Jardátor píše:Čau kolego,kamaráde,stejně jako já-začátečníku.Píšeš to všechno moc pěkně,je to doslova jako z mé hlavy.Už delší dobu prožívám stejné pocity,má radost,že dokážu letět a přistát bez havárie je obrovská.Navíc se v tom "plácám"sám,ale o to víc mám radost,že spoustu věcí už zvládnu sám.Ale to je hlavně zásluha zde přispívajících zkušenějších.A hlavně už se mi před startem netřepou kolena,a nemusím preventivně na WC.Tak ať nám to lítá a letu zdar!

Jsem Rád, že máš stejné pocity, ano, není nad krásné klidné polétání a vzápětí na hladké přistání

S tím stresem jsem to měl úplně stejné, při prvních startech, nevěděl jsme co se bude dít a nakonec to přece jenom letělo

Také Ti přeji mnoho úspěchů a pokud možno bez havárky
Hunger píše:Každá rána dobrá

. Proto se tomu říká modelařina a ne létařina ne?

Ikdyž ten pocit při přistání...
Tak popravdě, včera přes den byl u nás šílený vítr. Po celý den. Jen brzy ráno jsem si byl necelou hodinku zalétat u nás na poli, to bylo ještě vcelku bezvětří. Později přes den a hlavně odpoledne se to nedalo ani náhodou, takže jsem si říkal, že si už nezalétám. Ale ejhle, večer se vítr kupodivu uklidnil a já zhruba po 9 hod. večerní vyrazil rychle na pole, než bude úplná tma (bylo v té době ještě viditelno). No asi v 21:15 jsem letadlo hodil a krásně si létal ve slabém vánku, prostě pohoda. Ale po 10 minutách mé večerní létání skončilo docela tvrdým pádem do pole (do trávy, naštěstí)...
Nebyla na vinně má neschopnost model uřídit, ten EasyStar ovládám už celkem v pohodě, i přistání, ale osudným se mi stal chybný odhad vzdálenosti, respektive, na tu vzdálenost, v které jsem zrovna byl už se mi model ztratil z očí

A je to opravdu nepěkný a napínavý pocit, když nevíte, kde to letadlo momentálně je, ale ještě slyšíte motor, tedy že si ještě lítá...
Já osobně mám zrak velice dobrý (nechválím se, mám to zjištěno i od doktora i z vlastních zkušeností a s porovnáním s jinými lidmi), ale byla to moje hrubá chyba, létat tak pozdě, opravdu už byla docela tma a i když jsem se snažil létat nízko a blízko u sebe, trochu jsem to netáhl dále do pole...
Moje chyba přiznávám. No abych to dokončil, jediné, co mě v té chvíli napadlo, bylo přitáhnout výškovku a čekat, zda model náhodou nevystoupá a já ho svým zrakem náhodou nezbystřím, bohužel, nezbystřil. Uviděl jsem ho až tehdy, když sebou švihlo o zem
A škody? Vůbec žádné. nic neprasklo ani se nijak nepoškodilo, jen mi nešel motor, ostatní věci, serva, táhla v pohodě. Doma jsem přišel hned na to, proč motor nepracuje. Jen se tím nárazem rozpojilo propojení motoru od regulátoru (3x konektor), ale nic nepřetrhalo, takže jsem to napojil zpátky a motor vesele točí jako dřív

Tolik má včerejší zkušenost, aspon ted vím, že se na to příště v tom stmívání mám vykašlat

Pokud člověk nemá model nějak osvícen např. LED-diodami, tak je jeho rozpoznatelnost na obloze v takovémto prostředí opravdu velmi malá.