...nejsem tak zkušenej abych tu mohl narovnávat nějaké domělé názory ...ale...jsem přesvědčen, že mrak, nic nenasává. ...za určitejch okolností, páč dít se to může. ...viz kapitola od Hanny Reitsch "muj první let v bouřkovém mraku"
...pokud je předpověď positivní pro plachtaře, téměř skoro vždy to byl využitelnej den i pro mne. ...a to musim zdůraznit, že se ještě pořád považuju za leteckomodlářské pako. ...jednoduše jsem si odvodil že pokud principielně exisutje nějakej reálnej předpoklad výstupných proudů pro plachtaře, neni důvod se domnívat, že bych na tom tratil jako modelář plachtař. ...ale mohu se plést a do této doby jsem měl jenom kurevské štěstí na stoupáky.
...nejsem schopen nějak přesvědčivě spojovat teorii s vlastníma zážitkama, tudíž nevim kolik z toho poznání které jsem vstřebal muže odpovídat skutečnosti. ...ale... jelikož jsem zvídavej, dlouhou dobu a poměrně hodně času jsem strávil v přírodě s ruksakem na zádech a letadlem v ruce. Nachodil mraky kilometrů a hledal nějakou oporu reálu na základě nějakejch předpovědí. ...zjištění byla a budou různá, nechci nikomu nic vnucovat, ale jestli budete mít jen trochu času a prostoru, vyražte s letadlem do kopců luk a strání a berte předpověď počasí a vlastní analýzu jako výzvu k této činosti a mohu vám odpřísáhnout, že ten požitek a pozorování v přírodě vám bude obrovskou studnicí vědomostí, i kdyby to mělo bejt jen na úrovni nějakejch soukromejch pidipoznatků. ...ty večery u pivka po dni prochozeném v krásné přírodě, jež je strůjcem všeho toho dění, je něco co bych klidně pojmenoval jako "velké bohatství".
TERMIKA - fígle
Re: TERMIKA - fígle
Decca píše:...ale...jsem přesvědčen, že mrak, nic nenasává. ..
Pokud připustíš tuhle teorii, tak se musíš smířit s tím, že ten mrak vzniká z ničeho. Prostě perpetum mobile
Taky by to mohlo být tak, že vzniká jenom tou kondenzační hladinou. Potom by ale bylo zbytečné létat pod něj, stoupání by bylo plošné všude kolem.
Taky by se dala připustit teorie, že stoupák vzniká u země a výsledkem je ten cumul. Potom by ale bylo možné nalétnout to stoupání ve sto metrech.
Další možná úvaha je ta, jak psal autor příspěvku přede mnou, že cumul je důsledek stoupáku. Potom by ale nefungovala bezoblačná termika s dostupy i u nás běžně cca 6000ft ( v Austrálii dvakrát tolik).
Mrak skutečně nemusí nic nasávat. Příkladem je cirus, cirocumulus, altostratus, cumulus lenticularis....atd. Naproti tomu existuje oblačnost, vývoj které je přímo podmíněn nasáváním okolní vzduchové hmoty. Cumulus a jeho variace jsou v podstatě předchozí fází převývoje bouřkové oblačnosti. Pokud super funguje termika na základě instability, tak je vždy nebezpečí převývoje do bouřek. V našich zeměpisných podmínkách prakticky nemůže nastat situace, že by byly stoupáky cca nad 5m/s a současně nehrozil ten převývoj.
Pokud cokoliv v této diskusi hodnotím, nebo se k něčemu vyjadřuji, je to jen má domněnka
Re: TERMIKA - fígle
...a ještě přidam jedno pozorování.
