

Níže posílám má videa z loňského létání na Baltu:

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=yjlwiltbaz8[/youtube]

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=MUxk03vmnh0[/youtube]

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=yKh5L5Dm1A8[/youtube]

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=jZ8y9JJUvTs[/youtube]

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=49gW2yPxOz8[/youtube]

Pavel

[Petr12n9]

Proč nedokážete reagovat na poslanou zprávu?

[Brodhaq]

Dobrý den i Vám,
na poslanou zprávu jsem nebyl schopen zareagovat obratem, protože mám pracovní povinnosti (ano, i o víkendu) a nečtu rcmanii denně. Zprávu jste mi poslal v sobotu večer. V pondělí odpoledne jsem Vám zkoušel volat, avšak měl jste obsazeno a zpět jste mi už poté nezavolal. Z toho důvodu jsem Vám volal až dnes znovu a zdárně jsem se dovolal.
Doufám, že toto vysvětlení postačuje.

S pozdravem,
Pavel

[supan]

Proč nedokážete reagovat na poslanou zprávu?

Omg !!! Tak toto je definice hrubosti!
Supan.

[supan]

Ahoj,
chtěl bych poslat pár zkušeností s létáním s velkou vzducholodí plněnou héliem za vědeckými účely. Vzducholoď patří Univerzitě Karlově, Přírodovědecké fakultě. Dostal jsem se k tomu jako slepý k houslím před 2 roky. RC letadla létám posledních 20 let svého života, a tak mi bylo nabídnuto dělat pilota/operátora vzducholodi. Vzducholoď slouží jako nosič vědeckých senzorů snímajících četnost a velikost částic znečišťujících ozvuší. Je vhodná proto, že koptery nebo vrtulníky víří vzduch a ovlivňují měření, a letouny s pevným křídlem neumožňují přistání s gondolou na břicho, a s nějakými podvozky apod. to je nepraktické, vyžaduje dráhu apod. Vzducholoď je dlouhá 12 metrů, a je naplněna héliem. Pohon je dvěma střídavými elektromotory, řízení je výškovkami a směrovkou se servy. Vzlet probíhá ručním řízením pomocí RC soupravy (motory se sklopí svisle, takže vzducholoď cca do výšky 20m vystoupá jako vrtulník, tam se motory překlopí dopředu, a následuje let dopřednou rychlostí, přičemž vztlak vytváří samotný plášť vzducholodi, který letí na nějakém pozitivním úhlu náběhu. Řídí se to v této fázi letu jako letadlo bez křídélek. Vzducholoď se před letem napustí takovým množstvím hélia, aby její hmotnost vyšla na cca 1kg, tudíž je těžší než vzduch a tudíž při přílišném poklesu rychlosti následuje pozvolné prosedání. Nedá se mluvit o nějakém pádu jako u letadla, spíš díky nízké rychlosti o ztrátě účinnosti ocasních ploch, a pozvolném klesání. Přistání probíhá stále v režimu "letadlo", tedy přiblížením na nižší dopředné rychlosti do cca 2 metrů nad zemí, kde vypneme motory, vzducholoď setrvačně pokračuje a pomocník jí chytí za gondolu do ruky.

Během samotného měřícího letu (který trvá až 2 hodiny, baterie jsou 6s4p 36Ah) je možné vzducholoď řídit pomocí autopilota ovládaného z Windows notebooku pomocí rádiového spoje. Autopilot umožňuje buď let po předem zadané trati (naklikat na mapě), nebo v režimu udřžování kurzu a zadané výšky, přičemž výkon motorů je vždy ovládán páčkou podobnou RC soupravě). Na počítači je telemetrie: poloha, výška, rychlost, proud do motorů, spotřebovaná kapacita baterií, a spousta dalších údajů. Telemetrie i počítačová stanice jsou kompletně vlastní výroby, nic běžně dostupného.

Hlavním úkolem celé mise je létání z paluby výzkumné lodi patřící německé vládě v prostoru Baltského moře, a měření emisí komerčních lodí (trajekty, tankery, atd). Z toho vědecká komunita počítá cosi, a dělá jakési studie, kterým převážně nerozumím.

Subjektivní dojmy z provozu a létání: technicky je to velice podobné jakémukoliv jinému RC letadlu (2,4GHz RC souprava, serva, regulátory, motory, baterie). Technologie navíc je pozemní autopilot, a vše kolem hélia (jedna náplň vzducholodi stojí cca 250 000 Kč, tudíž je nutné po skončení provozu toto hélium pomocí speciálního motorového kompresoru opět zkompresovat do tlakových nádob, které s sebou vozíme).
Letově je to velmi specifické. Je to pomalejší než letadlo, ale ne úplně pomalé. Dá se to srovnat se školními RC větroni. Nicméně má to OBROVSKOU setrvačnost (bez vztlaukujícího helia váží vzducholoď asi 30 kg), a je to velmi náchylné na vítr. Při souboji s větrem to obvykle vyžaduje plné výchylky, včas při náznaku prvního pohybu, a čekat a čekat než to zareaguje. Naopak třeba přistání bývá chirurgická práce, nutno letět stabilně a mířit tam kam chci letět, jakékoliv odfouknutí někam stranou znamená opakování celého přiblížení a přistání. Na lodi přistáváme do prostoru prakticky nulového, nutno se tedy trefit přesně cca na 1 metr. Za letu vyšší rychlostí je to docela hodné, jen je potřeba velmi velmi předvídat co s tím udělá vítr nebo zamýšlený manévr. Na plný plyn to umí létat docela rychle (cca 15m/s) ale obvyke to kvůli větší spotřebě energie nevyužíváme.

Níže posílám má videa z loňského létání na Baltu:



Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz



Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz



Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz



Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz



Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz

Pavel

[Brodhaq]

Rok se s rokem sešel, a vzducholoď opět řádí nad Baltem. Posílám video z letošního létání a zdravím pana Petříčka 8) 8)

PB



Návod jak vložit video do příspěvku na RCMANIA.cz