Pokud volíš pohon, tak musíš dopředu vědět, jaký potřebuješ výkon pro dosažení předpokládaných letových vlastností. Taky musíš už vědět, jaké napájecí napětí pro motor použiješ. Pokud tedy máš základní představu o potřebném výkonu (W), napájecím napětí (V), tak už se snadno dopočítá proud motoru při kterém ten výkon odevzdá. Pak už stačí vybrat motor a vrtuli pro předpokládaný proud a potřebnou rychlost letu. Výhodnější je potom ta kombinace motoru a vrtule, která odevzdá onen požadovaný výkon při nižších otáčkách (samozřejmě při použitelné eff), neboť na takový pohon lze použít větší vrtuli která poskytne o něco více tahu než vrtule menší při stejném výkonu. Menší provozní otáčky rovněž znamenají použití kromě většího průměru i větší stoupání vrtule. Tady už se můžeme bavit i o té účinnosti. Čim menší je poměr mezi průměrem a stoupáním vrtule, tim je její eff všeobecně vyšší.
To běžné paušalizování, že větší vrtule má větší eff zdaleka neplatí. Vždy tam bude hrát roli onen poměr mezi průměrem a stoupáním. Ale nezanedbatelnou roli tam bude hrát spousta jiných faktorů (tvar listu, tloušťka listu, profil listu, průběh stoupání po rozpětí listu, aerodynamická čistota listu ...), je toho spousta. Samotný rozdíl v eff u vrtulí jedné řady (s poměrem P/S třeba 1,33) velikostí třeba 8/6 a 24/18 bude z celkového hlediska eff vrtule naprosto zanedbatelný. Taky je težké vůbec určit, co je vrtule malá a od jakého průměru je vrtule velká. Je to 10", 12", 20", 50"?
Třeba vrtule 8/8 může mít eff klidně 80% narozdíl od vrtule třeba 13/4, která stěží překročí hranici eff 60%.
U velikostí vrtulí jež používáme jako modeláři se nemá celkovou eff v závislosti na průměru asi zabývat.
Pokud je tedy možnost zvolit pohon pro danou aplikaci a danou rychlost s nižšími otáčkami, tak se většinou dosáhne o něco lepšího výsledku než použijeli se vrtule menší s vyššími otáčkami, tudíž pro danou rychlost bude nutné použít vrtuli s vyšším poměrem P/S (menší stoupání), tudíž s nižžší eff. A tady podle mého vzniká ten menší rozdíl hovořící ve prospěch pomaleji se točící větší vrtule s menším poměrem P/S (vyšší eff).
Nezanedbatelné je rovněž hlavně u polomaket dostat otáčky co nejníž pro přiblížení realismu letu.
Takže pokud to shrnu, je vždy výhodnější použít pokud možno vrtuli co největší. Z toho vyplynou menší otáčky a většinou nutnost dohonit ty chybějící otáčky větším stoupáním vrtule vůči jejímu průměru (menší poměr P/S) a z toho vyšší eff celého pohonu.
P.S.:Takhle nějak to vidim já. Ale třeba je to ve skutečnosti úplně jinak!
