Souhlasím s předřečníky.
Já radím zvolit tohle pořadí:
1. koupě a trénink na letovém simulátoru (ovládací konzoly s USB kabelem prodávají rovnou s přiloženým CD s freewarovým simulátorem FMS, ale časem je lepší investovat do Phoenixe nebo jiného).
Minimálně 2 týdny denně tak hodinku, naučit se start, ploché zatáčky, let od sebe/k sobě a hlavně přistání. Když zkazíš 1 z 10, tak to je už dobrý stupeň.
2. koupě "bublinoletu", tedy nenáročného modelu z EPP s elektropohonem. Rozpětí min. 1400mm. Typy jako EasyStar, Beta a pod. Naučit se tím létat a hlavně přistávat. Taky jednoduché akrobatické prvky co svede (např. přemet, pokus má kridélka tak výkrut). Dobré najít někoho, kdo by mohl učit létat na kabelu v režimu učitel-žák.
3. Koupě obratnějšího "bublinoletu" jako např FOX1800 a pod. S ním se naučit i více akrobatických prvků. Před jejich cvičením v reálu vše si nejprve zkoušet na simulátoru.
4. Neustálé udržování a zvyšování formy létáním (aspoň jednou týdně, když nepřeje počasí tak aspoň na simulátoru). Snažit se přistupovat k virtuálním modelům na simulatoru tak, jako kdyby byly opravdové - snažít se je zbytečně nerozbíjet.
5. koupit si spalovací motor aspoň 2,5cm3 (ale raději 3,5 až 5cm3 nebo i větší), nejspíš zhavíka. Namontovat na zabíhací stojan a naučit se ho startovat, seřizovat a taky ho dobře zaběhnout (případně koupit i starší už zaběhnutý, ale dobrý, ale i tak pokusy na "desce" nevynechat) . Pořídit si samozřejmě vše nezbytné co je k startování a provozu spalováka potřeba)
6. Postavit nějaký jednoduchý motorák, co se dá hodit z ruky (např. PONY, SPURT, Simplex a pod). Naučit se s ním létat.
Jako mezistupeň není na škodu zkusit upoutaný model. Přitom se dá hodně naučit zvlášť ohledně motoru a jeho obsluhy, ale i pilotáže. I když mnozí na U-čka hledí s despektem, není to tak snadné jak si někdo myslí. Řídí se to sice jen výškovkou kolem jedné osy, ale v dost malém letovém prostoru, takže se musí naučit reagovat rychle a přiměřeně. Ty získané návyky neškodí ani pro RC-pilotáž.
7. pak postupně větší a větší modely a motory k nim.
Případně je možné v bodu 5 přejít rovnou na benziňáky okolo 20cm3 a jít rovnou na modely větší. Lépe se to řídí, ale náklady jsou mnohem větší, čili i případná havárie znamená větší ztrátu a taky nebezpečí pro obsluhu a diváky i pilota samotného. Tuhle cestu bych doporučil opravdu jen pod patronátem nějakého zkušeného kolegu.
Od včerejšího dne pořád běhám po všech možných webových stránkách a sháním idealni letadlo a veškeré informace ale v podstatě nevím co mám pořádně hledat. Pán mi ukazoval tři možné velikosti letadýlek které si můžu sám slepit od toho nejmenšího dílku. Poté popisoval že se dají osadit pohonem od házení, gumou, elektromotorek až po spalovací motor. Varianta spalovacího motůrku se mi líbí nejvíceale, ale něco mi říká že to bude ta nejobtížnější a nejtěžší varianta, ale rád bych se ji držel 
Můžete se klidně stavat na kafe (syn kafe asi ne 