rychlost u Ventusa, je toto mozne ?
Vrtulové letadlo podle nemůže dosáhnout rychlosti zvuku (opravdu snad jedině na okamžik ve střemhlavém letu) a to z prostého důvodu. Aby se to stalo, musely by se vrtulové listy (a zvlášť jejich konce) pohybovat značně rychleji. A to nelze, protože jejich účinnost pak brutálně klesá. To je odvěký problém konstruktérů - profil funguje buď při nízkých rychlostech, nebo při vysokých rychlostech. Pomáhají si proto vychytávkami jako je měnitelná geometrie nebo "psí zuby" na náběžce. A vrtule je pouze druh rotujícího křídla. Když testovali Sea Fury, stávalo se to. Ale mechanici v širokém okolí omdlévali bolestí, praskaly jim ušní bubínky a krváceli z uší a nosu. Větroň v oblasti nadzvukového proudění je podobná nemožnost. Máte představu jak by muselo vypadat jeho křídlo aby to přežilo? Myslím že na 15m rozpětí by muselo být tak metr tlusté

Spíš lítač než stavěč...
kren píše:A cím se to stane ze se tam udela kolem letadla ten mrak?Uz jsem to videl taky na videu u stihacky.Jo jinak ja dost delam v adobe photoshop a v tom se fotomontaze delaj nejlip.....no a podle meho nazoru to je na 90% fotomontaz.
Při překročení rychlosti zvuku dojde k proražení vrstvy vzduchu která se postupně stlačuje před letadlem. Ten mrak je kondenzace vodní páry při prudké změně tlaku.
Spíš lítač než stavěč...
no jestlis pořádně sledoval redbull tuším v angliji tak sem tam když ńekerý pořádně utáhl zatáčku tak tam ta jejich věčná vlhkost taky pěkně na koncích křídel kondenzovalasemir píše:kren píše:A cím se to stane ze se tam udela kolem letadla ten mrak?Uz jsem to videl taky na videu u stihacky.Jo jinak ja dost delam v adobe photoshop a v tom se fotomontaze delaj nejlip.....no a podle meho nazoru to je na 90% fotomontaz.
neni to len v rychlosti, u stihaciek je to vidno aj na kridlach na miestach kde vznika velky podtlak, ale je to nadhera
co se toho videa týče - myslíte toto ??
Naposledy upravil(a) Fox dne pát 21.09.2007 16:07, celkem upraveno 1 x.
- Vzduchoplavec
- Příspěvky: 3536
- Registrován: pát 21.04.2006 0:00
- Bydliště: Velke Prilepy - Praha Zapad
- Kontaktovat uživatele:
Ja mam dojem, ze je i problem s konstrujci letadla jako takoveho - pri priblizeni rychlosti zvuku se snad dostavuji znacne vibrace, ktere mohou vest az k destrukci letadla ci ke ztrate ovladatelnosti.
Wikipedia pravi, ze:
Oficialne je prvnim clovekem, ktery prekonal rychlost zvuku ve vodorovnem letu Charles "Chuck" Yeager roku 1947 (tedy az po valce) a to na Bell X-1 - s raketovym pohonem.
Pri stremhlavem letu by se snad rychlsot zvuku dala zdolat (v hodne vysoke vysce s malou hustotou vzduchu)... ale na te fotce to vyapda, ze vetron leti doclea nizko (navic je to vetron s dlouhymi kridly atd.) - podle me jasna fotomontaz.
Jinak ten "mrak" kolem stihacky je diky priznivym podminkam zviditelnene celo razove vlny, ktera vznikne pri prekonani hranice rychlosti zvuku (akusticky tresk).
Wikipedia pravi, ze:
Oficialne je prvnim clovekem, ktery prekonal rychlost zvuku ve vodorovnem letu Charles "Chuck" Yeager roku 1947 (tedy az po valce) a to na Bell X-1 - s raketovym pohonem.
Pri stremhlavem letu by se snad rychlsot zvuku dala zdolat (v hodne vysoke vysce s malou hustotou vzduchu)... ale na te fotce to vyapda, ze vetron leti doclea nizko (navic je to vetron s dlouhymi kridly atd.) - podle me jasna fotomontaz.
Jinak ten "mrak" kolem stihacky je diky priznivym podminkam zviditelnene celo razove vlny, ktera vznikne pri prekonani hranice rychlosti zvuku (akusticky tresk).
-
kral_vzduchu
- Příspěvky: 38
- Registrován: stř 01.02.2006 0:00
- Bydliště: Brno
nadzvuk
Ten VEntus je fotomontáž.
Nejrychljší vrtulák je momentálně turboprop TU 114, viz
http://records.fai.org/general_aviation ... 1=21&id2=3
který je asi o 20 km/h rychlejší než rekordní pístový BearCat.
I při poměrně nízké podzvukové rychlosti vznikají kondenzační mraky, je to na místech, kde klesne díky proudění statický tlak dostatečně nízko, že dojde při dané teplotě ke kondenzaci (při snižování tlaku klesá varný bod vody, voda se tedy nevypařuje na 100°C, ale při nižších teplotách). Je to dobře vidět často na koncích křidel, kde vzniká mohutný vír, rychlejší než nerušené proudění a díky tomu nízký statický tlak.
Vrtulák nadzvuku oproti rozšířenému mínění dosáhnout může, ovšem nikdo nešel do vývoje vrtulí, které by dokázaly pracovat v nadzvukovém režimu. Proč také, když najednou byly k dispozici energeticky mnohem výhodnější tryskové motory?
