JMalik píše:Když jsem to měl otevřené (přinesl to kamarád, že to nefunguje), tak jsem našel závadu celkem rychle. Byl upadlý drátek k potenciometru, přiletoval jsem to za minutu, banalita. Pak jsem to celé asi hodinu zkoumal a prohlížel. U druhého potenciometru to bylo taky tak nějak dočuněné, drželo to, ale radši jsem to přeletoval. Pak tam byl jeden krátký úplně našponovaný drátek co jsem radši vyměnil, prostor aku jsem neřešil, jenom jsem to konstatoval při předávání.
Za hodinu jsem tam našel tři, čtyři chybky, které jsem odstranil a další prohlídkou jsem už nic vážného neobjevil. On s tím létá asi toho půl roku, nic se nepodělalo.
Závěr? Zkontrolované, vytuněné, bez problémů ?
Možná.
Já to ale vidím takhle:
Našel jsem tam tři, čtyři chybky vážnějšího charakteru, odstaranil jsem je, další jsem neobjevil. Je to Tx za naprosto minimální peníze a tomu odpovídá celkové pojetí konstrukce i SW. Jestliže jsem tam našel tři, čtyři závady, bude tam ještě pět, deset dalších o kterých nevím a ani pečlivou prohlídkou je nedokážu najít.
S tím vědomím bych to používal a taky nahlížel na případný další "tuning".
Ale jistě, ale to se dostáváme do oblasti skrytých závad, které se mohou, ale nemusí objevit u kteréhokoli srovnatelného výrobku. Bublina ve výlisku kniplu, kondezátor, který se jako kondenzátor tváří (mimochodem ty čínský tantaly bych asi pro klid duše prohodil za něco jiného a co hlavně vydrží napětí na nich deklarované, u T9x se tuším nějaký problém tohoto typu objevil) atp.
Ale ať dělám, co chci, u sebekvalitnějšího rádia (nebo spíš u letícího modelu jako celku) nemůžu a nebudu spoléhat na to, že se nikdy nic nepodělá, taky proto se u obříků většina důležitých systémů zdvojuje - a určitě to není proto, že by konstruktér svému přijímači, baterkám nebo servu nevěřil - je to na jistotu.
Stejně mám za to, že největší procento nehod mají na svědomí ruce, pak ruce, zase ruce, zprasená instalace, ruce, ještě jednou ruce, zprasená stavba nebo konstrukce ... a až pak někde hluboko selhání rídícího systému, tedy riziko, že rozmlátím letadlo kvůli tomu, že mi vysadí rádio považuju za výrazně nižší ve srovnání s tím, že ho poli roznesu já sám. Chovám se podle toho a lítám podle toho.
Startuji čím dál častěji, ale počet přistání, po kterých se letadlo nedá odnést v jedné igelitce, se i nadále limitně blíží nule...