Staré vysílače, vzpomínání, schémata apod.

[Lark]

- Sice to nebylo 50 Hz, ale 27 MHz co mne vyučily. Když jsem si modelářský TX dal do překližkové skříňky.
_Dokud jsem přes každý přechod diod a tranzistorů (B - E) nedal keramiku 1 až 4n7, tak si TX dělal co chtěl.

To myslíš vážně? Máš schéma toho vysílače?

edit jyrry: vzniklo oddělením z viewtopic.php?f=22&t=80363

[guchar]

Po přečtení nějakých 50 stránek jak s napájejí LED z 230 V (omezení proudu kondenzátorem, e-drivery, ...)
jsem narazil i na stránky, kde blikání / slabé trvalé svícení, při vypnutí probírali
ODRUŠOVAČ BLIKÁNÍ LED, KONDENZÁTOR
Proč bliká LED žárovka
původní zdroj¨
- DALŠÍ STRÁNKY
LEDme Odrušovač blikání LED
- KVALITNÍ TO NEDĚLAJÍ. JE LÉPE PŘIPLATIT cca 30 Kč za kvalitnější LED žárovku jak tam něco cpát ..
Led žárovky blikají..?
- NEŘEŠÍM, DÁM JI NĚKAM KDE TO NEVADÍ
Elektroinstalace > Blikání LED

[guchar]

To myslíš vážně? Máš schéma toho vysílače?

Bylo to něco z amára případně RK. Dost se to podomácku stavělo. Měli to i známí, ale v plechových skříňkách
s bočnicemi z epoxy. Někde na dně skříně, pod horou retra, ještě bude. Pokud najdu a bude tě ještě zajímat
Z koncového stupně se to chytalo na fousy kodéru. Stačilo přiblížit ruce, nebo zahýbat prsty a serva jančila.
==edit02
Musel to být přímo, nebo mírná modifikace pan F. Svíčky. "jyrry" i další jej na rcmanii víckrát zmiňovali.
V tom překližkovém pouzdru, ale už byla verze s IO TTL MH7400 a 7474. Tedy nějaká modifikace¨A 1/1999
Ing. Václav Otýs Souprava pro dálkové ovládání s IO
AR/1/1999 str. 12
AR/1/1999 str. 13
Odkazy šlo dohledat díky: Stavba vlastního vysílače/martel123/Napsal: pon 08.09.2014 18:35
...Harshik...neviem či si už túto stránku objavil, ak nie, skús sa na to pozrieť...

[Lark]

Ty staré vysílače byly navržené tak, že plechová skříňka dělala protiváhu a zároveň stínila celou elektroniku. Pokud si to dal do plastu, nebo do dřeva, snadno si různou polohou rukou rozlaďoval jak oscilátor, tak koncový VF stupeň. Mě by ale zajímalo hlavně kam si všude nacpal ty kondíky, protože jaksi nechápu, co si tím moh vyřešit. Proto by mě to schéma hodně zajímalo. Možná by stačilo číslo a ročník časopisu, protože jich hodně mám.

[jyrry]

... by mě to schéma hodně zajímalo. ...

Tutově to doma mám, i s rozkresleným plošňákem, stavěl jsem to několikrát a myslím že jsem tam nic nemusel přidávat, fungovalo to k mé spokojenosti. Skříň vysílače Al plech.

[Lark]

_Dokud jsem přes každý přechod diod a tranzistorů (B - E) nedal keramiku 1 až 4n7, tak si TX dělal co chtěl.

Mě právě zaujal ten výrok o přidaných kondících. Tak bych chtěl vidět to zapojení Tx, abych si moh udělat představu co se v těch obvodech asi dělo.

[OK2BUH]

To je pěkné jak jsme se dostali od žárovky k vysílačům. Courání vf proudů mezi tranzistory je opravdu velká zábava. Dříve to šlo řešit kondíkama u přechodů jak píše guchar. Dnes když tam jsou procesory s miliony přechodů to už jaksi nejde. Klobouk dolů před konstruktéry mobilních telefonů, je to zázrak, že to na tak malém prostoru vůbec funguje bez ovlivňování vf proudy.

[Lark]

To že se používaly a používají kondíky pro blokování vstupů, nebo omezení zisku na vyšších kmitočtech chápu, ale ten všeobecný výrok "přes každý přechod diod a tranzistorů (B - E)" je prostě nesmysl a laika to pěkně zblbne. U některých obvodů by to způsobilo minimálně rozhození parametrů (třeba multivibrátor změní kmitočet), nebo úplné znemožnění funkce (oscilátory, VF stupně a podobně). Zrovna tak přemostění detekčních a oddělovacích diody na velké impedanci by dělalo pěkné divy.