Jinak je nadzvuková vrtule stejně tak možná jako nadzvukové křídlo, pouze musí vypadat trochu jinak než podzvuková.
Nejrychljší vrtulák je momentálně turboprop TU 114, viz
http://records.fai.org/general_aviation ... 1=21&id2=3
který je asi o 20 km/h rychlejší než rekordní pístový BearCat.
I při poměrně nízké podzvukové rychlosti vznikají kondenzační mraky, je to na místech, kde klesne díky proudění statický tlak dostatečně nízko, že dojde při dané teplotě ke kondenzaci (při snižování tlaku klesá varný bod vody, voda se tedy nevypařuje na 100°C, ale při nižších teplotách). Je to dobře vidět často na koncích křidel, kde vzniká mohutný vír, rychlejší než nerušené proudění a díky tomu nízký statický tlak.
Vrtulák nadzvuku oproti rozšířenému mínění dosáhnout může, ovšem nikdo nešel do vývoje vrtulí, které by dokázaly pracovat v nadzvukovém režimu. Proč také, když najednou byly k dispozici energeticky mnohem výhodnější tryskové motory?
Jinak je nadzvuková vrtule stejně tak možná jako nadzvukové křídlo, pouze musí vypadat trochu jinak než podzvuková.
Zdravíčko z Brna!
Problém spočívá v tom, že podzvuková vrtule pracuje za podzvukových rychlostí, nadzvuková by pracovala za úplně jiných podmínek. Jak jsem již uvedl, neexistuje křídlo, které by dokázalo obhospodařit obě situace a mělo přitom nějaký rozumný vztlak. Profily nadzvukových letadel jsou vesměs tenké souměrné "skorodesky", které mají vztlak naprosto minimální. To u vrtule jaksi nejde...
Spíš lítač než stavěč...
- TomasC
- Site Admin
- Příspěvky: 11425
- Registrován: pát 25.04.2003 0:00
- Bydliště: Praha Hloubětín
- Kontaktovat uživatele:
Historky o tom, že nějaký letoun dosáhl ve střemhlavém většinou pocházejí ze záměny mezi rychlostí skutečnou a pravou vzdušnou.
V řidčím vzduchu je i rychlost zvuku jiná. Proto se používá MACH.
Ohledně rekordů doporučuji návštěvu FAI.ORG
Z pístových motorů: ID 8437 850km/h Grumman F-8F "Bearcat"
Z vrtulových letounů ID 3660 877km/h Tupolev TU-114
V řidčím vzduchu je i rychlost zvuku jiná. Proto se používá MACH.
Ohledně rekordů doporučuji návštěvu FAI.ORG
Z pístových motorů: ID 8437 850km/h Grumman F-8F "Bearcat"
Z vrtulových letounů ID 3660 877km/h Tupolev TU-114
-
kral_vzduchu
- Příspěvky: 38
- Registrován: stř 01.02.2006 0:00
- Bydliště: Brno
rychlost a nerychlost
TomasC: skutečná rychlost JE pravá vzdušná rychlost. Ten rozdíl, který myslíš, je mezi pravou vzdušnou a indikovanou vzdušnou (True Airspeed TAS, Indicated Airspeed IAS).
IAS máš na přístrojích, skutečná rychlost je ale TAS.
Rychlost zvuku se opravdu mění: v řidším vzduchu je zvuk pomalejší, při zemi ca. 1250 km/h, v 10km 1050 km/h, záleží také trochu na teplotě.
Historky o dosažení rychlosti zvuku v letu střemhlav se zakládají na pravdě, často se ale jednalo o dosažení lokální, kde např. vznikala rázová vlna někde na křídle, aniž by letadlo jako celek dosáhlo Mach 1.
Problém nadzvukové vrtule není v tom, že by to nebylo možné. Oproti zde uvedenému názoru i nadzvukové letouny mají profily, které v podzvukové oblasti mají velmi dobré vlastnosti. Problém je v tom, že to je energeticky nesmyslné. Vrtule je pohon s konstantním výkonem, tryska je pohon s konstantním tahem, tzn. že u trysky výkon roste úměrně rychlosti dle vzorce výkon=tah x rychlost.
To žádná vrtule neumí a proto by pro překonání rychlosti zvuku bylo potřeba mnohem víc paliva, než u trysky - proč by to někdo dělal?
IAS máš na přístrojích, skutečná rychlost je ale TAS.
Rychlost zvuku se opravdu mění: v řidším vzduchu je zvuk pomalejší, při zemi ca. 1250 km/h, v 10km 1050 km/h, záleží také trochu na teplotě.
Historky o dosažení rychlosti zvuku v letu střemhlav se zakládají na pravdě, často se ale jednalo o dosažení lokální, kde např. vznikala rázová vlna někde na křídle, aniž by letadlo jako celek dosáhlo Mach 1.
Problém nadzvukové vrtule není v tom, že by to nebylo možné. Oproti zde uvedenému názoru i nadzvukové letouny mají profily, které v podzvukové oblasti mají velmi dobré vlastnosti. Problém je v tom, že to je energeticky nesmyslné. Vrtule je pohon s konstantním výkonem, tryska je pohon s konstantním tahem, tzn. že u trysky výkon roste úměrně rychlosti dle vzorce výkon=tah x rychlost.
To žádná vrtule neumí a proto by pro překonání rychlosti zvuku bylo potřeba mnohem víc paliva, než u trysky - proč by to někdo dělal?
Zdravíčko z Brna!
tady je to celkem hezky vysvětlono,asi v polovině té ukázky je to i prakticky ukázáno... http://www.youtube.com/watch?v=-d9A2oq1 ... ed&search=