RCMANIA.cz

michalll píše:Taková mi vyšla z uváděné síly serva. Futabáci píšou, že BLS152 má 31 kg/cm. Při převodu do pomala 5,95 je to 5,95 x 31 = 184 kg/cm. Když si vezmu, že poloměr volantu je cca 20 cm, tak to je nějakých 9 kg působících na obvodu volantu. To je, myslím, málo. Auto pojede cca 100 km/h a bylo dost blbé, kdyby řízení selhalo...

Omluva všem, co mají raději jednotky SI, ale kg na rameni dané délky je lépe představitelné, než Nm.

Dle meho skromneho nazoru to mas spatne.
Vysvětleni:
cim delsi je paka tim mensi potrebujes silu, kdyz mas paku jeden metr a potrebnou silu na otoceni 1N (0,1kg) pri polovicni delce paky (tedy 0,5m) potrebujes silu dvojnásobnou tzn 2N (0,2kg).
Ale u serva (tzn. neceho co vyvíjí točivý moment) tak je to naopak když to má sílu 31kg/cm... tak na páce o délce 1cm to vyvine sílu 31kg (310N) ale pokud ta delka páky bude dvojnásobná (2cm) tak sílu co to servo vyvine je poloviční 15,5kg (155N)
Představ si... že servo HXT900 co má sílu cca 1,2kg/cm tak na páce o délce 100cm (1m) vyvine sílu 120kg a zvedne to člověka

Tak přesně z tohohle důvodu to má dobře:) 6x větší síla po zpřevodování a 20x menší síla 20cm od osy otáčení (volant)

Oplu, vysvětluješ to správně, ale asi jsi mě nepochopil. Ze serva bych vyřadil potenciometr (popř. i mechanický doraz). Potenciometr by pak snímal polohu řídící tyče. Servo by se na řídící tyč potom namontovalo přes převod cca 1:5 do pomala. Takže na jedno točení volantu by bylo potřeba 5 otoček serva.
Na volantu tím pádem bude 5x menší rychlost, než na servu ale zase 5x vetší moment.


...Jinak zatím jste mi moc nepomohli ...

Já jednou chtěl dělat malou plachetnici (třídy optimist) na ovládání a měl jsem to namyšlení přesně tímhle způsobem - potenciometr připojit až na poslední kolo zpřevodované do pomala. Nerealizoval jsem to. Pokud vím, tak v Mythbusters (nebo podobném pořadu, co dávali na Discovery, kde bojovali s dálkově řízenými auty - tam by možná bylo i víc inspirace, ale nepamatuju si název) to řešili hydraulickým motorem na volant a písty na pedály a ovládali elektronické ventily.

aha už jsem to pochopil i když bych to nejlépe potřeboval ve vzorcích a navíc si nejsem jist... zda změněním rozsahu otáček (otáčky toho prťavého motorku v servu) změníš vyvíjenou sílu přeci jenom pokud bude rozsah +-60° nebo +-900° (změníš přesunutím potenciometru na hřídel a zpřevodováním 1:5

bud zustane prumer volantu 40cm(obvod 125cm) a na servu tedy musis upevnit kolecko s prumerem 8cm (delka 25cm a prumer 4cm) a z toho ti vyjde, ze sila toho serva bude 4x mensi... tedy 7,75kg/cm

nebo na servo pridelas kolecko s prumerem 2cm (obvod 6,28cm) a tedy pod volantem musi byt druhe kolecko s obvodem 5x vetsim, tedy 31,4cm.. z toho ti vyjde ze prumer kolecka pod volantem bude 10cm ale aby jsi tim volantem otocil budes potrebovat 4x vetsi silu nez u volantu s prumerem 40cm

tak nebo tak... servo ti vyvine realnou silu na ten volant 7,75kg.

jinak ted jsem si vzpomel... ve skole mame servomotor (vetsi vazi kolem 1kg) ktery principielne funguje stejne jako male modelarske servo... a ten ma tocivy moment v celem rozsahu otacek stejny... a servomotor a modelarske servo funguje uplne stejne... ono to stejne je

To by bylo ideální, ale jek přesvědčit ten servomotor, aby se bavil s přijímačem.

udelal bych to nasledovne
1.) upevnil bych servo do nejakeho ramu aby byly osy serva a volantu rovnobezne
2.) Pod volant (pohyb po ose volantu) bych upevnil kolo pro řemenovou nebo řetezovou převodovku s průměrem treba 15cm
3.) na servo bych umístil kolečko tak... aby servový rozsah 120° (nebo dole zminěných 360°) odpovídal volantovým 900°
4.) cele spojit řemenem řetězem

5.) Toto SERVO bych dal pod plynovy pedal
6.) servo na plynovy pedal osadit koleckem takoveho obvodu, jaka je délka pohybu plynového pedalu
7.) osadit 2 kanalovym prijmacem a obe serva zapojit + prijmac zapojit na baterii
8.) volantova vysilacka a muzes jezdit

P.S. kroky 5 - 8 pouze v pripade, pokud se jedna o automat

a já bych to auto nějak sofistikovaně za nápravu přivázal za další auto a táhl ho na laně - tak, jak to dělají bořiči. Nemusí v tom být funkční motor, nemusí se řešit tyhlety fičurky a je to spolehlivější. Akorát to není taková zábava:)

Tak to nende. Auto o kterém je tu řeč je určené k nárazu do překážky, takže před ním nic být nemůže. Navíc nesmí být vybrakované (bez motoru), aby byla zkouška průkazná.

No a pak je tu samozřejně ta zábavná část , než přijde jeho poslední hodinka, tak si sním určitě dosytosti pohrajeme.

Michale to se dělá tak, že ve zdi je díra kudy vedeš dlouhý řetěz a tažné auto je až za zdí...

michalll píše:Tak to nende. Auto o kterém je tu řeč je určené k nárazu do překážky, takže před ním nic být nemůže. Navíc nesmí být vybrakované (bez motoru), aby byla zkouška průkazná.

No a pak je tu samozřejně ta zábavná část , než přijde jeho poslední hodinka, tak si sním určitě dosytosti pohrajeme.

Je jasné, že tam musí být motor, já spíš myslel, že nemusí být funkční. A jak píše Hunger, dírou v překážce a autem za ní to řeší i Mythbusters a frčí jim to.
Ale i já bych rozhodně hledal milion důvodů, proč je potřeba konstruovat dálkové ovládání:)