biker_xx píše:Koukám, že ta legislativa bude fakt ještě chuťovka. 
Problém ve vztahu k létajícím bezpilotním prostředkům pod 20 kg je v tom, že letecký zákon přímo definuje, že se obecně nevztahuje na modely letadel do 20 Kg a tato definice je v leteckém zákoně uvedena bez ohledu na účel užití modelu tedy i bez ohledu na případnou výdělečnou činnost.
Jelikož se však některým lobbystům nelíbilo to, že by mělo být možné provádět některé činnosti za úplatu s modely do 20 kg bez povolení ÚCL a ÚCL nebyl schopen v tomto ohledu dosáhnout v pro ně přijatelném časovém horizontu změny leteckého zákona tak se rozhodl v rámci předpisu známém jako Doplněk X svým způsobem obejít zákon a určitou část létajících bezpilotních prostředkům do 20 kg vyčlenit takovým způsobem, aby se na ně nedalo použít ono ustanovení leteckého zákona o modelech letadel do 20 kg.
Podle názoru ÚCL
viz tento odkaz a viz citace níže pokud je model letadla obecně bez ohledu na váhu tedy klidně i několikagramová hračka použita k činnostem za úplatu či protihodnotu pak už se nejedná o model letadla, ale pouze o bezpilotní letadlo a tudíž už se na něj nevztahuje ono ustanovení leteckého zákona o tom, že letecký zákon se nevztahuje na modely letadel do 20 kg.
Tím se to celé dostává do velmi sporné pozice.
ÚCL píše:Jaký je rozdíl mezi bezpilotním letadlem a modelem letadla z pohledu použití, jaké činnosti mohu provozovat?
Bezpilotní letadlo po splnění příslušných požadavků může provádět např. letecké práce, letecké činnosti pro vlastní potřebu, rekreační a sportovní létání, atd.
Model letadla může být provozován pouze pro rekreační a sportovní létání. Model letadla, který by měl být používán např. pro činnosti za úplatu, je proto už považován za bezpilotní letadlo.
Navíc to páni úředníci zmrvili i v samotné definici modelu uvedené přímo v Doplňku X jelikož ta definice vůbec nezmiňuje, že se musí jednat jen o nevýdělečné užití modelu.
Doplněk X píše:Model letadla
Letadlo, které není schopné nést člověka na palubě, je používané pro soutěžní, sportovní nebo rekreační účely, není vybaveno žádným zařízením umožňujícím automatický let na zvolené místo, a které, v případě volného modelu, není dálkově řízeno jinak, než za účelem ukončení letu nebo které, v případě dálkově řízeného modelu, je po celou dobu letu pomocí vysílače přímo řízené pilotem v jeho vizuálním dohledu.
Např. sportovní létání/užití ještě neznamená, že nemůže být za úplatu jelikož existují i profesionálové, kteří létají sportovně ovšem za peníze podobně jako existují i profesionální sportovci v jiných sportech. Podobně třeba užití modelu pro soutěžní účely neznamená, že to nemůže být za úplatu.
Tím je to co do požadavku nevýdělečnosti u modelů do 20 kg podle samotné definice modelu v Doplňku X ještě o to více sporné a ve vztahu k leteckému zákonu, který je v tomto ohledu primárním defacto založené jen na názorech ÚCL, které mohou vzít za své při prvním vážnějším sporu u správního soudu.
Případně by mohl následovat i podnět k ústavnímu soudu s následným nálezem ve smyslu konstatování, že se daný předpis tj. Doplněk X vůbec netýká modelů letadel do 20 kg obecně, a to bez ohledu na účel použití či nějaké další specifikace tak jak to lze odvodit přímo z leteckého zákona, který je onomu předpisu nadřazen.
Definice modelu uvedená v Doplňku X by tedy mohla být klidně prohlášena za platnou pouze vůči modelům letadel nad 20 kg a modely letadel do 20 kg by pak bez ohledu na vybavení i bez ohledu na účel použití byly považovány za nepodléhající leteckému zákonu a tím ani Doplňku X dokud se samotný letecký zákon v tomto ohledu nezmění.