Budoucnost klepe na dveře. Zde se diskutuje o různých aspektech elektropohonu - motorech, akumulátorech a regulátorech, klidně i o převodovkách a vrtulích.
jova píše:V jiném vlákně se řešila hmotnost/výkon. Tam mám v podstatě jasno. S čím bych potřeboval poradit je jaké zvolit otáčky motoru na volt. Konkrétně letadlo samokřídlo z EPP rozpětí cca 160cm, hmotnost kolem 1Kg. Bude to nosit foťák takže předpokládám spíš pomalý let. Napájení tříčlánek, výkon motoru plánuji kolem 200W aby byla rezerva ke zvládnutí krizových situací. Co by jste doporučily i třeba s ohledem k vibracím? Vyšší otáčky na volt - menší vrtule a stoupání, nebo nižší otáčky s větší vrtulí a stoupáním?
Tak to tady okrajově sleduji a jenom čumím jak to pokračuje. Na tohle zadání už třeba corovi vychází vrtule :
"Skúsil by som APC E alebo SF 9/7,5 "
Potom jsou tady ty fantastické údaje z calců,..... pokusy zatížit ten šit na udávaný max. příkon apod.
jova, vezmi to aspoň se zdravým rozumem.
Bude to EPP s foťákem. Dělat z toho stíhačku se čtvercovou (nebo se k tomu blížící) vrtulí je blbost. Těch cca 200W tam potřebuješ, aby jsi to vytáhnul z případných potíží a do těch se dostneš při malých rychlostech při focení. Ne při maximálce toho kuličkoletu. Dobrá by byla vrtule většího průměru, tak 12/8, zkusil bych i 12/6. Pokud by to nevycházelo rozměrově, nebo na kombinaci motor - aku tak něco kolem 10/6. Ty calcy ber hodně s nadhledem, zkusil bych vybrat motor i podle nějakých doporučených osvědčených setupů na kombinaci s počtem článků aku a vrtuli jen přibližně. Tou to potom na požadované vlastnosti a příkon doladíš.
(S tou větší - pomalejší vrtulí taky budeš mít menší šanci to rozvibrovat)
coro píše:To 9/7,5 nebola rada pre "jova" na to slowfly fotiace samokrídlo !!!!
jova si sám našiel a jemu už nezostáva nič len to vyskúšať a prípadné zmeny robiť až na základe pocitov zo skutočného záletu.
To bola odpoveď pre Stuclik čo porovnával GWS HD 10/6" s rozšlapnutou APC (plackou 10/4.7").
Omlouvám, se přečetl jsem si to znovu, reaguješ skutečně na Stuclíka.
Coro, v tomhle (Flash, oba Yaky) létáme všichni vrtule kolem 10/5. Ta 9/7,5 je šílenost. Vždyť jsou to kuličkovisolety.
Koukám do drivecalcu a snažím se něčemu přiučit. Pokud bych použil: AXI 2217-12 (1380kV) vrtuli 9*7 aerocam 3 článek LiPol jsem na otáčkách cca 11000
Koukal jsem, že vrtule aeronaut mají do velikosti 10x8 max. ot. 16000.
Otázka zní, pokud bych pustil rychlejšího větroně pod motorem kolmo dolů, nakolik se mohou otáčky zvednout, než ten volný pád pod motorem začne vrtule spíš brzdit?
timi píše:Koukám do drivecalcu a snažím se něčemu přiučit. Pokud bych použil: AXI 2217-12 (1380kV) vrtuli 9*7 aerocam 3 článek LiPol jsem na otáčkách cca 11000
Koukal jsem, že vrtule aeronaut mají do velikosti 10x8 max. ot. 16000.
Otázka zní, pokud bych pustil rychlejšího větroně pod motorem kolmo dolů, nakolik se mohou otáčky zvednout, než ten volný pád pod motorem začne vrtule spíš brzdit?
Tomáš
Takto nepočítaj, to nezrátaš - neviem správne zrátať ako vyjde odpor modelu a jeho hmotnosť..