...někdy se mi stávalo že jsem sotva držel kroužky v nějakém stoupáčku. Někdy to byla marná snaha páč sem vlivem nějakého nepatřičného zásahu do řízení vypadnul ze stoupáčku. .Ovšem už mnohokrát se mi stalo, že v hladinách kdy jsem sotva bojoval o každej decák vejšky nevypadl a dosáhl určité vejšky, začalo všechno fachat tak, že jsem si s nějakým výpadkem na kniplech nemusel lámat hlavu, páč to šrotovalo jedna báseň. ...když jsem pak hledal v literatuře, zjistil jsem že se v kraji jednotlivé stoupáčky a stoupáky mohou v určité vejšce spojovat v jeden velkej nandávák. ...často jsem to pozoroval v létě těsně do dvanácti a po dvanácté, na krajích návětrnejch zalesněnejch šošolí vršků, na urovni špiček stromů, listnáčů či borovic či smíšeného lesa. Kolikrát sotva držim vejšku, ale když navane a o stromy se vítr trochu vzepře a pomuže mi jako na svahu nějakou tou vertikálkou do vejšky, trochu se pokusim a využiju toho dění mírně nad hranou stromů, stane se, že se dostanu do urovně kdy to začne trochu dávat...a pokud se v dostatečné výšce dostanu těsně pod uroveň špičky zalesné šošole, začne to už regulerně tahat. ...neni to ještě nic, co by mělo s bezpečnym plachtěnim co společného, nebudu ani řikat kolikrát jsem byl blízko infarktu, bo spíš regulerní havárce...co si budem vykládat, ten les muže trochu "kudrnit"... ovšem pokud setrvám bez následků a vystoupam do vejšky nad šošoli, skoro vždy ve vhodnej moment jsem v chvilkách ani ne nějak dlouhejch, vystoupal do velkejch vejšek, kdy jsem po dramatickejch okamžicích se sbíránim vejšky a okamžicích hrůzy jestli "ten les dam", měl pojednou starost jestli to dostanu dolu. ...netvrdim že to platí, ale takovej pocit jsem měl pokaždé když se toto dělo...malé mršky se změnily ve velkou potvoru, co si neváhala vzít to, co jsem ji vydal na pospas.
...ozkoušel jsem i závětrnou stranu takovejch kopečků, ale mužu vám slíbit že to je skutečně jen pro ty kdo maj motor a pevné nervy a dobrej zrak. Já motor nemám a ten výstřel na gumě i s bojem o NEflatr bylo trápení všech trápení, hektolitry potu a jeden let kdy jsem vytušil, že je čas to vzdát a zalitovat, že tentokrát taky nebzučim. ...vim že těch "dvacet" co jsem si na kraji lesa na louce dal nebylo "dvacet", ale mnohem déle. Vzheledem k tomu, že ta část byla spíše východní, jsem se probral až když stín pohltil mne, batoh, vypnuté letadlo i volně spočívající gumu na louce, kde se potulovalo stádečko nějakejch srneček...to už byl vlastně večer.
...někdy se mi stávalo že jsem sotva držel kroužky v nějakém stoupáčku. Někdy to byla marná snaha páč sem vlivem nějakého nepatřičného zásahu do řízení vypadnul ze stoupáčku. .Ovšem už mnohokrát se mi stalo, že v hladinách kdy jsem sotva bojoval o každej decák vejšky nevypadl a dosáhl určité vejšky, začalo všechno fachat tak, že jsem si s nějakým výpadkem na kniplech nemusel lámat hlavu, páč to šrotovalo jedna báseň. ...když jsem pak hledal v literatuře, zjistil jsem že se v kraji jednotlivé stoupáčky a stoupáky mohou v určité vejšce spojovat v jeden velkej nandávák. ...často jsem to pozoroval v létě těsně do dvanácti a po dvanácté, na krajích návětrnejch zalesněnejch šošolí vršků, na urovni špiček stromů, listnáčů či borovic či smíšeného lesa. Kolikrát sotva držim vejšku, ale když navane a o stromy se vítr trochu vzepře a pomuže mi jako na svahu nějakou tou vertikálkou do vejšky, trochu se pokusim a využiju toho dění mírně nad hranou stromů, stane se, že se dostanu do urovně kdy to začne trochu dávat...a pokud se v dostatečné výšce dostanu těsně pod uroveň špičky zalesné šošole, začne to už regulerně tahat. ...neni to ještě nic, co by mělo s bezpečnym plachtěnim co společného, nebudu ani řikat kolikrát jsem byl blízko infarktu, bo spíš regulerní havárce...co si budem vykládat, ten les muže trochu "kudrnit"... ovšem pokud setrvám bez následků a vystoupam do vejšky nad šošoli, skoro vždy ve vhodnej moment jsem v chvilkách ani ne nějak dlouhejch, vystoupal do velkejch vejšek, kdy jsem po dramatickejch okamžicích se sbíránim vejšky a okamžicích hrůzy jestli "ten les dam", měl pojednou starost jestli to dostanu dolu. ...netvrdim že to platí, ale takovej pocit jsem měl pokaždé když se toto dělo...malé mršky se změnily ve velkou potvoru, co si neváhala vzít to, co jsem ji vydal na pospas.
...ozkoušel jsem i závětrnou stranu takovejch kopečků, ale mužu vám slíbit že to je skutečně jen pro ty kdo maj motor a pevné nervy a dobrej zrak. Já motor nemám a ten výstřel na gumě i s bojem o NEflatr bylo trápení všech trápení, hektolitry potu a jeden let kdy jsem vytušil, že je čas to vzdát a zalitovat, že tentokrát taky nebzučim. ...vim že těch "dvacet" co jsem si na kraji lesa na louce dal nebylo "dvacet", ale mnohem déle. Vzheledem k tomu, že ta část byla spíše východní, jsem se probral až když stín pohltil mne, batoh, vypnuté letadlo i volně spočívající gumu na louce, kde se potulovalo stádečko nějakejch srneček...to už byl vlastně večer.
Naposledy upravil(a) Decca dne pát 08.02.2013 2:29, celkem upraveno 1 x.
Re: TERMIKA - fígle
...vzniká ten mrak nad kondenzační hladinou, nebo jestli to dobře chápu, jinak by nevzniknul.
...asi je lepší létat pod ním, nebo jeho části, jelikož okolo nebo v blízkosti takového mraku je možné potkat místo stoupáku, velkej klesák...ale mohu se plést, tak vysoko jsem se já, ani muj model nikdy nevyskytoval.
...ano...stoupák v podstatě vzniká u země, páč jinak nevim jak, nebo co jiného než zemskej povrch by to teplo nakumulovalo...
...a ano je možné nalétnout stoupák ve sto metrech a klidně i níž, však jinak nevim na čem by dravci s úspěchem tak krásně vykroužili až do vejšek do kterech bych se s modelem nepustil.
..cumul je výsledek stoupajícího teplého vzduchu, kterej v jisté výšce kondenzuje na oblaka páry.....asi neni náhoda že je tento mrak plachtaři tolik vyhledávanej.
...bezoblačná termika je bezoblačná termika, proč je bezoblačná by snad mohlo bejt vcelku logické...
...o nasávání jsem jen četl a vim že v bouřkových formacích se tak muže stát vcelku snadno i u nás, jistě za určitejch okolností, které jsou asi spjaté s tou bouřkovou oblačností. ...ale to je opět jen něco, co nám někdo kdo to zná s praxe muže jen potvrdit, bo vyvrátit. Buď to bude pilot co "to dal" nebo meteorolog co prostě ví, že to tak je...
...jednou jsem slyšel na kopci vyprávění o paraglajdistovi, co to nedal...prej spadnul na zem a byl tvrdej jako šutr...
...asi je lepší létat pod ním, nebo jeho části, jelikož okolo nebo v blízkosti takového mraku je možné potkat místo stoupáku, velkej klesák...ale mohu se plést, tak vysoko jsem se já, ani muj model nikdy nevyskytoval.
...ano...stoupák v podstatě vzniká u země, páč jinak nevim jak, nebo co jiného než zemskej povrch by to teplo nakumulovalo...
...a ano je možné nalétnout stoupák ve sto metrech a klidně i níž, však jinak nevim na čem by dravci s úspěchem tak krásně vykroužili až do vejšek do kterech bych se s modelem nepustil.
..cumul je výsledek stoupajícího teplého vzduchu, kterej v jisté výšce kondenzuje na oblaka páry.....asi neni náhoda že je tento mrak plachtaři tolik vyhledávanej.
...bezoblačná termika je bezoblačná termika, proč je bezoblačná by snad mohlo bejt vcelku logické...
...o nasávání jsem jen četl a vim že v bouřkových formacích se tak muže stát vcelku snadno i u nás, jistě za určitejch okolností, které jsou asi spjaté s tou bouřkovou oblačností. ...ale to je opět jen něco, co nám někdo kdo to zná s praxe muže jen potvrdit, bo vyvrátit. Buď to bude pilot co "to dal" nebo meteorolog co prostě ví, že to tak je...
...jednou jsem slyšel na kopci vyprávění o paraglajdistovi, co to nedal...prej spadnul na zem a byl tvrdej jako šutr...
Re: TERMIKA - fígle
Slova Ivana Tučka, cituji : meteorologie ...... to je pavěda , tomu nerozumí nikdo , nedělej si s tím hlavu 
Konec citátu
Tak asi tak
Konec citátu Tak asi tak
Rádio a nabíječ = základ modeláře .
-
LittleFalco
- Příspěvky: 1160
- Registrován: sob 29.09.2012 21:01
- Bydliště: Šumná Šumava
Re: TERMIKA - fígle
JMalik píše:Decca píše:...ale...jsem přesvědčen, že mrak, nic nenasává. ..
Pokud připustíš tuhle teorii, tak se musíš smířit s tím, že ten mrak vzniká z ničeho. Prostě perpetum mobile
Taky by to mohlo být tak, že vzniká jenom tou kondenzační hladinou. Potom by ale bylo zbytečné létat pod něj, stoupání by bylo plošné všude kolem.
Taky by se dala připustit teorie, že stoupák vzniká u země a výsledkem je ten cumul. Potom by ale bylo možné nalétnout to stoupání ve sto metrech.
Další možná úvaha je ta, jak psal autor příspěvku přede mnou, že cumul je důsledek stoupáku. Potom by ale nefungovala bezoblačná termika s dostupy i u nás běžně cca 6000ft ( v Austrálii dvakrát tolik).
Mrak skutečně nemusí nic nasávat. Příkladem je cirus, cirocumulus, altostratus, cumulus lenticularis....atd. Naproti tomu existuje oblačnost, vývoj které je přímo podmíněn nasáváním okolní vzduchové hmoty. Cumulus a jeho variace jsou v podstatě předchozí fází převývoje bouřkové oblačnosti. Pokud super funguje termika na základě instability, tak je vždy nebezpečí převývoje do bouřek. V našich zeměpisných podmínkách prakticky nemůže nastat situace, že by byly stoupáky cca nad 5m/s a současně nehrozil ten převývoj.
Bezoblacna termika vznika ve zvrsveni, kde se neprotne sucha a mokra adiabata - a jsme zas u toho diagramu zvrstveni. Je to to same, jenom nedojde ke kondenzaci a vzniku mraku. Je to pak tzv. v ciste, jak tomu rikaji plachtari.
Cumul je dusledek stoupaku, prestupen bourky je az CC-cumulus congestus. Pokud dojde k velkemu vertikalnim prevyvoji, ze dojde k nasledujicimu jevu - velka masa vzduchove hmoty vystupujici na horu se ochladi a pak vyklesa na zem. A zacne se nasouvat pod teply vzduch na zemi, ktery vytlacuje nahoru - zacina tzv. samozasobovani. Vznika neco, jako velmi mala studena fronta. Proto je bourka tak nebezpecna - hybe se podle kopcu a orografie terenu a ne podle vetru, tezko se predvida jeji vyvoj.
To, ze pod mrakem muze stoupani zesilovat nasavanim mrakem, tomu verim. To ma fyzikalni opodstatneni. Vim i to, ze kdyz se u zeme utrhne silna bublina, ma hlavne v bezvetri tendenci brat sebou dalsi, ktere se trhaji i mimo tereni hrany, hrany lesu... Ale o tom, ze by cumul nasaval continualne od zeme pri termicky vyuzitelnem dnu, o tom nic nevim. Jestli ano, tak uz jde o tak nestabilni zvrstveni, ze se bourky udelaji uz velmi brzy - zacnou naskakovat congestaky a kovadliny a je vymalovano.
Je to popsano v kazde ucebnici meteorologie, koho zajima tahle "paveda". Ale - muzu o tom vedet vse, a bude mi to prd platne, kdyz to nedokazu najit a vytocit. Jako zacinajici plachtar jsem vedel, ze nejaky diagram existuje, ze druhy den po studene fronte bude lat, zatimco kdyz ma prijit tepla, muzu si v klidu vykropit budku. Zbytek mi byl magickou zahadou. A taky to slo
Zpátky doma, v kopcích :-)
Re: TERMIKA - fígle
To, ze pod mrakem muze stoupani zesilovat nasavanim mrakem, tomu verim. To ma fyzikalni opodstatneni. D[/quote]
--------------------------------------------------------------
Kdyžtak mě opravte
viditelná termika--mraky-cumuly vzniká díky vzdušné vlhkosti spodní hmoty--tam, kde začíná být vidět mrak--spodní strana došlo vlivem překročení kondenzačního bodu k zviditelnění vzduchu--proto je ta hmota vidět v podobě mraku, když je spodní hladina vzduchové hmoty suchá, ke kondenzaci nedojde--nosí to také, ale nejsou vidět ty mraky.
