DLE 20 divný reakce plynu

[Celeron]

DLE 20 po záběhu. Volnoběh nízkej, drží. Plnej taky, nezatahuje se ani nekolísá. Na sytič přizná cca 8 protočení, pak na 3 protočení běh, to je vše normální. Ale zcela anomální chování na změnu plynu. Při přidání z volnoběhu již v cca jedné třetině plný otáčky a další otvírání klapky žádnej vliv. Při ubírání zase nic až asi ve třetině knyplu plynu spadnou otáčky na minimum. Prostě žádnej přechod. Jehly jsou L cca 1,25 ot. H cca 1,5-1,75 v podstatě to, co píšou v návodu. Tohle je můj čtvrtej benzín ale zatím se žádnej takhle nechoval. To přece není možný aby motor vůbec nereagoval na několikanásobné zvětšení otvoru v karburátoru.
Vyzkoušel jsem laborovat s jehlama ale ničeho lepšího jsem nedosáhl. Večer jsem demontoval motor. Pokud je knypl plynu na max, je klapka zcela otevřená. Karbec není Walbro ale klon s nápisem DLE. Je složený stejně jako ROTO, klapka sytiče ani plynu není přetočená ani disk klapky není otočený. Karbec jsem rozebral, vyčistil, profoukal všechny trysky a vrtání. Kromě trochu svinstva na sítku jsem nic závadnýho nenašel. Jediný, s čím jsem zatím nelaboroval je zapalování.
Měl jste někdo u benzína něco podobnýho? Nechápu, proč se takhle chová.
Jirka

[djgas]

Me to same dela JC EVO 28...plyn ma reakci cca do 50% a pak nic-jede na plny plyn


Sent from my iPhone and I will remove the signature

[Lark]

Píšeš o poloze kniplu, kontroloval jsi polohu klapky v závislosti na poloze kniplu, jestli jde lineárně se servem. Mohlo by to dělat nevhodné přepákování. Nebo taky nemáš nastavenou křivku plynu. Tou by to mělo jít případně upravit. Zapalování by na to vliv mít nemělo.

[pilot škaloud]

Mám 3ks těchto motorů, je to normální, jak psal kolega, nastavit si křivku, a co nejvíc ho ochudit. To chce hodně zkoušení. Jakou máš vrtuli?V jakém letadle je instalovaný?

[Celeron]

Zkoušel jsem 16/8 a 17/8. Je to Spacewalker 2 1:4. Ta křivka plynu je samozřejmě řešení ale je mi divný, že jsem se u dalších tří různých motorů s takovým chováním nesetkal. Všechny mají originál Walbro a každej "zoubek" plynu je slyšet na otáčkách. Možná ke konci, když už je skoro plnej, tak nárůst je už malej. Tohle je klon DLE a je možný, že číňan něco pohnojil.
Pákování je OK, úhel na servu a motoru je stejnej, střed knyplu je klapka uprostřed minimální a maximální díry.
Jirka

[pilot škaloud]

Já jsem zkoušel vrtule 16/8,17/8, a 17/6. 17/6 používám, z mého pohledu je nejlepší. Je to ale v akrobatu. 17/8 se mi zdá na něj moc.

[Celeron]

Od koho máš 17/6? Je to dříví?
Díky
Jirka

[pilot škaloud]

Fiala nebo Bambula-vše dřevo.

[Celeron]

Včera jsem byl zase protáhnout Spacewalkera. Nastavil jsem H jehlu na co nejchudší, když jsem ještě víc ubral asi o 30 stupňů, tak už nešel přechod do nejvyšších otáček. Na zemi a při startu vše v pohodě, plyn se trochu "roztáhl", maximum začalo v asi 2/3 dráhy knyplu.
Tak si spokojeně lítám, plyn slušně reagoval, éro lítá opravdu suprově, základní akrobačka paráda. Po asi 7 minutách najednou nešel plyn ubrat, stále plnej. Zkusil jsem párkrát přidat a ubrat a nic, žádná reakce, stále plnej. Na krajní poloze plynu mám mikrospínač na vypnutí zápalka. Tak jsem přepnul na letový režim "chcípnutí", servo zvětšilo rozsah dráhy a na minimum plynu se dalo vypnout zápalko. Přistával jsem jako piloti z 1.W.W. vypínáním a zapínáním plynu, (motor po asi dvouvteřinovým vypnutí znova bez problémů chytá). Navedl jsem Spacewalker na přistání a úplně chcípnul a přistál.
Jenže teď nastává záhada, co a proč to dělá. Servo určitě šlo, jenže bowden k motoru je OK, páčka na hřídelce klapky karburátoru se neprotáčí. Jak může DLE 20 běžet na plnej plyn se zcela zavřenou klapkou plynu je mi naprostá záhada.... S něčím takovým jsem se nikdy u jinejch motorů nesetkal. Takže zkusím vyndat motor a znova prohlídnout karbec. Po čem jít nevím...
Jirka

[Lark]

To je nějaké divné. Nemůžeš mít stržený tisícihran na páce serva, nebo plošky na páce karburátoru? Při vibracích by se moh zvětšit odpor táhla, nebo klapky a klapka mohla zůstat otevřená. Nedokážu si představit, že by motor moh běžet na plný plyn při zavřené klapce. Zkus přidržet klapku a zkus zavendlovat kniplem.
Nechci být jedovatý, ale kdysi se tu ten chcípák motoru řešil a názory byly různé. Já zastávám názor možnosti vypnutí z vysílače a taky nastavené ve FS. Kdyby si měl zápalko ovládané vypínačem na rádiu, tak by si se tomu hororu vyhnul.

