RCMANIA.cz

ahoj, můžete mi prosím poradit?
Éro rozpětí 320 cm, výškovka nedělená. Pohon spalovákem.
Budu tam mít dva přijímače s odděleným napájením, do křídel z přijímačů jen signály, napájení z bec a zapojení do přijímačů do kříže: půlku letadla vždy samostatně.
Co s výškovkou?
Představoval jsem si dvě serva za sebou spojená mechanicky táhly, jak bývá směrovka na některých akrobatech. Každé servo z jiného přijímače, Převody v kovu.
Pokud odejdou převody, je to asi k ničemu a stejně se to neude dát přetáhnout
Myslíte si, že to bude fungovat? Rád bych posílil nejslabší článek v řetězu.
Poté, co jsem viděl umřít HiTec za cca 3 tisíce: naštěstí jen na plynu, nejsem si jistý, jak to dořešit.
Eventuálně prosím podle vlastní zkušenosti odkaz na spolehlivé servo.
Ale radši bych to viděl zdvojené.
Našel jsem staré vlákno, kde to řešil Jyrry, ale fotky už tam k tomu nejsou
co třeba v patřičné velikosti tohle(od 55 vteřiny)
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=jqsmai2Nafk[/youtube]
dík
Mirek

Asi bych výškovku rozdělil a ovládal každou půlku jiným servem. Nebo třeba na 4 díly

Tímhle by jsi zřejmě zvýšil šance na 50% i při smrti jednoho serva
Bude ale třeba jedno servo ale reverzovat.

Doporučuji věnovat energii rozdělení výškovky před vymýšlením spřažení serv. Ono je důležité oddělit i náhony, které mohou selhat stejně jako servo. Tak to měly všechny větší modely, které jsem viděl. Je to evidentně ta nejlepší cesta jak zvýšit šance na záchranu modelu.
Pat

Určitě na každou polovinu výškovky jedno servo. Jednodušší, spolehlivější.

ahoj, dík za názory, kýlovka je chycená kováním k trupu a všechno včetně kormidla je hotové, cestou dělení nepůjdu
http://cz127995.rajce.idnes.cz/Brigadyr_3200mm/

Bude ale třeba jedno servo ale reverzovat.

to asi problem nebude, vyzkouším
děkuju za nápad
Mirek

cholerik píše:to asi problem nebude, vyzkouším
děkuju za nápad
Mirek

Zkus se podívat na fotky ze stavby od Momobruta http://momobrut.sweb.cz/YAK55M/YAK55Mtr ... rupu5.html

Tam má spojené dvě serva na směrovku , ale není důvod proč by to nešlo použít na výškovku.
IAN

Zkus se podívat na fotky ze stavby od Momobruta

jo řešení takto používám, ale kvůli tahu.
Nyní mi jde o zálohu jednoho serva, pokud jedno na tvrdo umře.
Ale i tak dík
Mirek

I když to máš hotové, promysli si situace, jak servo může odejít.
Předchozí obrázek bude fungovat, když se servo kousne, ale né v plné výchylce.
Pokud se nekousne, fungovat to nemusí.
Princip vypadá jednoduše, ale převést to do praxe už taková sranda nebude.
To už bych radši udělal vozejk, ve kterém bude jedno servo a druhé bude tahat za vozejk. Ale pouze v případě, že servo ve vozejku
nebude fachčit, tak přepnout na vnější servo.
Podle mne je ale jednodušší předělat výškovku.
Opravdu bych promyslel jednotlivé situace co může odejít a jak se to bude chovat.

Když bude mít každé servo svou polovinu výškovky, bude alespoň hned vidět problém. Pokud by byla serva na jednom táhle, klidně můžeš i na zemi při kontrole přehlédnout problém a odstartovat s jedním servem! Už bez zálohy.

