RCMANIA.cz

Celeron píše:... jestli to bylo 1986 na letišti u Žamberku, ...

Nene, rok cca souhlasí ale bylo to éro Jardy Hovorky na letišti v Rakovníku.

Celeron píše:Já místo ní měl MM74C164, ta byla byla línější a harmoniky nedělala. Ale stejně se do T6 přidával mezi kodér a modulátor dvoutranzistorovej obvůdek, co celkem dost potlačoval parazity kolem kanálu....

Ona to tenkrát byla dost duchařina a laborování, protože jsme toho moc neznali a ani nebylo pořádně čím měřit. První proporcionál jsem ladil na osciloskopu Tesla BM370 s amatérským přepínačem pro dva kanály a porovnával šířku pulzů s amatérským generátorem funkcí, takže jak se hnulo kniplem hned se musela dohánět časová základna. Nakonec to ale docela fungovalo, když pominu ujíždění neutrálů serv kvůli baterkám s vyvedeným středem a ještě k tomu měkkými Bateria Slaný.

jyrry píše:Nene, rok cca souhlasí ale bylo to éro Jardy Hovorky na letišti v Rakovníku.

Jarda? Nesplel sis to s Frantou z Horního Podluží? Jarda pokud vím na závody přestal jezdit někdy kolem 1984. Já až 1987.
Jirka

NE. Jarda to byl na 100%. Tak nesedí ten rok co jsi psal ale bylo to u nás, byl jsem od toho 50m když to řachlo.

Chlapi takové vysílače(a přijímače) stavěl a ladil můj otec s partičkou LMK Vítkovice v Ostravě kolem roku 1977-8 a dále. Kdysi to byla jediná cesta jak získat proporcionální RC soupravu(-pak ještě někomu občas prošlo, když si začal dopisovat z někým z NSR, tak se taky dala získat RC souprava). Nějdříve stavěli dvoukanály s dvěma kniply pro dva kanály, pak vymakali z Dentacrylu křížové ovladače a stavěli dvoukanál s jedním kniplem, pak už"velké" 4kanály. Ladilo se doma osciloskopem-dlouhé noci si vzpomínám, dosah se testoval, se sestavou serva+přijímač na 1,5m dlouhém smrkovém nosníku,"aby se co nejméně rušil signál" osobou testera. Sehnat nešlo nic, některé cívky si otec navíjel sám, s vysílačovými krystaly na změnu frekvencí se kšeftilo, serva šedé Graupner z kruhovými konektory:-).... Z dnešního pohledu doba neskutečná.

Nafotil jsem vysílač, který vyráběl můj otec. Název Uniprop Contest. Tělo je kartáčovaný duralový plech, stříknutý epoxidovým lakem i po cca 40 letech od výroby stále zachovalé, desing neurazí ani dnes! S tímto vysílačem jsem se učil lítal všechny svoje modely F3A(bez výrazných pilotních úspěchů, nikoli vinou vysílače!)




Zadní strana:

Detail desky a křížových ovladačů:

Křížový ovladač+forma

Trimy a formy

To "LeonP" "Uniprop Contest" I po letech, vzhledově naprostá paráda. Jen povolení vázané na oznámení neplatí.
- Byla tam u antény prodlužovací cívka: na desce / u paty / dál mezi teleskopickými díly antény ?

To guchar, na to jsem se musel zeptat otce, odpovědˇ v prímé řeči:
"""Ne,prodlužovací cívka na desce tam nebyla.Ta modrá patice je s bajonetovým zakončením,délka ant.cca 1400mm.Toto se používalo v průmyslových vysílačkách v Národních podnicích a u SNB(Sbor Národní Bezpečnosti),sanitkách a měnily se,respektive zabudovaly krystaly,které frekvenci zadával Československý telekomunikační úřad,aby se vzájemně vyloučila možnost odposlouchávání. Max.vyzař.výkon pro modeláře byl povolen 0,1 W(=100mW), ale tranzistorem v koncovém stupni jsme to "natahovali" trošku více. A bylo to trestné !!"""

Kdyby si měl dotaz na podrobnější detaily do SZ ti pošlu email na otce, on se určitě rád podělí, ale je mu přes 70 let, tak např. registrace zde a vložení foto je už pro něj jiný svět.

LeonP píše:..... na to jsem se musel zeptat otce, odpovědˇ v prímé řeči:
Ne,prodlužovací cívka na desce tam nebyla....

Většina těch co zde píší to ví ale pro ostatní - jedno z možných provedení antény - prodlužovací cívka ve spodní polovině antény.

ellet píše:- jedno z možných provedení antény - prodlužovací cívka ve spodní polovině antény.

Ano, přesně tak to vypadalo! Uniprop už má anténu prutovou v jednom kuse.

LeonP píše: Uniprop už má anténu prutovou v jednom kuse.

Ale potom musí (teda - pro optimální funkci) mít prodlužovací cívku v patě antény (obvykle na desce koncového stupně). Pokud tedy platí, že anténa má délku do 1,4 m, jak bylo v tomto pásmu zvykem.

Ta prodlužovací cívka je nejspíš v tom nálečku u konektoru a je součástí antény. Ty antény s cívkou uprostřed prutu, měly trochu lepší vyzařovací diagram. Maximum vyzařování má dál od skříně vysílače (protiváhy).

ellet píše:...... Ale potom musí (teda - pro optimální funkci) mít prodlužovací cívku v patě antény (obvykle na desce koncového stupně). Pokud tedy platí, že anténa má délku do 1,4 m, jak bylo v tomto pásmu zvykem.

Já byl jen uživatel, tak mohu opět jen citovat otce z předešlého.
Otec píše:
"""Ne,prodlužovací cívka na desce tam nebyla.Ta modrá patice je s bajonetovým zakončením,délka ant.cca 1400mm......... Max.vyzař.výkon pro modeláře byl povolen 0,1 W(=100mW), ale tranzistorem v koncovém stupni jsme to "natahovali" trošku více.....""

Vypadá to tak, že vyzařovací výkon bylo možno částečně "uzpůsobovat" tranzistorem v koncovém stupni, to kdybych věděl, že se na to budete ptát fotil bych i schema. Od cívek v anténě se ale následně upustilo a jistě to mělo nějaké opodstatnění, samozřejmě každé řešení má své výhody a negativa. Ale to vařím z vody chlapi, ted jsem maturoval při prostém zapojování nabíjecího zdroje!

Ty cívky v anténě se přestaly používat asi jen z praktických důvodů, kvůli mechanické choulostivosti na poškození, a taky se dost složitě dolaďovaly, protože každé přiblížení k prutu jí rozlaďovalo. Navíc postupem času povolili vysílat větším výkonem (až 1W), takže už to nebylo tak aktuální. Jinak ty prodlužovací cívky v anténě se ale používají dodnes, ale v jiných oblastech než je RC ovládání i v jiných frekvenčních pásmech.

Larku, vy jste někdy měřili, co ty koncáky z 80-tých let (Svíčka, Minařík atd.) s KSY34 nebo KF630 na 27 MHz skutečně stříkaly do vzduchu? Mě ta potvora, co jsem do tohodle vlákna dával fotky, žrala z desetičlánku NiCd kolem 230 mA. A bez krystalu asi 40 mA. Kdoví, jestli to nebylo přes Watt. Telefoní 50mA žárovka v sérii s anténou svítíla něco mezi žlutou a bílou. Jen už nevím, zda byla 12 nebo 24V.
Jirka