A proč tedy viditelný mrak SAJE?--páč pokud je na místo suché spodní hmoty ta hmota vlhká, udržuje si cestou vyšší teplotu--nechladne postupně výstupem tak rychle jako hmota suchá a vzhledem k tomu, že pro termické proudy je třeba mít teplotní rozdíl právě minimálně 1 stupen na každých 100m výšky, rychlost toho stoupání je přímo uměrná tomu rozdílu v které výšce se ta teplejší hmota odtržená od země nachází.
čistě teoreticky, ale určitě to takto každý pochopí--u země je teplota bubliny třeba 30.stupnu--takže v padesáti metrech nad zemí stoupá rychlostí uměrnou rozdílu 0,5 stupně,páč v padesáti metrech by měla být teplota 29,5 stupně, pokud je základna mraku ve 2 kilometrech a utržená hmota si udržela teplotu těch 30 stupnu, bude těsně pod mrakem stoupat uměrně rychle rozdílu 20 stupnu--takže podstatně rychleji--to je celý zázrak rčení--MRAK SAJE.nesaje, jen je tam to proudění vlivem největšího rozdílu teplot nejrychlejší---žádný zázrak, obyčejná matika a fyzika.
---dnes to nosilo až od 200m výš, není o tom, že teprve ve 200m vznikla termika, ale teprve ve 200m bylo stoupání takové rychlosti, že se vyrovnala rychlost stoupání s rychlostí opadáváním modelu--F3B bude držet nulku ve 200m
ale F3K už v padesáti
proto také ty F3K modely jsou jediné, co jdou smysluplně provozovat hodem z ruky.žádný jiný model pouhou rukou do teplotního rozdílu nevyhodíš--V2 už ale lankem vytáhneš alespon do 100m, což opět lehkému modelu stačí na stoupání.
Proč ale některý mrak saje a jiný nesaje?--protože když se mrak nasytí, tak už prostě nesaje--sál tak dlouho, až se ta cesta k němu ohřála natolik, že už mezi mrakem a zemí není ten potřebný rozdíl 1 stupen na každých 100m---co z toho tedy plyne--nejvíc to nosí tam, kde není ještě vubec žádný mrak, páč jakmile se začne utvářet už se ta ceste k němu ohřívá, proto je veliká chyba, když někdo dopoledne vykoukne z okna, venku vidí cumuly, počká na oběd a ve 4 odpoledne se diví, že to už nenosí, ačkoli nad hlavou cestují mraky--cumuly.
nemuže, ten prostor mezi těmi mraky a zemí se už ohřál tím neustálým stoupáním teplých hmot, pokud bude studená noc, tak se to dole zase přez noc vychladí a druhý den to muže začít nanovo, pokud bude ale teplá noc, tak je druhý den smolík.
Samozřejmě jsem to zjednodušil a netahal do toho žádný přechody front--klasický termický ideální den po přechodu studené fronty, pokud má sluníčko sílu ohřívat spodní hmotu.
--------------------------------------------------------------
Kdyžtak mě opravte
viditelná termika--mraky-cumuly vzniká díky vzdušné vlhkosti spodní hmoty--tam, kde začíná být vidět mrak--spodní strana došlo vlivem překročení kondenzačního bodu k zviditelnění vzduchu--proto je ta hmota vidět v podobě mraku, když je spodní hladina vzduchové hmoty suchá, ke kondenzaci nedojde--nosí to také, ale nejsou vidět ty mraky.
A proč tedy viditelný mrak SAJE?--páč pokud je na místo suché spodní hmoty ta hmota vlhká, udržuje si cestou vyšší teplotu--nechladne postupně výstupem tak rychle jako hmota suchá a vzhledem k tomu, že pro termické proudy je třeba mít teplotní rozdíl právě minimálně 1 stupen na každých 100m výšky, rychlost toho stoupání je přímo uměrná tomu rozdílu v které výšce se ta teplejší hmota odtržená od země nachází.