[guchar]

Mě právě zaujal ten výrok o přidaných kondících. Tak bych chtěl vidět to zapojení Tx, abych si moh udělat představu co se v těch obvodech asi dělo.

Byla to úprava něčeho takovéhoto.
AR/1/1999 str. 13
Nejvíc choulostivé byly D1 až D?. A tranzistor vybíjející C2 - detekce 1. ch. Modulátor neměl IO MA435
Úpravy a návrh příslušného tišťáku dělal kamarád. Ten rok 1999 mi nesedí.
Muselo to být dřív. Oproti ostatním co měli křížové ovladače s kovovými potenciometry, tohle bylo pro
pomalou tříkolku a na podvozky s pásy. Takže místo kulatých kovových, v křížácích, tam byly
čtyři plastové nezapouzdřené tahové potenciometry.
-
- Pokud bylo na krku, protiváhu dělal pruh tišťáku spojený se zemí, na stěně skříňky u těla.
Pro držení v jedné ruce byly plošky na dolní straně skříňky. Byla i možnost drátové protiváhy
připojené na zemTX, poblíž průchodu antény skříňkou (poblíž "anténního konektoru")

[guchar]

To že se používaly a používají kondíky pro blokování vstupů, nebo omezení zisku na vyšších kmitočtech chápu, ale ten všeobecný výrok "přes každý přechod diod a tranzistorů (B - E)" je prostě nesmysl a laika to pěkně zblbne. U některých obvodů by to způsobilo minimálně rozhození parametrů (třeba multivibrátor změní kmitočet), nebo úplné znemožnění funkce (oscilátory, VF stupně a podobně). Zrovna tak přemostění detekčních a oddělovacích diody na velké impedanci by dělalo pěkné divy.

Přes každý polovodičový přechod (mělo být: součástek kodéru TX tedy ne oscilátor a koncák) tam bylo 1až4n7
tedy o jeden řád níž než byly ty funkční-pracovní kondenzátory.
- Po příchodu Si tranzistorů se jejich max. kmitočet (se spol bází) posunul do pásma bývalého II. TV programu.
Pokud se projeví závada kmitání řeší se zápornou zpětnou vazbou kondenzátorem mezi C - B.
Je spousta zapojení kde kondenzátory nejsou a buď nekmitají, nebo se kmitání nejeví jako závada.
Tohle bylo obdobné (pasivní detekce na vývodech a jejich přívodech) jen příčina, a její řešení bylo jiné.

[JardaRůžička]

Byl to rok 1977 (to jsem byl na vojně). Ostatně na tom skenu je to uvedeno.

[Lark]

Jak se blokují obvody a omezuje kmitočtová charakteristika samozřejmě vím. Jen mě trochu "nadzvedlo" to tvoje tvrzení o přemostění všech polovodičových přechodů. A to že tehdejší vysílače byly náchylné na přiblížení je docela logické. Všechny součástky byly poměrně velké, spoje dlouhé (kolikrát i nevhodně vedené), takže vzájemné vazby byly taky velké a navíc se tenkrát vysílalo výkonem až 1W !!!. Proto nebyl problém kontrolovat činnost vysílače žárovkou s kroužkem. V jednom vysílači jsem měl dokonce VF díl v samostatné plechové krabičce. Dnešní technika na GHz pásmech je úplně něco jiného, protože se používají laděná pásková vedení, kde ty vazby jsou úplně někde jinde, a ne zřídka jsou dobře stíněné.

[guchar]

Byl to rok 1977 (to jsem byl na vojně). Ostatně na tom skenu je to uvedeno.

To máš pravdu. Já to víc hádal, jak viděl. Nejspíš kvalita očí, tím pádem z těch 77 vzniklo 99 .
A/1
--
77

[jyrry]

... přímo, nebo mírná modifikace pan F. Svíčky. ...

[Lark]

Tak v tomhle kodéru by to přidání kondíků 1n až 4n7 mezi B-E bylo opravdu hóódně zajímavé.
Jirko díky za schéma.

Edit: Ten kodér jsme nahrazovali jiným, protože byl opravdu problémový. Ty báze tranzistorů jsou totiž na hodně velké impedanci a všechny vazby právě jen přes kondíky, bez stabilizace pracovního bodu. Ta modulace byl pěknej humus. Ale tenkrát s tím moc zkušeností nebylo.

Edit 2: V análech jsem vyštrachal, co jsme tenkrát používali: