semi píše:Tak byl to můj první kompozit a teprve druhý větroň po Slimovi, teď už vím o tom něco víc. Samozřejmě hladké přistání je základ

Ano, a když už ne hladké ,tak klidně do křoví.., ale hlavně rovně čumákem. Kompozity vydrží v podélném směru až neuvěřitelnou ránu, ale hvězda přez křídlo je většinou destruktivní.
Nebo se nauč přistávat tak (jako jedna z dovedností přistání) přiletět nízko nad cílový bod,spolu s brzdama vytratit rychlost až do nuly a plácnout s tím naplocho na zem.
Prostě se musíš naučit vsjo....
1) normální přistání..okruh,sestup,výdrž ,dosednutí...Křídla vždy vodorovně se zemí!!
2) prudký sestup na plných klapkách,dobrždění těsně nad zemí při stálé práci s klapkama...a sedneš na pětníku.
3) nouzové sednutí kamkoli,do čehokoli..nejlépe do ruky. Musíš se smodelem perfektně sžít, používat intuitivně a správně klapky, číst rychlost a nechávat si rezervu na poryv větru. Prostě až budeš dost vylétaný..sedneš i doprostřed hnojiště a model nezakydáš.