čistě teoreticky, ale určitě to takto každý pochopí--u země je teplota bubliny třeba 30.stupnu--takže v padesáti metrech nad zemí stoupá rychlostí uměrnou rozdílu 0,5 stupně,páč v padesáti metrech by měla být teplota 29,5 stupně, pokud je základna mraku ve 2 kilometrech a utržená hmota si udržela teplotu těch 30 stupnu, bude těsně pod mrakem stoupat uměrně rychle rozdílu 20 stupnu--takže podstatně rychleji--to je celý zázrak rčení--MRAK SAJE.nesaje, jen je tam to proudění vlivem největšího rozdílu teplot nejrychlejší---žádný zázrak, obyčejná matika a fyzika.
---dnes to nosilo až od 200m výš, není o tom, že teprve ve 200m vznikla termika, ale teprve ve 200m bylo stoupání takové rychlosti, že se vyrovnala rychlost stoupání s rychlostí opadáváním modelu--F3B bude držet nulku ve 200m
ale F3K už v padesáti
proto také ty F3K modely jsou jediné, co jdou smysluplně provozovat hodem z ruky.žádný jiný model pouhou rukou do teplotního rozdílu nevyhodíš--V2 už ale lankem vytáhneš alespon do 100m, což opět lehkému modelu stačí na stoupání.
Proč ale některý mrak saje a jiný nesaje?--protože když se mrak nasytí, tak už prostě nesaje--sál tak dlouho, až se ta cesta k němu ohřála natolik, že už mezi mrakem a zemí není ten potřebný rozdíl 1 stupen na každých 100m---co z toho tedy plyne--nejvíc to nosí tam, kde není ještě vubec žádný mrak, páč jakmile se začne utvářet už se ta ceste k němu ohřívá, proto je veliká chyba, když někdo dopoledne vykoukne z okna, venku vidí cumuly, počká na oběd a ve 4 odpoledne se diví, že to už nenosí, ačkoli nad hlavou cestují mraky--cumuly.
nemuže, ten prostor mezi těmi mraky a zemí se už ohřál tím neustálým stoupáním teplých hmot, pokud bude studená noc, tak se to dole zase přez noc vychladí a druhý den to muže začít nanovo, pokud bude ale teplá noc, tak je druhý den smolík.
Samozřejmě jsem to zjednodušil a netahal do toho žádný přechody front--klasický termický ideální den po přechodu studené fronty, pokud má sluníčko sílu ohřívat spodní hmotu.
Re: TERMIKA - fígle
Proč tedy mrak saje?
Nečítal som celé vlákno, no v tom čo som čítal nik neuvažuje a nespomína skupenské teplo.
Keď vzduchová častica dosiahne kondenzačnú hladinu, dochádza k zmene skupenstva, z plynu na kvapalinu a pri tom sa uvoľnuje skupenské teplo, častice sa zohrievajú a tak vlastne stupák pod mrakom a aj v mraku stále funguje, aj keď už nie dávno naviazaný na zem - na to miesto kde vlastne prišlo k prvotnému vzniku a následnému odtrhnutiu teplejšej vzduchovej hmoty.
Každý stupák má svoj vývoj, fázy počas ktorých sa mení.
Nečítal som celé vlákno, no v tom čo som čítal nik neuvažuje a nespomína skupenské teplo.
Keď vzduchová častica dosiahne kondenzačnú hladinu, dochádza k zmene skupenstva, z plynu na kvapalinu a pri tom sa uvoľnuje skupenské teplo, častice sa zohrievajú a tak vlastne stupák pod mrakom a aj v mraku stále funguje, aj keď už nie dávno naviazaný na zem - na to miesto kde vlastne prišlo k prvotnému vzniku a následnému odtrhnutiu teplejšej vzduchovej hmoty.
Každý stupák má svoj vývoj, fázy počas ktorých sa mení.
Re: TERMIKA - fígle
wilco píše:Proč tedy mrak saje?
Nečítal som celé vlákno, no v tom čo som čítal nik neuvažuje a nespomína skupenské teplo.
Keď vzduchová častica dosiahne kondenzačnú hladinu, dochádza k zmene skupenstva, z plynu na kvapalinu a pri tom sa uvoľnuje skupenské teplo, častice sa zohrievajú a tak vlastne stupák pod mrakom a aj v mraku stále funguje, aj keď už nie dávno naviazaný na zem - na to miesto kde vlastne prišlo k prvotnému vzniku a následnému odtrhnutiu teplejšej vzduchovej hmoty.
Každý stupák má svoj vývoj, fázy počas ktorých sa mení.
