dudaj píše:Cílem je si hrát a vymejšlet ptákoviny
.
šachy se na VŠ neučej a o tom to je. Rozhoduje soustředěnost, kapacita mozku pro udržení myšlenky, schopnost kombinovat . Předvídat chování protivníka a další věci . Není to o tom, se něco naučit a vyhrávat . Je to o životě a boji v praxi . Je to dokonalá simulace. Možnost vymýšlet pastičky, pochopit záměr spoluhráče v předstihu . A velmi spravedlivá a nekompromisní hra. Drobné chybky a nedomyšlenost v detailech prohrává hru . Maličkost rozhodne, že za půl hodiny prohraješ .
K tomu tvýmu gradientu .
Já musím navrhnou dostatečně široký trup a nižší plachtu, abych ho nepotřeboval .On bude trošku do určité míry fungovat taky . Tím že budu mít plošší dno a náklonem . Můj trup bude mít mnohem větší odpor k převrácení a v určité chvíli, až se bude zvedat z vody - tam bude působit určité přisátí k vodě a náraz větru tohle bude kompenzovat. Trvalá síla pochopitelně ne.
V podstatě jakmile bude nečekaný náraz, bude fungovat přisátí a gyro. Já na to mohu reagovat okamžitým povolením plachty, nebo kormidlem.
Pokud vypadne napájení a fouká vítr od tebe, můžeš se s klasickou rc plachetnicí velmi pravděpodobně rozloučit . Pokud nemáš po ruce nějaké záchranné prostředky .
Prostě bude se to muset řídit a třeba rychleji reagovat .
Zatím uvažuji jak tvarovat dráhu závaží , abych rychlým přesunem převrácenou plachetnici dostal zpět . To ale bude asi i o nějakých zkouškách . Teoreticky jsou i další možnosti .
Ale opakuji znovu a neustále. Nejde o to překonávat rekordy stávajících konstrukcí, ale udělat něco netypického a funkčního .
Reakce:
1) Šachy lze naučit i umělou inteligenci. Na technické VŠ se učí
fyzika a matematika, resp. v našem oboru konkrétně 2 semestry fyziky, 5-7 semestrů matematiky a algebry. A také tam studenty učí co je to
gradient.
2) Co si pod tím vlastně termínem gradient představuješ? Já jsem tím myslel
změnu fyzikální veličiny v závislosti na jiné proměnné:
Konkrétně jsem tím negativním gradientem myslel následující: Pokud je závaží na konci nějaké vodorovné liště v trupu laterárně (příčně) umístěné, tak se zvyšujícím bočním náklonem trupu se závaží zvedá. Ale tím se zkracuje průmět do vodorovné roviny. A tím samozřejmě i vyvažovací klopný moment.
Tj.
s kladnou změnou náklonu dochází k záporné změně vyvažovacího momentu.
To způsobuje, že takové uspořádání bude staticky nestabilní (asi jako těžiště u letadla daleko vzadu). Stačí krátkodobý výpadek napájení nebo stabilzace (např. saturací gyra) např. na vteřinu a loď bude nejspíš převržená.
3) Netypické to bude, ale funkční (v této podobě) nikoliv.
4) "Přisátí" asi nemá cenu ani komentovat. Bez nějaké konkávní dutiny, která by se snažila podtlakem nadzdvihnout část vody nad hladinu, nebo částí trupu podsunutou pod vodu s podobnou funkcí je to nesmysl (Archimédes se bere na základce).
5) Reakce člověka na poryvy větru jsou nedostatečné. A hlavně napínání plachty naviákovým servem se nevyznačuje vysokou rychlostí.
6) Proč třeba nezkusíš katamaran s tímto systémem (ten sice v extrému trpí na podobné neduhy, ale to je detaíl)? Tím, že má dva štíhlé trupy, tak má mnohem menší čelní plochu, a nezávislou na vzdálenosti trupů (tj. nižší odpor prostředí).
A nebo náklápění (kratšího) kýlu, jako ve videu od TomášeC?
7) Moje plachetnice si namočí plachty při poryvu větru celkem běžně. Hlavně při křižování proti větru s utaženou plachtou a náhlé změně směru větru způsobené menším větrným vírem. A to má dlouhý kýl a těžiště hluboko pod trupem.
.
.
))
. Termín je jasný . 