Buď odhadni maximálnu rýchlosť modelu - napríklad 160km/h. To nie je málo ale pre ťažší čistý vetroň možno ani veľa. Vydelíš to 7 alebo 8" stúpaním (po prepočítaní z palcov na metre a z km/h na m/s) a dostaneš otáčky - to pre prípad že by tam bola len vrtuľa v ložiskách a motor akoby nebol, nebrzdil. Takže 7" je 177,8mm čiže 0,18m a rýchlosť 44m/s dáva 246 otáčok za sekundu čo je 14800rpm.
EDIT: pozerám že neviem čítať. Pomýlilo ma že spomínaš maximálne otáčky čo vydrží vrtuľa, tak som uvažoval tým smerom - že kedy sa prekročia. To kedy začne brzdiť je presne dané, KV krát napätie krát stúpanie vrtule, previesť z inchov za minútu na metre za sekundu.
JMalik píše:(S tou větší - pomalejší vrtulí taky budeš mít menší šanci to rozvibrovat)
Ale také větší šanci s tím při startu třísknout o zem.
Ta větší vrtule má také větší reakční moment a při startu se samokřídlem s 12" vrtulí se mi stávalo, že byla životně nutná rychlá reakce do křidélek. Jinak bum. EPP to ale naštěstí většinou přežilo.
to Doktor: podle toho jednoduchého výpočtu se nejspíš vrtule dříve či později roztrhne?
to Jožo: I tobě dík za odpověď. Domníval jsem se, že Pitch speed z Drivecacu je teoretická rychlost jakou se to může ve vodorovném letu pohybovat. A vždy se podle toho snažil navrhout pohon. Díky za vyvedení z omylu.
Snažím se navrhout si pohon pro Slim - termik od LS tak, abych to při případném letu dolů pod motorm dopadlo dobře. Je jednoduché si nechat poslat od Olomouce pohon, jenže já chci o tom něco vědět.
Ja si myslim, ze se to neodlehci tolik abys tu vrtuli pretocil pres 16tis. Na maly Optime jsem mel Megu s podobnym kv a 10" vrtuli Ae, na zemi to tocilo pres 12tis a lital jsm s tim 2.5 sezony (a predtim zhruba stejne dlouho ViktorN). Stremhlav dolu pod motorem 200km/h.
Mám laický názor na túto vec a to ten že nemám rád vrtule s malým stúpaním - myslím si že použitie zbytočne (! platí až ak by to naozaj bolo zbytočné pre daný výkon ! ) veľkej vrtule s nedostatočným stúpaním (lebo príliš veľká vrtuľa by pri dostatočnom stúpaní preťažila motor), nie je zlepšením účinnosti, naopak. Je tam jediný rozdiel že zahodiť pár percent v motore nie je možné kvoli teplu čo by ho upieklo, ale zahodiť ich na vrtuli je "v pohode".. Má to ale výnimku - pohon vetroňa ktorý má hlavne stúpať a nemá na to prehnaný výkon, môže byť postavený na vrtuli s väčším priemerom a relatívne malým stúpaním. Takisto visolety akrobaty..
Často sa píše a hovorí že veľká vrtuľa je účinnejšia - rozčuluje ma to. Vrtuľa najlepšie "funguje" keď majú listy voči vzduchu optimálny nábeh - tak 70-80 percent toho pitch speed. Zároveň ale teoretická dosiahnuteľná účinnosť vrtule stúpa s pomerom stúpania k priemeru, priemer podstatnou mierou ovplyvňuje potrebný príkon a so stúpaním stúpa prejdená dráha za čas čiže vykonaná práca. Nezastaví sa to ani pri prekročení pomeru 1 (štvorcové vrtule , napr. 10/10") - akurát že model musí tú rýchlosť najprv dosiahnuť, čo môže byť nereálne, alebo aj pri štarte to neplatí lebo by vrtuľa 9/16 už asi neťahala úplne vôbec - tak sa na model (bez nastaviteľného menšieho stúpania na štart) použiť moc nedajú.
Ale hlavne ide o to aby celý model dosiahol rýchlosť kedy bude optimálny ten uhol nábehu listov - tých 80 percent pitch speed. A na to potrebujeme aj ten priemer vrtule, a aj kvoli obmedzenej dosiahnutej rýchlosti musíme prispôsobiť stúpanie. To o čom sa pri rečiach o "účinnosti" malej či veľkej vrtule hovorí, nie je účinnosť (pomer príkonu k vykonanej práci za čas), pretože tá nutne stúpa s preletenou dráhou čiže s rýchlosťou a teda aj stúpaním vrtule, ale len nejaké vyjadrenie schopnosti dosiahnuť ťah - často pri relatívne malej rýchlosti - napr pri ztúpaní zvislo 10 či 20 m/s..