Co se děje v mraku už je možná i zbytečné řešit, každý by už mohl vystačit jen s informací--NIKDY SE DO MRAKU NEDOSTAT,něco se uvnitř určitě musí dít, když se ta vlhkost změní třeba v kroupy a ty se drží stále nahoře.
místo, kdy se skupenství plynné změní na kapalné je zona pro létání všemi příručkami pro piloty nedoporučovaná, respektive už hladina cca 300m pod.
Re: TERMIKA - fígle
300m od základne - to hovorí predpis, nie fyzika
A zmena skupenstva - mrak vzniká vlastne zkondenzovaním vodnej pary, čiže už na úrovni kondenzačnej hladiny, t.j vo výške základne.
Takže častica vďaka uvolnenému skupenskému teplu pokračuje v stúpani a myslíš ze pod ňou zostane vákuum??
Na jej miesto stúpajú častice pod ňou a preto mrak saje, nezávisle na zdroji vďaka ktorému vznikol.
Re: TERMIKA - fígle
wilco píše::-)
300m od základne - to hovorí predpis, nie fyzika
A zmena skupenstva - mrak vzniká vlastne zkondenzovaním vodnej pary, čiže už na úrovni kondenzačnej hladiny, t.j vo výške základne.
Takže častica vďaka uvolnenému skupenskému teplu pokračuje v stúpani a myslíš ze pod ňou zostane vákuum??
Na jej miesto stúpajú častice pod ňou a preto mrak saje, nezávisle na zdroji vďaka ktorému vznikol.
Jak využívat termiku létáním v mraku už mě nezajímá, to pořeš s někým jiným
vakum samozřejmě nevznikne--proto třeba těch doporučených 300m--teda pro ty, co nemusí nutně hazardovat se životem
Jinak modelářský termín--ten mrak sál určitě není o výškové hladine pár metru modelu pod mrakem.
Re: TERMIKA - fígle
Skutočné vetrone môžu lietať v mraku, model nie, teda aspon nie ten ktory je riadený pilotom zo zeme na zaklade vizuálneho videnia.
Ja Ťa do mraku nenútim letieť, ja sa Ti snažím vysvetliť, že prečo mrak saje.
Ja Ťa do mraku nenútim letieť, ja sa Ti snažím vysvetliť, že prečo mrak saje.
-
LittleFalco
- Příspěvky: 1160
- Registrován: sob 29.09.2012 21:01
- Bydliště: Šumná Šumava
Re: TERMIKA - fígle
Kdysi jeden zkuseny zavodnik na rogalech rikal:"Ty litas do mraku:o Jezisi, to nesmis, to by jsme se tam mohli srazit
Zpátky doma, v kopcích :-)
Re: TERMIKA - fígle
...hehe možná by neškodilo se vrátit zase na zem, bo aspoň k lítání s modelem:-)
Re: TERMIKA - fígle
wilco píše:Skutočné vetrone môžu lietať v mraku, model nie, teda aspon nie ten ktory je riadený pilotom zo zeme na zaklade vizuálneho videnia.
.
myslíš
http://www.youtube.com/watch?v=9ERu_yiMpgA
kde bereš tu jistotu muj easyglider v mracích na Saiseru MRAK, JE VELICE ŠIROKÝ POJEM, to bys ale mohl vědět--pokud by ses někdy dostal do mraku který saje, asi by si sem nejspíš už dnes nepísnul ani písmenko , že jsi někde proletěl mlhou je jen tvoje blbost .
Možná by jste měli přestat poměřovat pindoury, o ničem jiném už ty vaše příspěvky bohužel opravdu nejsou
Nebo si vážně myslíte, že jako modeláři vám s otevřenou hubou budeme baštit vaše pohádky, jak se proháníte ve svých strojcích ve stoupácích 50ms s námrazou na náběžce a kličkujete uprostřed krupobití
trošku zvolněte a bude zase dobře ach jo, ach jo, poskakovači okolo letiště si léčí své ego, jinak to na mě opravdu nepusobí a jiný dojem z vás ted opravdu bohužel nemám.--jediný odkaz z vaší strany vždy jen na provařený knížky , taky bych je sem uměl přepsat slovo od slova, na to vážně žádný genius přez meteorologii být opravdu nemusím.Nechci se nikoho dotknout a znevažovat jeho schopnosti, ale poslední příspěvky mi přišli opravdu divné.