Pokud máte chuť jen tak tlachat, tak tady je to správné místo... také sem budou admini přesouvat věci, které podle jejich názoru jinam nepatří.
Životnost vláken bude 31dní. Pokud se neobjeví nový příspěvek tak bude vlákno likvidováno.
Pravidla fóra
Pokud bude tlachání ve Smetišti zcela mimo téma modelářství, případně ohrožující pověst modelářství, bude příspěvek/téma odstraněno.
Životnost vláken bude 31dní. Pokud se neobjeví nový příspěvek tak bude vlákno likvidováno.
jag42 píše:S tím musím souhlasit. Ten tlak se musí zvýšit. Už to tady zmínil Guchar, kterého některé bláboly nemusím , ale má pravdu. Vezměte pružnou hadici, třeba silikonovou napojte ji na vodovod voda protéká nějakým tlakem a hadice má nějaký průměr. Pak ji na konci zaškrťte a vsaďte se , že se nafoukne- zvýší se v ní tlak.
Hm a co třeba když jí zaškrtíš totálně - žádná díra - tak ten tlak teda bude ten nejvyšší dosažitelný (odpovídající tlaku zdroje - tj. nulové hydraulické ztráty v soustavě) a logicky to teda bude určitě stříkat úplně nejdál
To je jednoduché, viz doplnění mého příspěvku: žádná díra= tlak na vstupu stejný jako na zdroji, žádný dostřik.
Bylo by zajímavé spočítat , jak se mění tlak v dlouhé hadici vodorovně položené (vyloučení vlivu gravitace) bez zaškrcení, napojené na konstantní tlak . Bude to závislé na tření a turbulenci v hadici a určitě tu bude asi lineární závislost na délce. V každém případě se bude zvyšovat se zmenšující se dírou na konci.
jag42 píše:To je jednoduché, viz doplnění mého příspěvku: žádná díra= tlak na vstupu stejný jako na zdroji, žádný dostřik.
Bylo by zajímavé spočítat , jak se mění tlak v dlouhé hadici vodorovně položené (vyloučení vlivu gravitace) bez zaškrcení, napojené na konstantní tlak . Bude to závislé na tření a turbulenci v hadici a určitě tu bude asi lineární závislost na délce. V každém případě se bude zvyšovat se zmenšující se dírou na konci.
To mi připadá jako úplně stejný téma, jako byla otázka ve fyzice: Jak vysoko bude stříkat voda z 3 mm dírky vyvrtaný v pramici o výtlaku 500 kg při ponoru 20 cm.
Takže když konec hadice ucpu zátkou se dvěma rovnoběžnými otvory, dejme tomu 2 a 5 mm, tak mi z obou bude voda stříkat stejně daleko? Nebo se záhadným způsobem v hadici před tou menší dírou zvětší tlak.
Rozdíl mezi chlapcem a mužem je pouze v ceně jeho hraček.
Tak nějak tu spousta lidí předpokládá konstantní průtok objemu vody hadicí, což není u vodovodu jako takového možné. Zdroj vody ve vodovodu není nic jiného jak na kopci umístěná nádrž a občas nějaký reduktor tlaku v nižších polohách.
Takže to, co dostanete z kohoutku je tlak a voda na něj reagující. Pak, jak tu bylo (tuším 2x) zmíněno pokud nějakou trubkou proudí reálná kapalina (pominul bych ty supertekuté, to ve vodovodu není), tak tře o stěny. Tření způsobí ztrátu enerige (tlaku). To je ten "nepochopitelný blábol". Takže delší trubka, má na konci menší tlak jak kratší trubka. A čím rychleji tekutina proudí, tím větší je rozdíl tlaků na začátku a na konci. A tím přivřením volného konce se zpomalí voda v hadici, takže na konci se zvedne tlak.... Všechna ostatní zjednodušení (podle mě) nepopisují daný jev.
Kdybych nebyl línej, tak skočím do sklepa a vytáhnu ty 40 let starý skripta "Dynamika tekutin" (5. semestr ČVUT) Teda, snad se od tý doby kromě zřízení nezměnila taky fyzika...
Kuta33 píše:Takže když konec hadice ucpu zátkou se dvěma rovnoběžnými otvory, dejme tomu 2 a 5 mm, tak mi z obou bude voda stříkat stejně daleko? Nebo se záhadným způsobem v hadici před tou menší dírou zvětší tlak.
Dobry pokus prakticky to vyzera ze je nemozne aby boli pred roznymi dierami na tom istom mieste hadice rozne tlaky, ale teoreticka odpoved z BR je, ze tlak je dany v mieste upchatia RYCHLOSTOU, nie priemerom. A ak predpokladas ze v celom priereze sa ta voda pohybuje rovnako - homogenne, budu tam aj rovnake tlaky. Inak povedane zmena prietoku a tym padom rychlost v tej hrubej je dana sumou odtoku. Je to presne to iste ako keby si mal klasicke zuzenie a pomyselne ho rozdelil na polovicu, alebo 10:1 nic sa nezmani. vsade bude rovnaka rychlost a prud vsetkych casti doleti rovnako daleko.
