DAF píše:... Na rozhýbání budeš potřebovat trafo 12V DC s regulací. Prodávalo se tehdy FZ 1, které mělo jednak možnost regulace, jedna možnost obracení chodu a pak zde byl výstup (ten byl myslím střídavý, ale tato informace je bez záruky) na ovládání výhybek, semaforů a podobných srandiček. ...
Ano, to si dobře pamatuji, byly tam dva výstupy, pro trakci jak píšeš regulovatelných +/-12V DC a pak svorky označené "ZUBEHÖR", kde bylo 16V AC pro ty výhybky, semafory, závory, osvětlení stanic atd.
Ovšem co to jen tak okrajově sleduji, dnes už jsou takové vláčky přežitek.

Dnes jsou mašinky přes koleje napájeny trvale a řízeny jsou číslicově, každá má svou jedinečnou adresu a každá se dá ovládat samostatně. Ale taky ceny těch mašinek jsou v úplně jiném levelu. Samozřejmě stále jsou v prodeji i levné (jak se to vezme) klasické analogové. To je tak pro děti, ty digitální jsou pro dospělé železniční modeláře.
Jinak já podobným vývojem taky prošel, měl jsem v dětství podobné kolejiště o velikosti 900x1800mm. Popravdě mě to bavilo jen zpočátku a pak už to doma jen překáželo. Navíc se mi postupně porouchaly všechny starší lokomotivy a do nových se mi nechtělo investovat (100 až 200 Kčs, co stály, bylo pro nás docela dost). Ke konci jsem ho provozoval jen pro kamarády, co mašinky měli ale neměli zas kolejiště.

Takže jsem ho nakonec prodal za pár stovek.
A s korozí jsem měl taky věčné problémy

, poněvadž jediné místo, kde se to mohlo skladovat bylo WC, kde to viselo na skobě na zdi. Uznávám, že to nebylo vhodné místo, ale 4-členná rodina v malém panelákovém dvoupokojáku moc životního prostoru neměla, takže nebyla jiná volba.

V dúsledku toho (vyšší vlhkosti v místnosti WC), jsem musel před každým použitím kolejiště celé "odrezovat".

Ale ne lihem a vatičkou, ale smirkovým papírem

- prostě přebrousit všechny koleje, jinak to nejezdilo.

Největší problémy byly v tunelech, tam se se smirkem dalo jen těžko dostat a když tam vlak zastavil, tak to byl taky problém. Jeden tunel jsem měl totiž cca 1m dlouhý.
