Tak u mě to bylo asi takhle. Začal jesm lítat cca před rokem a rovnou s Protosem.
Nejdřív jsem se naučil viset na simu, takže první let už byl skoro let v kruhu
4. let - prásk na statiku (na Protosovi jsem neuzemnil ocas. trubku)
7. let - prásk na špatný pastorek ( 2m nad zemí mi najednou vypnul motor a spanikařil jsem)
9. let - rozkmitalo se mi z ničeho nic gyro a s ocasem lítajícím tak +- 1m do stran jsem s tím říznul
12. let - regulátor mi pustil ještě před startem na BEC 20V a spálil clou elektroniku. Nezůstalo nic!
15. let - už zapadalo slunce a jak je na podzim nízko slunce, tak jsem ztratil orientaci a narval jsem to v plné rychlosti do země
60. let - zapnu baterku, zkontroluji jestli vše jede jak má. Vše je OK. Nastartuji motor a chci odstartovat, ale místo dopředu doprava mi letí dozadu do leva. Samozřejmě, že abych to vykompenzoval, tak jsem tomu ještě přidal a vrtulník šel do atomů. Přehodili se reverzy serv na cyklice. Jenom na cyklice, což nechápu, když před startem to bylo OK.
Závěr
Minulý rok jsem spadnul asi dvakrát na ruce, ale asi milionkrát na techniku. Musím ještě říct, že většina pádů měla devastující charakter a tak musela moje pěněženka minimálně měsíc a víc počkat, než jsem vyletěl znovu nahoru. Dá se tedy říci, že letošní roku by mohla být moje první letecká sezona! Spíš jsem opravoval, seřizoval a šetřil. Letos to již musí vyjít.
Jo a borce co by mi lítal za zády bych asi umlátil těma těma zlomenýma rotorovýma listama!