Někdy ještě ve starém modeláři na to byla malůvka- prostě jekl v jeklu a tím spojená dvě serva vedle sebe. MR.

cholerik píše:ahoj, dík za názory, kýlovka je chycená kováním k trupu a všechno včetně kormidla je hotové, cestou dělení nepůjdu
http://cz127995.rajce.idnes.cz/Brigadyr_3200mm/

Máš to krásně udělané, hlavně to kování. Držím palce ať tedy vymyslíš něco co naopak spolehlivost nezhorší.
Pat

Máš to krásně udělané, hlavně to kování. Držím palce ať tedy vymyslíš něco co naopak spolehlivost nezhorší.

chlubím se na 80% cizím peřím, staví hlavně Pan modelář, 70 let věku.
Kostra ležela pár let na půdě, ale před cca 2ma roky jsme to oživili a pomalu, jak zdraví a čas dovolují se suneme dál
Stará škola, žádné CNC, lasery, atd.
Vše vykrouháno rukama.
Já jsem jen na špinavou práci, elektroniku a nějaké ty grošíky.
Ale škola je to veliká.
Stran výškovky: osobně se mi nic špatného zatím nepřihodilo, ale k tomuto éru mám jakýsi zvláštní vztah, je v tom utopeno spousta práce a času.
A třeba už je i vzhledem k věku poslední, tak se snažím vyhnout případným selháním, jak to jen jde.
Ta výškovka je poměrně malá a pokud bych to nakonec rozřízl, mám takový smutný pocit, že při kolapsu jedné strany, ať už serva nebo táhla by ta druhá půlka asi nestačila.
No uvidíme, ale musím to do 2 týdnů před finálním potahem rozseknout.
M

Ja môžem len teoretizovať ale matematika je hodne univerzálna vec čo jednoducho platí takže úplne nezmysel to dúfam nebude.
Ide o to že servo na samostatnej polke výškovky, ak by umrelo úplne, a najlepšie ak by bolo coreless čiže po zomretí nekládlo odpor, by bolo tlakom vzduchu na kormidlo po krátkom čase nastavené do neutrálnej polohy, a druhá polovica by na udržanie roviny stačiť mala - takmer určite.
Ak to prepákuješ na jedno tiahlo, efekt je ale presne opačný - akýkoľvek moment budeš potrebovať na výškovku vytvoriť, bude Ti pod ním uhýbať to mŕtve servo, až za maximálne výchylky, akože po mechanický doraz. Takže to znamená že môžeš urobiť rýchlu korekciu ale relatívne rýchlo ako sa bude pretáčať druhá strana, to neudržíš, postupne budeš musieť ťahať viac a ciac až po maximum a potom to skončí neúspechom.

Ak by to bolo servo čo má západkový efekt čiže ťažko sa pretáča aj bez signálu/napätia, je vec čiste náhodná že v akej polohe zostane. Tu je všetko jedno a až na efekt krídeliek ak sa jedna strana výškovky vystaví opačne než druhá (ktorý vec zhoršuje), je aj takmer jedno či je výškovka delená alebo sú prepákované na spoločné tiahlo.

Ak by vyšlo servo kvoli chybe elektroniky na doraz a tam polohu držalo, šanca uriadiť to stále existuje, lebo mechanický rozsah páky serva je cca 270 stupňov a to znamená že páka prejde za maximum výchylky a vráti sa k menšej. Išlo by len o to či nebude na vysielači nastavená malá dráha pre to druhé servo, že by na neutralizovanie výchylky nestačilo.

Tie dve posledné možnosti, t.j. že servo nie je coreless a bude držať nejakú pevnú polohu, alebo aj keď je tak bude držať doraz, ale teda nahrávajú trochu viac tomu prepákovaniu na spoločné tiahlo, t.j. že výstup je 50+50 percent zo serv.
Takže mi vyšlo, opakujem že čiste teoreticky, že pri spojení pákami je dôležité, aby servá neboli coreless a na vysielači nebola prehnane zmenšená dráha. A naopak pri delenej výškovke že je veľká výhoda ak to coreless servá sú.

Len táto úvaha vôbec nehovorí o probléme že prepákovanie na spoločné tiahlo nesmie ohroziť celok tým že sa ten mechanizmus rozpadne.
A ešte si dovolím - k tomu obrázku, dĺžka voľnej páky k druhému servu by mala dovoliť stav že jedno servo vyjde na max výchylku a druhé sa to snaží korigovať opačnou, t.j. mala by byť dlhšia než je na obrázku.