Podvybitý Li-pol akupack

[coro]

Baterka by to pravdepodobne mala prežiť, možno s miernou degradáciou vlastností ale pre vysielač nepodstatnou.
Sú tam tri veci na ktoré treba dať pozor -
- jedna je, že sada ako celok je zrejme rozídená a nabíjanie bez vhodného balanceru by ju mohlo na prvý krát zničiť (prebiť jeden z článkov). Accucell si s tým poradí, ak pripojíš servisn konektor, ale rozumnejšie je nabit takú sadu prvý krát po jednom článku. Je to častokrát aj ovela rýchlejšie ako čakať na balancer.
- druhá vec je, že sa mohlo začať menšie či väčšie samovybíjanie niektorého alebo všetkých článkov. To zistíš tak že nejaký deň-dva a viac po nabití a presnom zrovnaní, znovu zmeriaš napätia článkov či zostanú rovnaké. Ak jeden padá, nedá sa nič robiť len vyhodiť. Ak klesajú oba, tiež to je na zamyslenie - zdravá lipolka drží.
- ak sa niektorý článok už nafúkol, stačí mierne, ja by som to pri dnešných cenách bateriek neriešil inak ako vyhodením. To či sa nafúkne, závisí na čase ako dlho to necháš vybité.

[JMalik]

.............

On tam má Li-Ion, ne Li-pol

[kocispavel]

Ahoj a díky za rady.
Baterky zkusím vzkřísit, ale do rádia už nepůjdou.
Je to zkušenost - příště už vybíjet jen v nabíječce. Uvidíme.

Zdravím.

Pavel

[Drondys]

Je to zkušenost - příště už vybíjet jen v nabíječce...

Pokud bys toto zřejmě omylem napsané tvrzení měl dodržet pak by ti aku ve vysílačce v podstatě nebyl na nic. Aku je od toho, aby se vybíjel v zařízení, pro které je určený v daném případě tedy ve vysílačce.

Některé Li-on packy pro Tx dodávané od Robbe k Futabám jako třeba viz tento odkaz mají v sobě zabudovanou elektroniku, která hlídá mimo jiné i podvybití aku. Nicméně je to nechvalně známé pod přezdívkou "kurvítko" jelikož někteří s tím mají dost špatné zkušenosti viz tento odkaz na téma kde se o tom diskutovalo. Konkrétní problém s elektronikou v lion packu měl taky třeba Miki v tématu viz tento odkaz.

Takže obecně vzato aku se běžně vybíjí mimo nabíječku. Je však třeba dávat pozor na případné podvybití. Nicméně pořád lepší je zničit aku na podvybití byť třeba omylem jako v tomto případě než se divit případnému výpadku za provozu v té nejméně vhodné chvíli. Stručně řečeno pořád lepší koupit případně nový aku do vysílačky než rozflákat model.

[cilek]

Tím vybíjením příště nabíječkou myslel jistě ten TEST, který prováděl. Zkoušel, jak dlouho vysílačka vydrží a vlastně ji nechal takto "padnout" úmyslně. Každý asi ví, že aku se "běžně" vybíjí mimo nabíječku.

[Drondys]

Tím vybíjením příště nabíječkou myslel jistě ten TEST, který prováděl. Zkoušel, jak dlouho vysílačka vydrží a vlastně ji nechal takto "padnout" úmyslně. Každý asi ví, že aku se "běžně" vybíjí mimo nabíječku.

Kocispavel ovšem v této diskusi o žádném testu nepsal a neuvedl ani to zda nechal vysílač zapnutý do úplného vybití schválně a nebo to bylo jen omylem/opomenutím. To co uvedl Rocky_MK později mohla být jen pouhá spekulace.

Obecně vzato by nebyl první ani poslední kdo zapomněl vysílačku zapnutou a podvybil si aku v ní i když by třeba ani nic úmyslně netestoval.

I kdyby dělal test ve vysílačce tak není zas takový problém si to pohlídat a pokud musím někam náhle odejít tak to prostě přeruším a pokračuju až se vrátím a bude čas. Ono ani test na nabíječce není moc vhodné dělat bez dozoru, protože i tam se může ledacos podělat zrovna když u toho člověk není. Pokud se tedy domnívá, že nabíječka 100% vyloučí případné problémy tak nevyloučí.

[cilek]

Takže nebyl důvod spekulovat o nějakém testování.

Vysvětlil to (asi jeho kamarád, když jsou ze stejného města ) Rocky_MK. Ale není třeba se hádat, hlavně aby to fungovalo.

[Fenius]

Zdravím, mám dve základné otázky:

Čo sa deje s článkom, ktorý sa za letu rýchlo vybije na 0 V. Začne horieť?

Aké sú minimálne hodnoty, pod ktoré nesmie klesnúť napätie za letu (krátkodobo) aby sa článok nenávratne nepoškodil? (dostať sa pod 3,3 V u mňa nie je žiaden problém).

Vďaka.

[Drondys]

Zdravím, mám dve základné otázky:

Čo sa deje s článkom, ktorý sa za letu rýchlo vybije na 0 V. Začne horieť?

Aké sú minimálne hodnoty, pod ktoré nesmie klesnúť napätie za letu (krátkodobo) aby sa článok nenávratne nepoškodil? (dostať sa pod 3,3 V u mňa nie je žiaden problém).

Vďaka.

Na to neexistují jednoznačné odpovědi jelikož je to závislé na nepředvídatelných faktorech.

Rychlé vybití je v podstatě obdoba zkratu a při tom může dojít k prudké sublimaci polymerů v článcích, vzniku hořlavých plynů a k následnému požáru, ale může se stát i to, že se třeba přepálí nějaký spoj a proces se zastaví nebo se jen protrhne obal článku a dojde sice ke kouřovým efektům, ale bez ohně. Při rychlém vybití je vyšší pravděpodobnost destruktivního poškození, ale nelze říct, že zaručeně dojde k požáru.

Podobné je to s tím poklesem napětí článků lipolky. I když klesne třeba i pod 3V nemusí to znamenat, že lipolka nebude schopna se z toho vzpamatovat pokud nedojde k destrukci některého článku, ale v tom či onom případě na tom může být třeba po relativně krátkém čase o dost hůře co se týká vnitřního odporu tj. může dojít ke zhoršení jejich parametrů. V některých případech se to třeba neprojeví hned zatímco v jiných ano. Takže opět nelze jednoznačně se 100% jistotou konstatovat co se stane.

Je potřeba si uvědomit to, že lipol články stárnou tj. defacto se postupně nevratně poškozují neustále dokonce i když leží a vůbec nejsou používány. Při nějakých extrémních namáháních může docházet v tom či onom případě k větší či menší míře poškození. Jak přesně se to však v tom či onom případě projeví to nelze se 100% jistotou konstatovat.

Existují tedy pouze obecná doporučení od různých výrobců jako např. doporučení od Hyperionu viz tento odkaz nevybíjet z lipolky víc než 80% kapacity a snažit se, aby za provozu napětí neklesalo pod cca 3,2 až 3,3V což je však vztahováno k maximálnímu doporučenému odběru proudu dle výrobcem definovaného vybíjecího faktoru obvykle uvedeného na lipolce. Pokud je odběr proudu mnohem menší pak by se dolní hranice poklesu napětí měla pohybovat spíš v rozmezí 3,5 až 3,7V na článek.

Pokud napětí v tom či onom případě krátkodobě klesne třeba o trochu víc nemusí to ještě znamenat, že se z toho lipolka nevzpamatuje. Pokud však dlouhodobě (v intervalech přes 10 vteřin a déle) klesá napětí jednotlivých článků pod cca 3,2V je to signál k tomu, že daná lipolka není vhodná k provozu v příslušném modelu. Pokud se v takovém případě jedná o lipolku starou pak je vhodné ji nahradit za novou. Pokud se jedná o lipolku novou pak bude lepší použít jinou lipolku s vyšším trvalým vybíjecím faktorem C.

Obecně se dá konstatovat snad jen to, že čím blíže 0V tím větší je pravděpodobnost výraznějšího poškození, ale nic není jednoznačně 100% jisté.

Pokles napětí souvisí s odběrem proudu. Obecně se doporučuje neodebírat proud překračující výrobcem deklarované vybíjecí faktory jednak trvalý a ani krátkodobý, který je uvažován pro vyšší odběry, ale jen po velmi krátkou dobu obvykle pod 10 vteřin. Ty maxima jsou brány jako maxima tj. obvykle je z hlediska životnosti lepší se držet ještě o trochu víc zpět a nejít až na ty maxima.

Kromě výše uvedeného je vhodné sledovat stav lipolky po vybíjecím cyklu tj. úroveň napětí článků po vybití a rozdíl mezi nimi. Po dokončení provozu lipolky v modelu ji odpojit od modelu a nechat cca 10 minut odpočinout bez odběru čímž by mělo dojít k ustálení napětí. Po tomto odpočinutí by měl být stav napětí jednotlivých článků pokud možno co nejblíže 3,7V což zhruba odpovídá ideálnímu vybití zhruba z 80% kapacity.

Čím je napětí článků nižší tím k hlubšímu vybití došlo. Pokud se při vybití zhruba z 80% kapacity opakuje výraznější rozdíl napětí mezi jednotlivými články přes cca 0,2V tak to signalizuje, že některé články lipolky začínají mít výrazně horší parametry než ostatní články v packu a v takovém případ je spíš vhodné dát lipolku k likvidaci.

Z jednorázového hlediska hlubšího vybití přes 80% kapacity to případ od případu nemusí vadit, ale při opakovaném hlubším vybíjení je více pravděpodobný vliv na rychlejší zhoršování vnitřního odporu a lipolka pak ztrácí schopnost poskytovat vyšší proudy bez výrazného poklesu napětí což obvykle končí při vyšších odběrech výpadkem provozu toho či onoho zařízení, protože různá elektronika nebývá od určité hranice poklesu napětí schopna provozu.