rcfrant!k píše:Zdravím, měl bych dotaz. V jakém smyslu ovlivňuje velikost odporu použitých pro napěťový dělič jeho chování? Zkoušel jsem si vyrobit jednoduchý napěťový senzor pro frsky pomocí odporů 68k (jiné vhodné jsem doma nenašel a tyhle byly nejmenší zlo), a zdá se že funguje docela dobře. I když jsem četl že vhodné je použít odpory o řád nižší (3k3 nebo 4k).
Tak je dobře vědět, že to někdo vyzkoušel a že to funguje
Teď k tomu, jak to ovlivňuje velikost odporů. Když budeš mít tři odpory v sérii a připojíš je k baterce, tak na jednom odporu bude jedna třetina napětí. Je ale rozdíl mezí tím, kolik na něm bude napětí a kolik na něm naměříš. Samotný měřák totiž funguje jako další spotřebič a tak když připojíš voltmetr k jednomu z těch odporů, tak je to stejné, jako bys k tomu odporu připojil paralelně další odpor. No a jak známo, pokud k odporu přidáš paralelně jakýkoliv další jiný, tak jejich výsledný odpor klesne. Tím pádem už to nebude dělit 1:1:1, ale třeba 1.05 : 1.05 : 0.9 Jak moc se to posune záleží na tom, jak velký je ten odpor, který tam paralelně připojíš, tedy jak moc to ten voltmetr zatěžuje. Tomu se říká vstupní impedance. Klasicky u elektronických voltmetrů bývá velmi vysoká (třeba tak kolem 1 M ohmu).
Pokud použiješ 4 odpory 68 k a vstupní impedance by byla 1 M, tak ve výsledku se bude ten poslední odpor chovat jako:
R=R1*R2/(R1+R2) tedy 63670 ohm. Máš pak děličku 1.016 : 1.016 : 1.016 : 0.95.
Pro 3S baterku tam při 10 V tam bude místo 3.05 V jen 2.85 V. Napětí ti to tedy ukáže o 6.5 % nižší (znovu připomínám, že je to jen teoretický výpočet a vstupní impedanci na vstupu A1 přijímače jsem střelil od boku).
Pokud bude vstupní impedance menší, bude chyba větší a naopak.