- Takže je správne napísať že malá vrtuľka nebude možno mať dostatočný ťah, ale nie je správne napísať že nebude mať dobrú účinnosť. Klasický príklad je vrtuľník - účinnosť jeho veľkej vrtule je za visu nulová, lebo sa nekoná práca...
Situácia sa trošku mení ak požadujeme len získanie výšky a preletená dráha je pre nás zbytočná - blížime sa k tomu vrtuľníku, rýchlosť letu len uberá energiu lebo model má odpor a ak chceme len stúpať tak dopredný let a prekonanie súvisiaceho odporu je zbytočná strata energie. Potom ale nemôžme rozumne uvažovať o lete strmhlav dolu na motor, ak chceme navrhnúť vrtuľu, tak aby pracovala v optimálnom režime pri nejakých 10m/s čo je 36km/h alebo možno trošku viac, v stúpaní zvisle nahor. Keď sa ale model naloží vyšším výkonom, až možno brutálnymi kilowattmi, tak že jeho hmotnosť pri stúpaní začne byť zanedbateľná a letí všetkými smermi v podstate rovnako (dané odporom vzduchu), jednoducho preto že je ťah dostatočný, začne byť zas výhodnejšia vrtuľa s vyšším stúpaním. A je to aj o mechanickom namáhaní vrtule, kde nás obmedzuje materiál listov aby sa neroztrhali..
Takže.. Optimálne KV je vec ktorá závisí na modeli (odpore a hmotnosti), na požadovanom režime letu, výkone čo je k dispozícii.. Prinajmenšom sa dá napísať že existuje na vec viacej názorov - a zaváži často aj fakt že motor s vyšším KV má menší odpor vinutia a zvládne vyšší výkon. Priemer vrtule by mal nejak primerane zodpovedať výkonu a potrebnému ťahu, tučný model s veľkým odporom potrebuje viac ťah, takisto zvisle stúpajúci nie príliš výkonný vetroň.. Stúpanie sa určí možno najjednoduchšie, z otáčok a odhadnutej rýchlosti (pri motorovom lete v požadovanom režime) plus tých cca 20 percent na pitch speed.
Fakt je že každý to nielen že má inak, ale aj to každému vyhovuje inak - podľa stýlu letu.. Čo by malo ale platiť je, že max otáčky vrtule udané výrobcom sa majú dodržať - prekročenie môže znamenať veľmi škaredú dieru v trupe na mieste kde bol moment predtým ešte motor.
JMalik píše:(S tou větší - pomalejší vrtulí taky budeš mít menší šanci to rozvibrovat)
Ale také větší šanci s tím při startu třísknout o zem.
Ta větší vrtule má také větší reakční moment a při startu se samokřídlem s 12" vrtulí se mi stávalo, že byla životně nutná rychlá reakce do křidélek. Jinak bum. EPP to ale naštěstí většinou přežilo.
Má to na křídlo 160cm a bude tam vozit foťák. předpokládám, že umí řídit a tohle není turbína, nebo hotliner.
Pokud cokoliv v této diskusi hodnotím, nebo se k něčemu vyjadřuji, je to jen má domněnka
coro píše:Často sa píše a hovorí že veľká vrtuľa je účinnejšia - rozčuluje ma to.............
..........Klasický príklad je vrtuľník - účinnosť jeho veľkej vrtule je za visu nulová, lebo sa nekoná práca...
1) Bude lepší, když se s tímhle faktem smíříš. Je to stejné, jako kdyby jsi chtěl zmenšit ty třicetimetrové plachtařské orchideje typu Eta apod. a požadoval jsi stejné výkony. (Celé je to hlavně o Re)
2) Na tohle jsi přišel jak? (Účinnot té vrtule bude nulová, až dosáhne takové letové rychlosti, že nebude vyvozovat žádný další tah. Tohle si ujasni )
Pokud cokoliv v této diskusi hodnotím, nebo se k něčemu vyjadřuji, je to jen má domněnka
