VTjr píše: Protože to není pravda, stoupání je v každém průřezu listu vrtule stejné
No, to bych řekl, že je mimořádně odvážné tvrzení - viz třeba Larrabee pattern nebo Q-prop nebo Xrotor a další (Mark Drela a další)
VTjr píše: Protože to není pravda, stoupání je v každém průřezu listu vrtule stejné
Tak klasicky, teoreticky by asi být mělo, ale nepochybuji, že i v tom se experimentuje. O všem možném nemohu mít přehled.MPml píše:No, to bych řekl, že je mimořádně odvážné tvrzení - viz třeba Larrabee pattern nebo Q-prop nebo Xrotor a další (Mark Drela a další)
dudaj píše:U listů vrtulí se na koncích skutečně zmenšuje stoupání !!
Je k tomu důvod, aby se vzduch "neroztékal" mimo vrtuli a snižuje se tím zatížení motoru.
dudaj píše:Jsou i tací, co to dělají na rotorech dmychadel. Tam to ale postrádá smysl, pokud se třeba nejedná o dvouproudý motor.
dudaj píše:Takže ty tvrdíš že z té fotky s párátkem lze odečíst přesně úhel.
dudaj píše:Rozdíl koeficientu 1,3 a 1,6 vlastně asi není žádný rozdíl prostě plus mínus autobus je to přesně![]()
dudaj píše:A na svou otázku se odpovědi nedočkám . To jsem i očekával
dudaj píše:Takže ty tvrdíš že z té fotky s párátkem lze odečíst přesně úhel. A že jseš na to odborník.
Hmmmm.![]()
dudaj píše:Vrtule jakmile se začne točit, saje vzduch před sebou a tím proudění urychluje. Takže v další fázi vlastně zabírá již do proudícího vzduchu. Takže jak popisujete správně nemůže dojít k nějakému rázu, že "naskočí" tah.
dudaj píše:Teď koukám, že to vlastně neprohlásil autor článku, ale dal to jako příklad vyjádření někoho jiného jako chybný mýtus.
Pak se autorovi článku omlouvám.
mior píše:.........
MPml píše:Takže pokud někdo bude "měřit" listy tím, že to vyfotí nějakou webkamerou, tydlifonem, hadicovou vodováhou, nasliněným prstem, akorát zjistí, že sice "něco" odhadl (jako změřil) jak to je dopravdy, je spíš otázka.
Navíc (pokud to někteří ještě nezjistili), tak listy vrtulí obvykle nemívají po celé délce listu profil Clark-Y, takže třeba v kořenové části (třeba 1/3 poloměru od středu) často je i složité, vzhledem k tomu, co "to" má za profil, bezpečně prohlásit, jaké je tam to stoupání (bez ohledu na nějakou přesnost měření).
http://www.airspace.cz/akademie/slovnik ... mu_P06.jpg
Naopak, jako statická při nulové rychlosti letu je to pak křídlo s rychlostí 700 km/h a náběhem přes 7°, tedy s urvaným prouděním, co sice trochu táhne, ale hlavně míchá vzduch.
A někde mezi tím, tam kde list vrtule bude mít optimální náběh, bude mít vrtule nejlepší tah. A odpovídající rychlostí by měl model letět a v takové rychlosti by i vrtule měly být měřena, pokud z toho mají vypadnou užitečná čísla.
Mezi statickým a dynamickým tahem není žádný matematický vztah.
StrycAlois píše:Tolika otázek od člověka, jenž se na tomto fóru zásadně nikdy neptá, pouze odpovídá.
Hele, já nejsem Mior a nejsem zplnomocněn odpovídat za něj, ale chtěl bych jej na něco upozornit, nebo spíše varovat. Ten Miorův inkriminovaný článek je napsán srozumitelně a podrobně, aby bylo vše a všem jasno a přitom se věnuje pouze jedné věci.
Ty sis nedal tu námahu jej přečíst, protože nemáš čas a pod., ale našel sis čas, abys podrobně zpochybnil co a jak tam bylo naměřeno, co a jak tam bylo vyfotografováno, co a jak tam bylo vypočteno .....
A najednou položíš asi deset, začal jsem je počítat, ale pak - po tvém vzoru, jsem se na to vykašlal, otázek a očekáváš, že po tom všem si někdo dá tu námahu, aby to dle tvých přání sepsal. Když ty sis nedal ani tu námahu aby sis přečetl jednu věc?
Ty seš jako Leon: zadám otázky, počkám na jejich vypracování a pak vás milí kolegové oznámkuji: "Miore, dneska to bylo slabší, měření nesprávné, fotografování mizerné, výpočty povrchní. To bude za 4."
TomasC píše:Myslím, že Milan naznačuje, že na Clark Y je rozdíl mezi úhlem přilepeného dřívka a skutečnou tětivou profilu docela velký..
dudaj píše:Mimochodem, pokud někoho zajímá problematika vrtulí, asi ideální je simulace eCalc.
dudaj píše:Tobě stačí evidentně barevné obrázky, ale mne by opravdu zajímalo, jak se došlo k údajům o dynamickém tahu