Profil větroně - deska?

[bezmozek]

Mám v hlavě dost prapodivnýho větroně na svah, vypadat to bude jako F3P dvouploch, ale bude to mít cca 1,2m rozpětí, profil deska (5mm komůrkovej PP) jen mě napadlo jestli by nebylo lepší jí trochu prohnout do profilu. I třeba jen hoodně málo. Už tak jsem na štíru s čelním odporem, ale mělo by to zas pevnostní přínos. Ví někdo?

[Thunder]

Podle mě chce rovná deska moc velkej úhel náběhu na to aby nesla, přece jen větroň klouže setrvačností a zdá se mi že ta rovná deska nebude moc fungovat, vycházím z toho že deskový modely po vypnutí motoru povětšinou padají jak klíče, pokud teda nejsou hodně lehký, že padají jak list, nebo dost těžký na to aby měli dost setrvačný energie k pohybu, ale je to jenom můj názor, doufám že odpoví někdo vzdělanější v tomto oboru, docela mě to taky zajímá

[jozefbb]

niekedy davno mi jeden stary modelar povedal, ze vetron zacina od rozpatia 2,5m

[woro]

Dvojplošník NE! Z aerodynamického hlediska je to zvěrstvo, protože dvojplošník má při stejné hloubce a ploše křídla podstatně větší indukovaný odpor než jednoplošník - místo dvou koncových vírů máš čtyři! Tedy jako kdybys měl při stejné ploše poloviční rozpětí, ale Reynoldsova čísla stejná, protože máš hloubku křídla stejnou. Prohnutím desky si pomůžeš, bude to mít větší maximální součinitelm vztlaku a nebude to mít při vyšších úhlech náběhu takový odpor. Bude ale problém to otočit na záda a nepraštit s tím o zem, protože to nebude na zádech moc nosit a odpor bude podstatně větší. Každopádně F3P bez motoru nech v té hlavě nebo to z ní úplně pusť - je to plýtvání materiálem a časem.

jozefbb: A co HLG, 60" F3F nebo mini DS?

[volmar]

woro nehadej se ma pravdu vetron zacina od 2.5m ale je jasny ze je to obrazne receno

[bezmozek]

Dvojplošník NE! Z aerodynamického hlediska je to zvěrstvo, protože....

Já vim, že to je peklo, já si od toho neslibuju žádný velký výkony, ale jestli nad svahem lítaj i vrata od chlíva, tak můj nesmysl bude taky. Jen jde o to jak
Tak když už to budu stavět, jakože budu, půjde to s deskou, nebo má cenu na tom tvořit profil?

[Fox]

já bych se profilu vůbec nebránil už enom rpto že to je větroň

[bolekkrutor]

tak tenhle nápad jsem měl před lety taky,jenže jsem ho relizoval s kombatovým Stingerem,tedy v podstatě érem určeným přímo na svah,origo to byl hornoplošník,a já dal ze spodu trupu ještě to samé křídlo z jiného Stingera,křidélka vzájemně spřáhlá dráty...napínám co:) tak tedy výsledek,v podstatě to vůbec neletělo,neovladatelný klouzavost se zhoršila tak o 50% pronikavost téměř žádná,takže opravdu na to zapomeň,tudy cesta nevede

[ZIPP]

Dáme si trochu z aerodynamiky pro neznalé a zapomětlivé abychom si trochu zvýšili své znalosti v tomto krásném oboru.
Kdo dokáže vysvětlit jaký je rozdíl mezi pojmem součinitel vztlaku ( Cy ) a vztlakovou sílou ( Fy ) ??
Další otázka se týká Reynoldsovo čísla ( Re ). Stále se tu tento výraz vyskytuje a ví někdo,jak se zjistí v jakém Re čísle se jeho model pohybuje???
Další otázka: Vysvětlete výraz nadkritické a podkritické Re???
A teď se děj vůle boží, aviatici

[Johnny]

Kdo dokáže vysvětlit ....

WORO

[crazy nemo]

Kdo dokáže vysvětlit jaký je rozdíl mezi pojmem součinitel vztlaku ( Cy ) a vztlakovou sílou ( Fy )

součinitel vztlaku je bezrozměrné číslo které určuje vlastnoti profilu při určité situaci (úhlu naběhu, určitém re), vztlaková síla je síla která působí na křídlo. Pokud uděláme větší křídlo se stejným profilem, tak tohle křídlo bude mít větší vztlakovou sílu ale jeho součinitel vztlaku bude při daných podmínkách stejný .
Reynoldsova číslo pro vzduch se počítá dle vzorce Re=68*v*l
kde 68 je konstanta pro vzduch(pokud by někdo řešil proudění ve vodě nebo nějaké zvláštní případy pro vzduch - jiná teplota tlak, je toto číslo jiné)
v rychlost pohybu v m/s
l hloubka profilu
Re je matematické vyjádření chování mezní vrstvy, čí větší je tím je proudění "lépe vyvynuto" a má vyšší šanci se stát laminárním. Re při kterém se z turbulentního proudění stává laminárním se nazívá kritické(menší podkritické, větší nadkritické) a je zavislé na profilu.

další info na http://www.airspace.cz/akademie/rocnik/2008/03/podobnost.php

[vrabec1]

Súhlasím až po vysvetlenie správania sa medznej vrstvy. Podľa mojich poznakov je to takto:
pri nízkych (podkritických Re) je celá medzná vrstva laminárna teda a aj podstatne náchylnejšia na odtrhnutie (to začína už pri veľmi malých úhloch nábehu) a teda zisk z laminárneho prúdenia je relatívne malý v porovní zo stratami ktoré vzniknú pri odtrhnutí laminárnej vrstvy(vytvorí sa oblasť vírov čo sa prejaví podstatne zväčšeným tlakovým odporom). K náprave sa používajú turbulátoroy ktoré spôsobia prechod z laminárneho na turbulentné prúdenie ktoré je pri malých Re výhodnejšie, pretože turbulentná medzná vrstva sa odtrhne podstatne neskôr ako laminárna. (pekný praktický príklad je obtekanie gule pri rôznych Re a zdôvodnenie jamiek na golfovej loptičke)
pri zvyšovaní Re nad kritickú hodnotu (u rovnej dosky REkrit=500000) sa začne vytvárať turbulentná medzná vrstva. Na doske (platí aj pre profil)vznikne bod prechodu v ktorom sa bude meniť laminárna medzná vrstva na turbulentú. Tento bod sa bude posúvať dopredu s rastúcim Re. Až pri určitom Re bude celá doska obtekaná turbulentne.
Keďže laminárna mezná vrstva má menší trecí odpor je snaha aby sa na profiloch dospelých lietadiel a veľkých modelov zachovala na čo najväčšom úseku profilu to sa dosahuje laminárnymi profilmi (a čo najhladším povrchom aspoň v nábežnej časti) ktoré majú posunutý bod maximálnej hrúbky viac dozadu a teda na dlhšej časti profilu je priaznivý tlakový spád ktorý udrží laminárne prúdeníe okolo profilu.
Z mojej strany toľko podotýkam že veľmi stručne k problematike medznej vrstvy.

[crazy nemo]

díky za opravu