[Celeron]

Larku, kdyby bylo něco se servem, tak by přeci nefungoval mikrospínačovej chcípák na krajní poloze plynovýho serva. V tom to není, záhada nejspíš odhalena, uvidí se zítra. Za studena se nepojevuje ale když se ohřeje v haubně motor a karbec, tak se objeví v plný kráse. Je to neuvěřitelný, ale za tepla se někde na karbecu něco roztáhne a začne jít těžko hřídelka klapky plynu. Není přímo přidřená ale spíš terčík klapky začne bokem dřít o blok karburátoru. No a ubranej plyn je že servo tlačí do bowdenu a pokud se klapka nepohne, bowden u serva a karbecu vybočí do oblouku.
Hřídelka šla hodně těžko ven a zjistil jsem, že je v středový části, kde je odlehčená pro klapku ohnutá, na celý dýlce to dělá v porovnání s pravítkem asi 0,8 mm. Možná že někdo příliš zatlačil při utahování středovýho šroubu klapky, je to prohnutý dovnitř karbecu. To boční dření klapky bude nejspíš tím, že na hřídelce klapky plynu není tlačná pružina, která vymezuje polohu hřídelky a tím i klapky proti segerovce na druhý straně karbecu. Já teda ty tlačný/zkrutný pružinky, co zároveň vrací klapku plynu do polohy zavřeno nikde nemám, protože mi přijde blbost, že servo musí stále tu pružinu přetlačovat. Tady jsem dal jen tlačnou pružinu a od tý doby chodí klapka zcela volně i za tepla ale servo nepřetlačuje.
K tomu, jak udělat chcípání je tisíc názorů, každej jinej. Na akrobatech dávám zásadně servo sytiče, když lehne plynový, chcípneš sytičem. Jenže to je aspoň 5 deka navíc ale u 2,2m a výš to neřeším. Dávat elektronickej chcípák na další kanál je sice hezký, ale i na opto odděleným spínači se ze zápalka kapacitní nebo indukční vazbou šíří rušení do přijímačovýho rozvodu, to je prokázaný měřením. Tady už to vačkový chcípání bylo hotový, navíc přijímač má jen 7 konektorů. Serv je V,S,P,2xK a 2x napájení, takže by něco muselo být s napájením na Y kabelu. Servo na sytič se tam nevejde, nějaký miniservo s ovládáním vačky mikrospínače by šlo doinstalovat ale zase Y kabel.
Tak zejtra, pokud zase nebude severák, protože starty s dvoukolákem kolmo na vítr jsou celkem rejdící horor hlavně než se zdvihne zadek.
Jirka

[jozefbb]

Vypinanie motora sa zasadne robi u elektronickeho zapalovanaia vypinanim privodu napatia /elektronicky/ u magneta skratom ako u vyzinaca , nie je co diskutovat, syticom vobec nie je zarucene vypnutie motora, napriklad za chladneho pocasia pripadne zle nastaveneho karburatora.

Odoslané z P00C a podpis odstránim

[Lark]

Když jsem to napsal, tak mi pak došlo, že na straně serva to nebude, když fungovala ta vačka, ale spíš na straně té klapky. Hlavně že jsi na příčinu přišel. Místo té pružinky tam můžeš dát jen vymezovací kroužek, aby měla klapka při plném otevření jen minimální vůli na obě strany. Taky by mohla dělat problémy ostrá hrana na klapce, která by se pak mohla "zakusovat" do stěny díry. Stačí jí jen lehce strhnout brouskem. To ohnutí hřídelky mohlo vzniknout jak při veklém tlaku při dotahování, nebo i při nýtování závitu šroubku co drží klapku. Ten bývá naseknutý.
Jinak s tím optospínačem na nějakou indukční, nebo kapacitní vazbu moc nevěřím, protože u toho optočlenu jsou kapacitní, nebo indukční vazby, naprosto nepatrné. Spíš bych viděl problém v tom, že některé optospínače nejsou opravdu galvanicky odizolované a mají třeba společnou kostru, nebo by moh být i nevhodně navržený tišťák. Pak by nějaké rušení mohlo vznikat. Pokud ale nemáš k dispozici volný kanál, tak je to problém.

[JardaRůžička]

i na opto odděleným spínači se ze zápalka kapacitní nebo indukční vazbou šíří rušení do přijímačovýho rozvodu

Takových spínačů s vazbou optočlenem jsem vyrobil spoustu a ujišťuji Tě, že zapalování nic neruší.

[Lark]

Tak jsem schválně nakouk do pár datasheetů optočlenů, a ta kapacita vstup/výstup je pod 1 pF, většinou kolem 0,5 pF. Řádově větší kapacitu mají dva souběžné kablíky. Průšvih může být jedině ta společná zem.