Tazatel si vybral, takže dál už můžeme "užitečnost" toho kterého jazyka probírat zcela akademicky

Zajímavé je, že až na výjimky tu většina (včetně tazatele) posuzuje vhodnost volby jazyka jedině z pohledu potenciálního emigranta. Tedy s ohledem na to, kde chce nebo naopak nechce v budoucnu žít a pracovat. Pak má totiž volbu jednoduchou, musí se naučit jazyk cílové země.
Zcela bez diskuse je samozřejmě angličtina, o tom snad nebude sporu. Angličtina je nutnost, dál už ji nebudu v textu zmiňovat, u jakkoliv vzdělanějšího člověka bych ji považoval za samozřejmost.
Přestěhování se do nějaké země ale přeci není jediný důvod, proč jejich jazyk znát. A podobně EU nejsou jenom německy hovořící země. V Itálii nám může být prd platné cokoliv kromě italštiny

(vlastní zkušenost - trochu na jih mimo turistickou oblast a měl jsem bez italštiny problém domluvit se i na hotelových recepcích). Prakticky po celé Skandinávii, a to včetně Finska, se docela dobře domluvíš švédsky.
A co teprve takový, čistě hypotetický příklad: co když by jeden nechtěl emigrovat za prací do ciziny, ale chtěl by se naučit jazyk, který mu pomůže v jeho pracovním uplatnění doma v ČR?
- Pokud by takový tazatel chtěl být třeba prodavač nebo řemeslník a bydlel okolo Karlových Varů, bude ruština velmi vhodnou volbou.
- Pokud by takový tazatel byl odborník v některé technické oblasti a chtěl pracovat při dostavbě Temelína, bude dost pravděpodobně ruština taky dobrou volbou.
- Pokud by takový tazatel chtěl pracovat v bussinessu a nechat se zaměstnat na nějaké lukrativní pozici u zahraničních zastoupení v Praze, tak se se šéfstvem jistě domluví anglicky, ale znalost ruštiny díky východním trhům může být velmi velkou výhodou.
Tím teda nechci nijak říct, že volba ruštiny je kdovíjaké plus. Jen jsem chtěl ukázat, že bez ohledu na ideologickou předpojatost, se taky najde spousta jejího uplatnění i bez přestěhování se na Sibiř.