To samozrejme predpoklada ze plati BR, teda prudenie homogenne a bezztratove. Ak je ta zatka plocha a v nej ostre prechody to tenkej trubky, tak lokalne prechody nebudu linerne a homogenne a potom aj pred roznymi priemerami mozu byt aj v tej hrubej casti rozne tlaky (bude tam polgulovy tlakovy gradient okolo diery pretoze je okolo nerovnaka rychlost prudu) napriek tomu ze je to jeden priestor. A ak k tomu este pripocitas straty v tych tenkych trubkach tak sa zmeni uplne vsetko lebo menis staticku a kineticku energiu (ktora ma zostat konstantna) na teplo a tak z tenkej dostreknes menej lebo cast kinetickej energie sa premeni na teplo, tym padom mensia rychlost a tym padom dostrekne menej. Preto v nej bude vecsi tlak a pred nou (v ramci gradientu) sa naozaj urobi vecsi tlak ako pret tou druhou, ale stale mensi ako vo zbytku hrubej casti hadice
prikrylm píše:Tření způsobí ztrátu enerige (tlaku). To je ten "nepochopitelný blábol". Takže delší trubka, má na konci menší tlak jak kratší trubka. A čím rychleji tekutina proudí, tím větší je rozdíl tlaků na začátku a na konci. A tím přivřením volného konce se zpomalí voda v hadici, takže na konci se zvedne tlak.... Všechna ostatní zjednodušení (podle mě) nepopisují daný jev.
Nikto nepovedal ze ta hadica ma 100m, kludne moze mat 20 cm a mikro prietok, tam sa ti straty neprejavia, rec bola o vodovodnom kohutiku ktoreho rurka ma 20cm.
prikrylm píše:A to tu ještě nikdo nezmínil, že ta proudící voda má nějakou energii kinetickou.
ale ano, cely cas tu ide o premenu statickej na kineticku a naopak.. BR je O TOM
Kuta33 píše:Takže když konec hadice ucpu zátkou se dvěma rovnoběžnými otvory, dejme tomu 2 a 5 mm, tak mi z obou bude voda stříkat stejně daleko? Nebo se záhadným způsobem v hadici před tou menší dírou zvětší tlak.
Kdyby se zanedbalo to tření, co tu spousta přispěvatelů zanedbává, tak samozřejmě z obou trysek poteče voda stejně daleko (viz to PDF, co linkoval jyrry, které na straně 24 říká, že rychlost kapaliny vytékající "dírkou" je závislá pouze na tlaku (je tam sice výška hladiny, ale to JE totéž))
igorb píše:Nikto nepovedal ze ta hadica ma 100m, kludne moze mat 20 cm a mikro prietok, tam sa ti straty neprejavia, rec bola o vodovodnom kohutiku ktoreho rurka ma 20cm.
Vodovod ale nedefinuje průtok, jen tlak + trubky/ventily/zatáčky..., kde se ztrácí...
Čekal jsem, kdo se ozve. Tím experimentem dostali všichni šanci prokázat svou verzi. Vhodně zvolenými průměry otvorů a vstupním tlakem se dá dosáhnout všech tří výsledků, větší, menší i stejný, z důvodů přesně jak píšeš.
Rozdíl mezi chlapcem a mužem je pouze v ceně jeho hraček.
prikrylm píše:Kdyby se zanedbalo to tření, co tu spousta přispěvatelů zanedbává, tak samozřejmě z obou trysek poteče voda stejně daleko (viz to PDF, co linkoval jyrry, které na straně 24 říká, že rychlost kapaliny vytékající "dírkou" je závislá pouze na tlaku (je tam sice výška hladiny, ale to JE totéž))
Tím, co jsi napsal vlastně popíráš, že z přiškrcené hadice voda stříká dále, když tedy na dírce nezáleží. Podívej se ještě na stranu 22 a tamní obrázky a moudra aplikuj na stranu 24.
Rozdíl mezi chlapcem a mužem je pouze v ceně jeho hraček.
Čmelákovi jsou u pr...zadečku nějaké fyzikální zákony, díky nimž létá. Teorií proč voda ze zmáčknuté voda stříká dál, než z volné zde bylo vysloveně také dost. Na rovinu, ve vztahu k hadici a vodě na tom jsem stejně, jako čmelák ke svému létání . Dnes, ale v dalších dnech, večer naprosto v klidu usnu a budu spát až do rána i bez definitivního vyřešení této otázky. Co to vzít jako axiom (to není sprosté slovo) a věnovat se modelařině, a to dřív, než tu fakt dáme dohromady perpetuum mobile .
Jenže tady si místo axiomu každý vytvořil svůj vlastní postulát. Náhodou, dobrá zábava na pauzy u kafe mezi modelařením. Dnes už jsem stihl i nějaké pokroky na novém poletovadle.
Rozdíl mezi chlapcem a mužem je pouze v ceně jeho hraček.
igorb píše: Suhlasit nemusis ale nastastie fyzika nie je kecklub kde sa da argumentovat nazormi, proste ked je nieco tak tak je to tak a fak je taky ze kam dostrekne voda je len a len zavisle od ustovej rychlosti a to tak ze ... fyzika ... kapitola vodorovny vrh .. odporucam nastudovat a pozriet si co je v rovnici od ktorej zavisi dialka :
Kup si hadici, aby jsi pochopil tu fyziku, kterou se stále zaštiťuješ. Už mne to fakt nebaví .